Hlavní navigace

Český export: Jak ho zasáhla globální pandemie?

26. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pandemický rok 2020 postihl exportní výkonnost české ekonomiky snížením objemu vyváženého zboží o 163 mld. korun. Po oživení v loňském posledním čtvrtletí ale pokračoval pokles exportu i letos v lednu. Dovozy se snižovaly ještě razantněji, což lze číst jako bolestivější dopad koronaviru na tuzemskou ekonomiku než na destinace, kam směřuje český export.

 Těžký rok 2020 se promítl přes covidově oslabenou zahraniční poptávku a tuzemské ochromení výroby do postupného poklesu tempa českého exportu. Nejhorší bylo vzhledem k počátku a průběhu první vlny pandemie loňské druhé čtvrtletí (graf 1), kdy se objem vývozu z ČR propadl o téměř čtvrtinu (–22,4 % y/y).

Tempo vývozu z ČR v období 2012–2020 (po čtvrtletích, v % y/y).
Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty

Graf 1:
Tempo vývozu z ČR v období 2012–2020
(po čtvrtletích, v % y/y).

Riziko oslabení zahraničněobchodních vztahů ČR

Vzájemná spjatost zahraničněobchodních vazeb České republiky je vyjádřená velmi vysokou závislostí vývozu a dovozu, s korelačním koeficientem 0,98 za období poslední dekády (graf 2). Vykresluje také po celé toto časové období trendově mírně rychlejší růst vývozu před tempem dovozu.

Graf 2: Vývoj dovozu a vývozu z ČR  v letech 2011–2020 (nominálně v mil. korun; po čtvrtletích; rok 2020 předběžné údaje; trendy podle regresní analýzy)
Zdroj: ČSÚ

Graf 2:
Vývoj dovozu a vývozu z ČR v letech 2011–2020
(nominálně v mil. korun; po čtvrtletích; rok 2020 předběžné údaje; trendy podle regresní analýzy)

Podle nejaktuálnějších dat ČSÚ za letošní leden byl pokles dovozu do ČR hlubší než pokles vývozu (–3,2 % y/y oproti –0,6 % y/y), což by mohlo potvrzovat vyšší zasaženost české ekonomiky důsledky koronavirové pandemie oproti jejím dopadům do teritorií, kam směřuje v úhrnu český export. Pro vyhodnocení je ale třeba vyčkat na data delšího časového období, která by tuto skutečnost – patrnou i z celoročních údajů roku 2020 – potvrdila.

Loňské poslední čtvrtletí obrázek vylepšilo…

Výrazné oživení exportu v posledních třech měsících loňského roku mělo vliv na celoroční výsledek (–4,4 % y/y po +2,1 % v roce 2019), který by byl bez čísla za čtvrté čtvrtletí (+10,5 % y/y) samozřejmě horší (graf 3). Přitom dovozy do ČR klesaly v roce 2020 ještě rychleji (–5,7 % y/y) než export. I v jejich případě však bylo poslední čtvrtletí pozitivní (+3,2 % y/y), jak ukazuje graf 3. K méně „tvrdým“ výsledkům vývozu i dovozu za rok 2020, mírněných obratem v posledních třech měsících, došlo díky relativně dobré kondici českého průmyslu, jehož tržby rostly meziročně o 4,4 % a oproti očekáváním zůstaly v zelených číslech i letos v lednu.

Graf 3: Dynamika dovozu a vývozu podle meziročních změn v letech 2018–2020 po čtvrtletích; v % y/y)
Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty

Graf 3:
Dynamika dovozu a vývozu podle meziročních změn v letech 2018–2020
(po čtvrtletích; v % y/y)

… zapůsobil příznivě kurz koruny?

Nominální hodnotu exportu z ČR ovlivňuje samozřejmě i kurz koruny k hlavním měnám. Šlo o významný faktor nárůstu exportu v loňském posledním čtvrtletí? Zčásti ano, zejména v měsíci říjnu. Během něj se totiž kurz koruny k euru vyšplhal – po záříjovém setrvalém oslabování od 26,34 CZK/EUR – z 26,91 CZK/EUR z počátku října až na 27,37 na konci měsíce. Poté ale kurz koruny ke měně klíčového teritoria českých exportů aprecioval až na 26,25 CZK/EUR z konce roku 2020, čímž povzbuzující efekt vývoje kurzu koruny na velikost českých exportů vyprchal. Za celé poslední čtvrtletí koruna posílila o téměř tři procenta, takže příznivý kurzový efekt na export v uvedeném období v úhrnu nepůsobil. Pomohly ale například ceny?

Kterým vývozcům pomáhal vývoj cen?

