Radek Kubeš

Podle studie společnosti Accenture tři čtvrtiny (76 %) vedoucích pracovníků firem v oboru polovodičů očekávají, že nejpozději do roku 2024 se problémy spojené s výpadky v dodavatelských řetězcích zmírní a situace se zlepší. Zároveň podotýkají, že společnosti musejí být připraveny čelit dalším tlakům na trhu a více se zaměřit na investice, které jim pomohou zajistit budoucí růst. V současnosti vnímají dotazovaní exekutivci jako největší výzvy pro zachování stabilních dodávek čipů inflaci a vývoj ekonomiky (35 % dotazovaných), dále přetrvávající důsledky a restrikce spjaté s onemocněním covid 19 (20 %), nedostatek kvalifikovaných talentů (18 %), podhodnocené investice (14 %) a možné zhoršení geopolitické situace (12 %).

Fúze a akvizice, zlepšování digitálních procesů, valuace majetku. Ale také intenzivní hledání úspor v oblastech zatížených státní byrokracií. Tak by se daly na zájmu o služby RSM popsat transformační priority českých firem v loňském roce. Obrat českého a slovenského RSM, které tuzemskému byznysu pod vedením Moniky Marečkové pomáhá již od roku 1991, se v roce 2022 přiblížil těsně pod 400 milionů s růatem o 12 %. Snaha malých i středních firem (na které se RMS specializuje) o větší efektivitu, krizové řízení a transformaci v neklidné době je dobrá zpráva pro českou ekonomiku, ve které tvoří 40 % HDP.

Trezor, tvůrce první hardwarové bitcoinové peněženky, jmenoval Matěje Žáka, dosavadního produktového ředitele, svým novým CEO. Žák přebírá vedení Trezoru od spoluzakladatele společnosti, kterým je Marek „Slush“ Palatinus. Ten se posouvá více do konzultantské role a bude pomáhat řídit strategické, technické a vizionářské směřování firmy. Žák se zaměří na další vylepšení celkové uživatelské zkušenosti produktů Trezor s cílem podpořit a zjednodušit přijetí kryptoměn širokou veřejností. Zároveň bude jeho úkolem zajistit, aby byl Trezor připraven na další bull market.

V průběhu prvního čtvrtletí zřídí stát všem OSVČ elektronickou datovou schránku a bude s nimi komunikovat výhradně jejím prostřednictvím. Týká se to přibližně dvou milionů osob se živnostenským oprávněním a 200 tisíců právnických osob. Podle průzkumu poradenské skupiny Moore Czech Republic bylo na konci loňského roku se změnou obeznámeno 86 % OSVČ. Dle odborníků poradenské skupiny je přechod na komunikaci pomocí datových schránek důležitým krokem v rámci digitalizace státní správy. Veškerá komunikace mezi státem a OSVČ se během prvního kvartálu přesune do elektronické sféry. Pomocí datové schránky budou OSVČ podávat daňová přiznání či informovány o pokutách.

Občané si přes Czech POINT loni pořídili přes 2,52 milionu výpisů. Šlo za téměř šestnáct let existence služby o nejvytíženější rok – ve srovnání s rokem 2021 byl nárůst přes 21 % a oproti rekordnímu roku 2016 čísla narostla přes 14 %. Za vyšším využíváním stojí i možnost podávání žádostí o mimořádný příspěvek na dítě – čísla by ale i tak prolomila historický rekord. Výrazný je trend růstu zájmu o elektronickou komunikaci – rekord byl v počtu žádostí o zřízení datové schránky i převod listinných dokumentů do elektronické podoby. Výpisu z obchodního rejstříku si lidé v roce 2022 pořídili 79 tisíc, číslo však dlouhodobě klesá, stejně jako počet výpisů z katastru nemovitostí – těch loni bylo 138 tisíc. Na stabilní úrovni se drží výpis ze živnostenského rejstříku (29 tisíc) nebo nejžádanější služba Czech POINTu, výpis z rejstříku trestů (664 tisíc). Za dobu existence Czech POINT systém poskytl přes 29,6 milionů výpisů.