Hlavní navigace

Bankovní identita půl roku poté

11. 10. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Půl roku po spuštění Bankovní identity (BI), se můžeme podívat a částečně zhodnotit kam se tato veřejná služba posunula a jak si stojí. Během šesti měsíců, co je mezi námi, projevily zájem zejména banky, pro které představuje tato služba velký potenciál do budoucna. Nesmíme opomenout ani zabezpečení. BI však budí v lidech stále pochyby.

Bankovní identita je pro běžného občana vlastně vstupenka, klíč ke službám státu. Tato aktivita probíhá v České republice několik posledních let. Ostrý start proběhl se začátkem letošní roku, kdy vstoupil v platnost zákon o bankovní identitě, který této službě dává právní rámec. Od této doby se do tohoto systému začaly přidávat banky, v tuto dobu zde máme už deset bankovních domů, které bankovní identitu poskytují. Na straně druhé, ale potřebujete ty služby, které pomocí bankovní identity budete navštěvovat a tam zase slouží stát, který vystavuje svoje služby. Nejprve si ale připomeňme, jak si můžete Bankovní identitu zřídit.

Co se dozvíte v článku
  1. Jak si zřídit bankovní identitu?
  2. Kam se lze s bankovní identitou všude hlásit?
  3. Spolupráce státu s komerčními subjekty
  4. Jde i o zabezpečení
  5. Rozdíl v bezpečnosti mezi bankovní identitou a fyzickou návštěvou státních institucí
  6. Je aktuální stav bankovní identity finální?
  7. Ambice systému
  8. Využití bankovní identity v komerční sféře
  9. Motivace komerčních subjektů a poskytovatelů digitálních služeb

Jak si zřídit bankovní identitu?

Pokud jste klientem jedné z deseti bank, které aktuálně v tom systému jsou, ve většině případů to můžete udělat online. Jednoduše půjdete na stránky své banky, kde naleznete návod, jak si zřídit během dvou tří minut bankovní identitu. Pak můžete přejít na portál občana a přihlásit se ke konkrétní službě. Alternativou k tomu je – pokud nejste tolik počítačově zkušení – dojít si na pobočku, kde vám to celé vysvětlí a pomohou založit.

Kam se lze s bankovní identitou všude hlásit?

Služby, které spadají do této federace či asociace bankovní identity je dnes okolo stovky. Tu službu federace identit zajišťuje stát jako prostředník pomocí svojí služby NIA a tou nejčastější službou, kam se asi běžný občan bude hlásit, bude Portál občana, kde je možné podívat se na to, jaké má všechny vydané průkazy a kdy jim končí platnost.

Marcel Poul, BCV Solutions
Autor: BCV Solutions

Marcel Poul, BCV Solutions

Lidé v předdůchodovém věku zde mohou zjistit také přesnou výši svého důchodu. Řidiči se na tomto portálu mohou informovat o tom, kolik mají bodů. Je to takové vstupní brána k e-governmentu. „Celá ta myšlenka je o tom, abych nemusel chodit se vším na přepážku a z pohodlí domova si všechny tyhle služby obsloužil za pár kliknutí sám,“ uvádí Marcel Poul,ze společnosti BCV Solutions,která se zabývá Identity managementem.

Spolupráce státu s komerčními subjekty

Jestli to bylo těžké, to je otázka spíš na někoho z bankovní asociace. Vyjednávaná začalo někdy před čtyřmi lety a vyústilo právě v zákon o bankovní identitě, který letos vstoupil v platnost. Bylo nutné, aby stát byl otevřen tomu, že do svých služeb, které vystavuje, vložil komerční subjekt, tzn. banka. Banka se v tomto případě samozřejmě nabízela, protože je to obecně institut, který je důvěryhodný, spravuje naše peníze, lidi mu věří a v podstatě dnes v ČR máte něco kolem 5,5 milionu aktivních uživatelů internetového bankovnictví.

Jde i o zabezpečení

Vše je založené na důvěře, na důvěře v institut – v tomto případě tedy bankovní dům. Ty pro své klienty už dávno před bankovní identitou poskytovaly online služby a z podstaty toho, že vám spravují finance, vaše veškeré úspory, musí mít maximální možnou míru zabezpečení. Takže se tu vlastně využil princip toho, že existovala nějaká velmi bezpečná služba a jen se rozšířila na to, že se pomocí této služby lze dostat k dalším agendám – v tomto případě tedy agendám státu.

