Hlavní navigace

Daňová (ne)jistota versus daňový řád

Sdílet

Den 1. 1. 2011 byl zlomovým datem v novodobých dějinách správy daní. Tímto dnem nabyl účinnosti zákon č. 280/2009, který nahradil dosavadní právní předpis z roku 1992 o správě daní a poplatků.

Unie offshore poradců České republiky uspořádala pod názvem Daňová (ne)jistota 14. dubna seminář, jehož tématem bylo jak přežít daňovou kontrolu a budovat holdingové struktury.

„Smrti a daním se nikdo nevyhne: pořekadlo, které zná každý z nás. Zatímco co smrti se vzdalujeme díky prodlužujícímu se věku dožití a moderní medicíně, daně nás dohánějí stále rychleji. Důkazem tohoto tvrzení je nový daňový řád,“ uvedl  advokát Ondřej Lichnovský. Zatímco správci daně se na nový řád již těšili, u lidí stojících na druhé straně barikády a obeznámených s tímto zákonem panují velmi smíšené pocity. Každopádně obezřetné daňové subjekty by neměly nic ponechat náhodě a v daňovém řádu si zjistit co nejpodrobnější informace. Vynaložené úsilí se jim okamžitě vrátí ve chvíli, kdy se k nim do firmy dostaví správce daně za účelem přezkoušení daňových povinností.

 

Nepořádek přijde podnikatele draho 

Pokuta ve výši až 3 % hodnoty aktiv společnosti nebo dva roky odnětí svobody. To jsou maximální tresty, které můžete dostat za neúplné informace ve Sbírce listin. „Zatím se tak vysoké tresty neobjevují a prohřešky nejsou řešeny buď vůbec, nebo jen relativně nízkými pokutami. Podle odhadů má Sbírku listin v nepořádku až 70 % firem. Pokud finanční úřady začnou striktně vymáhat zákon, může prázdná státní pokladna získat miliardy korun,“ upozorňuje Ondřej Lichnovský. Na druhou stranu ale stát zase vydá značné finanční prostředky na vytvoření nového speciálního finančního úřadu, jakéhosi „superberňáku“, který bude kontrolovat firmy s obratem vyšším než 2 miliardy korun.

O povinnostech spojených s udržováním Sbírky listin v souladu se zákonem má řada zejména malých podnikatelů neúplné povědomí. Dále jsou tu podnikatelé, kteří záměrně nezveřejňují údaje. Pokud by dělali vše, co jim přikazuje zákon, mohl by si na internetu každý během několika minut zjistit nejen jaký má firma zisk, ale jakým způsobem a mezi koho je rozdělován. Do současnosti hrozila v praxi maximálně pokuta 20 000 Kč od rejstříkového soudu. Dnes už berní úředníci upozorňují, že kontrola v Obchodním rejstříku, a tedy i ve Sbírce listin, bude nedílnou součástí daňové kontroly.

 

Bič na daňové subjekty? 

Podle advokáta Lichnovského hlavním problémem nového daňového řádu je fakt, že došlo k posílení pravomocí správců daně. Ti tak určitě nebudou váhat a všechny pravomoci budou beze zbytku využívat. Skončil zřejmě čas, kdy se daňové subjekty, stejně jako daňoví poradci a účetní, byli schopni se bránit pouze vlastními silami. To obzvláště za situace, kdy většina problémů se dá nejlépe řešit již v samotném počátku řízení. „Daňový řád sice na jedné straně zakotvuje práva a povinnosti, které doposud byly vystopovatelné pouze z judikatury správních soudů, a které daňový subjekt v původním právním předpise hledal jen obtížně, ale na druhou stranu odstraňuje nepohodlné závěry správních soudů tam, kde tyto byly až příliš v neprospěch správců daně. Mám-li hovořit zcela konkrétně, pak zásadní změna je spojena s lhůtou pro vyměření daně. Zatímco dříve plnila úlohu biče na nečinnost správců daně – správce byl v rámci lhůty povinen vyměřit daň pravomocně, to pod sankcí zániku práva daň vyměřit – daňový řád toto ustanovení velice okleštil, ne-li zcela eliminoval,“dodává Ondřej Lichnovský.

Daňový subjekt bude mít jedinou možnost, jak se dovolat práva, a sice žalobu. Odvolání, jak říká advokát, je pouze hra na spravedlnost a „domoci se spravedlnosti, čtyři roky, žádná doba, může to být klidně i sedm let,“ připojuje Jiří Nesrovnal z N-Consult.

 

Co vše podnikatele čeká

* změna struktury správců daně,

* vznik speciálního finančního úřadu,

* ručení společníků kapitálových společností,

* povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které poskytují plnění, které je předmětem daně,

* konec práva na informační sebeurčení,

* formalizace zahájení, procesu a opakování daňové kontroly – daňový subjekt již nemá možnost se zahájení kontroly vyhnout nebo v případě potřeby utéci jinam (změna místní příslušnosti),

* některé opravné prostředky – odvolání nemá odkladný účinek, stížnost-obecný opravný prostředek tam, kde není jiný prostředek ochrany a žaloba.

 

Připravte se na kontrolu

Než vás navštíví správce daně, věnujte pozornost následujícím dokladům:

* odpočet DPH,

* osvobození od DPH s nárokem na odpočet daně,

* smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

* ceny mezi spojenými osobami,

* daňově uznatelné náklady,

* odměny statutárních orgánů.

 

 

ICTS24

Foto: © Rob Byron - Fotolia.com