Hlavní navigace

ERP (2/2): Zatím jen opatrný zájem o cloud

27. 2. 2018

Sdílet

Během svého vývoje se ERP systémy značně proměnily... Už to není jen trochu chytřejší účetní systém.

Co se týče cloudových řešení, lze zájem výrobních podniků označit zatím jako vlažný. „Realizace podnikových systémů formou cloudu představuje u Minervy asi 10 % v objemu implementací. Poptávka se mírně zvyšuje zejména díky lokálně poskytovaným cloudovým službám,“ uvádí konkrétní statistiky Vladimír Bartoš a dodává, že předpokladem bylo získání certifikace pro datové centrum od autorské firmy QAD. Zákazníci se pro cloudové služby rozhodují ochotněji, pokud vědí, kde se jimi provozované aplikace a data fyzicky nacházejí. To potvrzuje i Petr Schaffartzik. Podle něj zákazníci oceňují, že mohou ERP provozovat v jejich vlastnímu datovému centru. „Mají tak servis Informačního systému K2 zcela zajištěn od jednoho dodavatele,“ upřesňuje Schaffartzik.

I když obecně zájem o cloudové služby roste, rezervovaný přístup je patrný především u výrobních podniků. Milan Hruška to vysvětluje jednak obavou o bezpečnost firemního know-how, jednak nedůvěrou ke stavu republikové síťové infrastruktury. Pavel Bláhovec má pak zkušenost, že zvýšený zájem není paradoxně dán výhodami cloudu ani cenou, ale nedostatkem IT odborníků.

Přichází IoT

Digitalizace průmyslu a rozvoj internetu věcí se týká i podnikových systémů. Jako příklad uvádí Miroslav Hampel sběr dat ze senzorů a jejich využití pro dopravní a logistický proces – třeba zásobování může být řízeno daty z ledniček nebo regálů. Podle Petra Schaffartzika je pro využití internetu věcí důležitá především otevřenost celého systému. „Prakticky celá logika systému K2 je dnes dostupná prostřednictvím webových služeb. Nebývá výjimkou, že zařízení sama zasílají informace do systému, kde se pak automaticky startuje workflow proces nebo se vytvářejí příslušné doklady a záznamy,“ říká Schaffartzik. Týkat se to může jak administrativních procesů, kdy třeba kopírka může automaticky po naskenování dokumentu založit fakturu a spustit workflow proces jejího schválení, tak i výroby, kdy automatická výrobní linka udělá odvod výroby.

Pavel Bláhovec uvádí jako příklad pro využití internetu věcí jejich řešení IFS IoT Business Connector. Jde o sadu komponent, které propojují Microsoft Azure IoT Suite nebo jiná prostředí pro zjišťování informací se systémem ERP, tak aby bylo možné přijímat a využívat data ze zařízení.

Často může nástup IoT vést k inovacím a ke změně architektury celého podnikového informačního systému. Potvrzuje to Vladimír Bartoš: „Náš partner, autorská firma QAD, v souvislosti s mobilitou a internetem věcí postupně inovuje a mění architekturu systému. Cílem je nezávislost na koncových zařízeních a řízení událostmi. Minerva nechává školit své pracovníky tak, aby byli připraveni na nové technologie, které přicházejí.“ Výrobní firmy totiž zcela zřejmě směřují k větší a větší automatizaci výroby. „Pro ERP systémy to znamená integraci s výrobními technologiemi, tak aby je bylo možné řídit a sbírat z nich informace,“ uzavírá téma Bartoš.

Peníze na prvním místě

Pořízení ERP systému může být nákladné. Aby nepředstavovalo neúnosnou vstupní investici, používá se v praxi řada nástrojů, jako jsou dotace, splátky nebo pronájem řešení. Jak dodavatelé vycházejí v této oblasti svým zákazníkům vstříc? Petr Schaffartzik připomíná, že samotné náklady pořízení často nejsou hlavní překážkou, důležité je se zaměřit na návratnost investice. I jeho firma se zákazníkům v oblastech dotací, pronájmu a splátek snaží vycházet vstříc.

Miroslav Hampel má řešení, jak minimalizovat vstupní investici a dopředu specifikovat predikovatelný měsíční náklad na provoz: „Nabízíme standardně možnost pořízení formou dlouhodobého pronájmu. A to včetně licencí i procesu zavedení a pronájmu hardwaru.“

Další možností je financování s využitím možností, které poskytují globální výrobci. Konkrétně Pavel Bláhovec uvádí, že IFS nabízí zákazníkům možnost financování pořízení informačního systému, hardwaru a souvisejících služeb formou splátek ve spolupráci s IBM Global Financing.

Řada způsobů pro financování se vyplatí, zvláště pokud jde o významné částky. „Dotace, splátky ani pronájem řešení ale nejsou zadarmo. Čerpání dotací je provázeno nemalou byrokracií, kterou musíme spolu se zákazníkem v průběhu projektu zajistit. Splátky lze uskutečnit rozložením nákupu, což je u SW dobře řešitelné, nebo profinancováním, které pro nás zajišťují třetí firmy,“ upřesňuje Vladimír Bartoš a dodává, že jeho společnost obvykle spojuje pronájem softwaru s cloudovým řešením. „Snažíme se vždy zjistit, co zákazník potřebuje, a nabídnout mu adekvátní řešení,“ uzavírá Bartoš.

Byl pro vás článek přínosný?