Rozdíl v bezpečnosti mezi bankovní identitou a fyzickou návštěvou státních institucí

Tyto dva světy budou ještě dlouho žít vedle sebe, takže pořád lze na pobočku nebo na úřad zajít fyzicky, když nebudete identitě věřit. Bezpečnost bankovní identity si tedy lze ověřit časem.

Například někdo vám ukradne občanský průkaz a může se vydávat za vás – a vy o tom nemáte ani ponětí. V online světě je ale taková situace lepší, protože máte v rámci banky vlastně kompletní auditní stopu o tom, co s vaší bankovní identitou děláte. „Pokud by se opravdu stalo, že by se vaše identita kompromitovala, jsou tam nástroje pro to, aby se zpětně banka podívala, kam se všude přistupovalo. Tím pádem si myslím, že řešení důsledků je v tomto případě jednodušší,“ doplňuje Marcel Poul.

Je aktuální stav bankovní identity finální?

Určitě ne. Aktuálně je tu deset bank, které aktivovaly tuto službu, a na našem trhu je několik bank, které ji chystají. „S velkou pravděpodobností bude do roka a do dne v tomto systému většina bank působících v ČR,“ doplňuje Marcel Poul. Přehled zapojených bank najdete například na odkazu: https://bankovni-identita.cz/banky-a-reseni/.

Ambice systému

Jeho potenciál je obrovský. Stát poskytuje služby, které se budou určitě rozrůstat. Aktuálně je na portálu NIA něco kolem stovky služeb, které stát vystavuje, ale podle předpokladů bude tento počet rozhodně bude stoupat. Další oblast, kde se může bankovní identita potencionálně aplikovat, je komerční sféra. Vezměte si třeba poskytovatele energií, plynu, kteří mají stovky, možná miliony zákazníků a usnadnit přístup třeba do samoobsluhy k těmto dodavatelům pro širokou populaci by mohlo být možné i pomocí bankovní identity. „Je potřeba si říct, že na úrovni komerce je velká konkurence, protože máme dneska  už několik poskytovatelů identit, určitě znáte Facebookovou identitu, Apple ID, Google účty a spousta eshopu akceptuje tuto formu elektronické identity proto, abyste si u nich nakoupili. Bankovní identita nebude mít lehké se v tomto sektoru prosadit,“ upřesňuje Marcel Poul.

Využití bankovní identity v komerční sféře

Bankovní identita rozvine svůj potenciál i v komerční sféře. Z jedné strany budou chtít banky, jako poskytovatelé identit, proměnit své jistě nemalé investice v profit. Pro to je zapotřebí pro to, aby se bankovní identita stala standardem pro ověřování identity v online světě, a ten patří z velké části komerčním subjektům. Lze očekávat, že ještě nějakou dobu budou banky do rozvoje řešení masivně investovat včetně propagace vůči komerčním subjektům.

Motivace komerčních subjektů a poskytovatelů digitálních služeb

Z druhé strany budou chtít poskytovatelé komerčních služeb jako jsou třeba pojišťovny, distributoři energií nebo online obchody, využít potenciálu rychlejšího a pohodlnějšího onboardingu nových zákazníků v online světě. Získat nového zákazníka, který přijde na stránky pojišťovny nebo distributora energie a během pár kliknutí sjedná pojištění včetně podepsání smluv, bude určitě lákavé. Náklady na takový proces mohou být znatelně nižší než provoz kamenných poboček a investic do proškoleného personálu. V současné době využívá Bankovní identitu 31 firem. Přehled firem najdete například na https://www.bankid.cz/pro-firmy#vyuzivaji-bankid.

Pokud by se navíc bankovní identita stala de facto standardem, pak by ostatně komerčním subjektům působícím v online světě ani nic jiného než implementace tohoto řešení, nezbývalo. Nutno však podotknout, že pro některé úkony, jako objednání nákupu online už dlouhou dobu existuje silná konkurence v podobě zavedených poskytovatelů identit jako je Facebook, Google nebo Apple. „Je ale zapotřebí si uvědomit, že stupeň důvěryhodnosti těchto poskytovatelů identit však nedosahuje úrovně, jakou nabyla bankovní identita. Proto bude mít bankovní identita v určitých oblastech online světa konkurenční výhodu a je jen na ní, zda ji dokáže využít,“ uzavírá Marcel Poul.

Byl pro vás článek přínosný?