Radek Kubeš

Petr Kohout se stal novým finančním ředitelem skupiny APS. Ta se zabývá investicemi, správou a inkasem problematických pohledávek v rámci střední, východní a jihovýchodní Evropy. Pražská centrála spravuje pohledávky v nominální hodnotě 9,4 miliardy eur. Petr Kohout přebírá štafetu po Antonínu Pflegerovi, který opouští skupinu. Hlavním úkolem nového finančního ředitele bude připravit firmu na akvizice v době po koronavirové pandemii. Petr Kohout má více než 25 let zkušeností ze sektoru finančních služeb, zejména z oblasti úvěrování. Zastával pozici finančního ředitele ve skupině Homecredit a celkem 12 let pracoval pro skupinu Société Générale, pro kterou řídil dceřinou firmu poskytující spotřebitelské úvěry ve Vietnamu nebo společnost poskytující operativní leasing v České republice. Mimo to působil v PricewaterhouseCoopers a v ING. Vystudoval Vysokou školou ekonomickou v Praze a absolvoval rovněž postgraduální studium na Colorado State University.

Evropský parlament právě projednává vznik směrnice, která by zaměstnancům garantovala právo neudržovat profesionální kontakty mimo pracovní dobu bez toho, aby se museli obávat negativních reakcí zaměstnavatele. Iniciativa vznikla již před vypuknutím pandemie koronaviru, s větším využíváním práce z domu je ale o to více aktuální. V současné době neexistuje v EU zvláštní právní úprava, která by specifikovala podmínky pro výkon práce z domova a ve většině států vše funguje pouze na domluvě zaměstnavatele a zaměstnance. „Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi se však může jednat spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to opravdu není dobře. Mizí tak rovnováha mezi soukromým a pracovním životem, která v konečném důsledku může vést k problémům v osobním životě nebo k vyhoření, a potažmo horším pracovním výkonům,“ přibližuje legislativu europoslanec Tomáš Zdechovský, který je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zároveň jedním ze zpravodajů legislativy.

Propad tuzemské ekonomiky způsobený pandemií COVID-19 se odrazil na zájmu podnikatelů zakládat nové firmy. Vloni vzniklo 27.038 nových společností, což je nejméně od roku 2016 a téměř srovnatelně jako v roce 2015. „Uplynulý rok byl pro podnikatele a živnostníky jeden z nejtěžších v novodobé historii. Musí se vyrovnat s novými podmínkami a výzvami. Byznys paralyzují vládní opatření, jejichž cílem je zpomalení šíření nového onemocnění. V ohrožení jsou celé segmenty podnikání. Přes to na trhu vznikají nové příležitosti,“ říká analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petra Štěpánová.

Nový CFO Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor účetnictví a finanční řízení podniku a svou profesní kariéru spojil právě se skupinou Crestyl. Začínal zde před deseti lety jako finanční analytik, následně stal vedoucím controllingu. Postupně se vypracoval až na pozici vedoucího řízení finančních zdrojů a financování, na které působil posledních šest let. Jozef (34) je ženatý a má jedno dítě. Ve svém volném čase nejraději čte a rád běhá.

V loňském roce v ČR přibylo 2.077 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH. Meziročně se jejich počet zvýšil o desetinu, což byl nejpomalejší přírůstek od roku 2015. Aktuálně na černé listině nespolehlivých firem registruje poradenská společnost Bisnode 22 166 subjektů, z toho 5.792 nespolehlivých plátců DPH a 16.374 nespolehlivých osob. Registr nespolehlivých plátců a osob nejvíc plní společnosti s ručením omezeným. Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Z regionálního pohledu se nespolehliví plátci DPH koncentrují v okolí metropolí. Konkrétně v hlavním městě Praze má registrované sídlo 12.466, tedy 56,2 % nespolehlivých subjektů.