Hlavní navigace

85 % Čechů cítí hrdost, pokud jejich zaměstnavatel pomáhá ostatním

13. 8. 2015

Sdílet

Kvalitní lidi motivuje k práci firemní kultura, na jejímž vzniku se mohli spolupodílet, efektivní fungování společnosti, ale i charita, kterou si sami vyberou. Firmy se předhánějí v nabídce finančních odměn i nehmotných benefitů, ale pro získání a udržení si dobrých a výkonných zaměstnanců to nemusí být často rozhodující. Lidé dnes více přemýšlejí nad tím, v jakém prostředí žijí a pracují, a chtějí mít možnost to ovlivnit. Zásadní to je pro více než čtyři pětiny z nich.

Ve velkých zahraničních korporacích působících v Česku bývá firemní kultura zahrnující vše od etického kodexu až po dress code striktně předem určena, zatímco v menších českých firmách je naopak možné ji budovat se zapojením všech zaměstnanců. „Když v zahraniční centrále rozhodnou, že firma bude mít ty a ty hodnoty, česká pobočka s tím nic nezmůže. Pokud jsou noví zaměstnanci s firemní kulturou a všemi pravidly podrobně seznámeni v rámci zaškolování, pak je vše v pořádku. Nastávají však i případy, kdy se vše dozvídají jen prostřednictvím e-mailu, aniž by o tom s nimi kdokoli diskutoval. V takovém případě to často ani nečtou a už vůbec to nepřijímají za své,“ popsala Olga Hyklová, výkonná ředitelka personální agentury.

 

Efektivnější cestou je zaměstnance do definování firemních hodnot přímo zapojit. V ideálním případě by firma měla uspořádat workshop, pro který si každý připraví prezentaci toho, jaká by podle něj společnost měla být. Společnou diskusí se pak doberou k hodnotám, které chtějí všichni uvést do praxe: „Není těžké tyto hodnoty vymyslet, ale spíše se na nich dokázat shodnout a docílit toho, aby je všichni chápali stejným způsobem. Nejnáročnější meta pak přichází nakonec: uvedení hodnot do reálného života firmy. Doporučuji, aby se lidé upozorňovali mezi sebou, pokud někdo jedná v rozporu s těmito hodnotami. Neměla by to být výčitka ani kritika, ale jen věcná poznámka. U nás to bylo ze začátku emotivní, ale tím se různé neshody vyjasnily a o to víc si jich dnes zaměstnanci váží, bylo to totiž vybojované. Pokud dnes přijímáme lidi do týmu, přirozeně a automaticky už vybíráme tak, aby nám tito uchazeči zapadali do firemní kultury,“ řekla Olga Hyklová.

 

V každé firmě si však podobný „luxus“ nemohou dovolit. V takovém případě doporučuje Olga Hyklová tyto hodnoty zaměstnancům vysvětlit a uvést příklady, podle kterých firma jedná. Rozeslat hromadný e-mail s desítkou stran textu je podle ní zcela nevhodné.

 

Právě v létě může mnohé trápit striktní firemní kultura vyžadující formální dress code i v horkém počasí, kdy padají teplotní rekordy: „Chápu zaměstnavatele, kteří mají důvody, proč vyžadují stoprocentně formální oblečení i v letním počasí. Jako zákazník ale mnohem raději vidím zástupce firmy v tričku nebo v košili s krátkým rukávem než upoceného obchodníka v obleku. Některé firmy už to chápou a v létě ustupují například od silonek, nebo povolují boty s otevřenou špičkou namísto lodiček. Oblíbený model je také civilní oblečení a oblek jen na schůzku se zákazníkem,“ popsala své zkušenosti Olga Hyklová.

Velmi aktuálním trendem je společenská odpovědnost firem. Stále více zaměstnanců chce pracovat ve firmě, která myslí i na ostatní a nějakým způsobem pomáhá druhým nebo svému okolí. Někdy se však tato snaha může obrátit proti firmě samotné: „Typickým příkladem může být třeba pomoc při stavbě škol v Africe. Ve chvíli, kdy se taková společnost svých zaměstnanců na názor neptá a předloží jim to jako hotovou věc, nastávají v 90 procentech případů problémy. Oni by totiž třeba uvítali firemní školku, nebo pomoc dětem v Česku. Pokud se zaměstnanci o volbě prospěšné činnosti nijak nemluvíte, neztotožní se s tím a vám to nijak nepomůže zvýšit jejich hrdost a loajalitu,“ řekla Olga Hyklová z Advantage Consulting.

 

Jako ideální recept vnímá zapojení zaměstnanců do volby oboru, kde by chtěla firma pomáhat, po společné diskusi. Pokud to není možné, doporučuje zvážit, zda by daná zahraniční firma neumožnila čerpat české pobočce na jejich vlastní projekt alespoň část rozpočtu, když už nemůže rozhodnout o celém. „Úplně nejefektivnější je pak zapojení zaměstnanců prostřednictvím dobrovolnictví, nebo podporou sociálně znevýhodněných lidí tak, aby se toho oni sami účastnili, i když posílání peněz formou dárcovství nijak nekritizuji. U nás například zaměstnáváme dva nevidomé na vyhledávání vhodných uchazečů a pořádáme workshopy, kde podporujeme dospělé děti odcházející z dětských domovů, aby měly větší šanci uplatnit se na trhu práce. Tím, že se na tom zaměstnanci přímo podílejí, na to mohou být hrdí a přijmout to za své,“ vysvětlila Olga Hyklová.

CS24

 

„Možností, jak může být firma společensky prospěšná, je spousta. Ať už se jedná o péči o zaměstnance a podporu různorodosti z pohledu pohlaví nebo etnika, ochranu přírodních zdrojů nebo pomoc komunitám v místě, kde společnost podniká. To je patrné i z projektů v soutěži TOP Odpovědná firma, kde oceňujeme ty nejlepší z nich,“ uvedla Pavlína Kalousová z Byznys pro společnost, největší platformy pro rozvoj trvale udržitelného podnikání v ČR.