Podle vývoje dosahovaných exportních cen jsou patrné značné rozdíly v úspěšnosti vývozců, závislé na druhu vyváženého zboží. Zatímco v úhrnu šly ceny českých vývozů v loňském roce za všechny skupiny exportu dolů (–1,7 % y/y) – a to i v úspěšném posledním čtvrtletí (–1 % y/y), ve třech sférách z devítipoložkové struktury zboží (klasifikace SITC) si vedli cenově exportéři dobře. Především vývozci nápojů a cigaret, kteří propady v koronavirové krizi z tohoto pohledu ani nepociťovali. Vyváželi za ceny o víc než desetinu vyšší než před rokem (+11,6 % y/y), a v posledním čtvrtletí dokonce o 12,3 % vyšší.

Vedlo se i vývozcům potravin a živých zvířat (s cenami +2,6 % y/y celoročně a +3,3 % y/y ve čtvrtém čtvrtletí). S cenami dolů nemuseli ani exportéři průmyslového spotřebního zboží (+2,7 % y/y, stejně jako v posledním čtvrtletí).

Tradičním nejdynamičtějším položkám českého exportu, tj. autům a elektrickým zařízením, však loni ceny nepomáhaly (–1,2 % y/y, resp. –2,1 % y/y), i když v posledních třech měsících exportéři elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů již slevovat nemuseli (+0,5 % y/y). Vývozci celé skupiny strojů a dopravních prostředků, nejsilnější položky českých exportů, byli cenově níž vlivem poklesu exportních cen aut a také elektrických zařízení (–1,2 %, resp. –2,1 % y/y), takže v úhrnu klesly jejich ceny o 2 %. Nepomohlo tomu ani relativně slušné zvýšení cen exportu „zbytku“ strojírenství (+3,9 %).

Jak s dominancí strojů a dopravních prostředků?

Velká váha strojů a dopravních prostředků na celkovém exportu z České republiky se loni mírně snížila nejen vlivem zmíněného poklesu exportních cen této položky, ale samozřejmě i oslabením celkového objemu vyváženého zboží. Jestliže v roce 2019 vyvezené stroje a dopravní prostředky v hodnotě přes dva biliony korun (2 049,3 mld.) představovaly více než 55,5 % úhrnných exportů z ČR, pak v roce 2020 s 1 942,7 mld. korun už jen 55 %.

Tradičně silný vliv, naznačující vysokou proporcí exportovaných strojů a dopravních prostředků ekonomickou vyspělost země, tak v roce koronaviru mírně oslabil – na celkovém propadu exportu z ČR se stroje a dopravní prostředky podílely ze dvou třetin (z 65,3 %). Tedy více, než by odpovídalo jejich výše zmíněnému podílu na úhrnu vývozů.

Druhé čtvrtletí děsilo, napříč teritorii

Teritoriálně je v datech za celý loňský rok vidět meziroční procentní pokles exportů do eurozóny o 4,5 %, nepatrně více, než kolik činilo snížení exportu celkem (–4,4 %). Vývozy do EU byly níž o 4,1 %, do zemí mimo EU o 5,5 %. Přesto EU stále zůstává víc než čtyřpětinovou cílovou destinací českých exportů.

Drama z druhého čtvrtletí 2020, kdy meziroční propady českého exportu byly dvojciferné a v dubnu začínaly číslicí tři, se naštěstí podařilo významně zmírnit – tehdy vystrašil české analytiky propad exportu z ČR do EU o 39 % y/y, vývozů do eurozóny o 38,8 % a zboží směrovaného do zemí mimo Unii o 33,7 %.

V nejaktuálnějších lednových datech vyvezla ČR ze vzorku jedenácti nejvýznačnějších vývozních teritorií více než loni v tuto dobu pouze do Polska, Nizozemí, Rakouska a Číny. U zbylých zemí pokračovaly poklesy až propady – nejvíc do Spojeného království vlivem brexitu (–17,8 % y/y) a do Ruské federace (–13,7 % y/y). Vývoz do Německa jako nejvýznamnějšího obchodního partnera s 31,5% podílem na úhrnném exportu z ČR byl v lednu také nižší (–0,9 % y/y). Je nesporné, že slabá exportní aktivita odráží pokračující nové vlny koronaviru.

Budoucnost nebude „čekáním na Godota“

Loňská data jsou předběžná, jak sděluje ČSÚ, což však činí každoročně. Rok 2020 ale výrazně ztížil dostupnost výkazů respondentů, a statistika si tak objektivně vyžádala v daleko větším rozsahu dopočty a odhady, jak ČSÚ každý měsíc při publikování výsledků zahraničního obchodu zdůrazňoval. Přestože se uváděná čísla mohou změnit, i tak se zdá, že otevřená česká ekonomika světovou koronavirovou krizi v roce 2020 relativně ustála.

Budoucnost bude ovlivněna životaschopností firem v zemích nejvýznamnějších obchodních partnerů. Obrovské objemy nalévaných peněz do těchto ekonomik samozřejmě zasáhne finanční hospodaření vládních sektorů prakticky ve všech zemích. Poptávka po zboží z dovozu, stejně jako po tuzemském zboží, však vlivem podpor nutně nemusí fatálně oslabovat, naopak. Otázka je, kdy to nastane.

Autorka je analytička, ECONS DD.