Euro nemá budoucnost a destabilizuje Evropu

25. 10. 2012

Sdílet

 Autor: © Laurent Renault - Fotolia.com
S tím nesouhlasí profesorka Lubochinsky, která označila rozpad, respektive jakékoli rozdělení eurozóny za politicky i sociálně velmi riskantní a optimisticky vyslovila důvěru ve tvůrčí spolupráci členských států unie. Svou vírou v záchranné fondy, stabilizační opatření a regulační instituce si vysloužila si od kolegy Kerbera poznámku, že asi žije v nějakém jiném světě.

Hlavním tématem 5. Evropské investiční konference byla budoucnost eura a eurozóny. Účastníci vyslechli brilantní analýzy, překvapivé teorie i ohnivé diskuse. Ve dnech 18. a 19. října probíhala v pražském hotelu Marriot prestižní akce CFA Institutu pod názvem European Investment Conference. Spolupořádala ji CFA Society Czech Republic.

Vystoupilo celkem osmnáct předních odborníků, mezi nimi i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert C. Merton. Ačkoli měl být hlavním tématem konference budoucí vývoj investičních příležitostí na světových trzích, nejvíce se hovořilo o současné situaci v Evropě, respektive v eurozóně. Jak řekl v jednom z úvodních vystoupení Anatole Kaletsky, partner a hlavní ekonom GaveKal Dragonomics, Evropa je velmi volatilní, nemá důvěru investorů a její postavení ve světové ekonomice slábne. Ať bude řešena současná krize eurozóny jakoukoli cestou, dopady opatření se projeví až v horizontu dvou let, a to je pro investory příliš dlouhá doba.    

 

Aby bylo euro zachráněno, musí Němci ven z eurozóny!  

Na aktuálně nejfrekventovanější otázku evropské politiky: „Rozpad nebo centralizace?“ A. Kaletsky odpovídá, že euro může nyní sice zachránit politický, ekonomický a monetární federalismus EU, ovšem v dlouhodobém horizontu to nepřinese řešení nejpalčivějších otázek. Na druhou stranu vytěsnění Řecka, případně některých dalších států postižených dluhovou krizí z eurozóny může mít dominový efekt, který nakonec přivede stejně k jejímu rozpadu. Domnívá se, že odejít z eurozóny mělo naopak Německo. Podle jeho názoru by tím umožnilo ostatním státům euro zachránit.

Wolfgang Münchau, komentátor Financial Times a ředitel ekonomického serveru Eurointelligence, ve své přednášce přirovnal dluhovou a bankovní krizi v Evropě ke dvěma opilcům, kteří se vzájemně podpírají, aby neupadli. Ani on příliš nevěří v efekt připravovaných opatření na záchranu eura. Například nový program Evropské centrální banky na nákup dluhopisů (OMT) nemusí být podle něj vůbec zahájen, nebo může dokonce vyvolat politický odpor v Německu a omezit značně prostor pro další politická jednání.

W. Münchau předložil variantu, že by z eurozóny vystoupily Německo a další státy se zdravou ekonomikou jako je například Rakousko, Finsko, Nizozemsko a mohly by tak snáze nastartovat ekonomický růst a tím pomoci najít východisko ze současné krize.

 

Konec německo-francouzských líbánek 

Pro secesi Německa a některých dalších států se vyslovil i Markus C. Kerber, profesor veřejných financí a politické ekonomie na Technische Universität v Berlíně. Podle jeho názoru nemá euro budoucnost a v současné době destabilizuje Evropu. Bylo by rozumné, aby zdravé evropské ekonomiky vytvořily paralelní zónu s duální měnou, která by jim umožňovala vyrovnávat negativní dopady dluhovou krizí nejsilněji zasažených států na euro i celou Evropu.

S profesorem Kerberem se v tvrdé diskusi utkala Catherine Lubochinsky, profesorka ekonomie a financí na univerzitě v Paříži. Ve svém příspěvku poukázala na to, že všechny státy, které se dnes potýkají s ekonomickými problémy a dluhovou krizí, se šmahem házejí do jednoho pytle, což je povrchní a neumožňuje to hledat efektivní východiska. Jiné důvody má krize v Řecku a jiné v Irsku, stejná není situace v Itálii a Španělsku respektive v Portugalsku. Nelze tedy uspět s jedním univerzálním řešením a je třeba, aby se Evropská unie konečně začala zabývat tím, jak pomoci jednotlivým státům s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci.

Profesorka Lubochinsky označila rozpad, respektive jakékoli rozdělení eurozóny za politicky i sociálně velmi riskantní a optimisticky vyslovila důvěru ve tvůrčí spolupráci členských států unie. Svou vírou v záchranné fondy, stabilizační opatření a regulační instituce si vysloužila si od kolegy Kerbera poznámku, že asi žije v nějakém jiném světě. Podle něj naopak snahy o záchranu eura mohou eskalovat negativní sociální a politické tendence, případně národnostní tlaky. Co když například Němci vyjdou do ulic a budou protestovat proti tomu, že už nechtějí platit cizí dluhy? Na konferenci převažovala tedy spíše skepse, co se týče nutnosti, respektive možnosti záchrany eura, a také odhadu ekonomického vývoje v eurozóně pro příštích dvanácti měsících. Platilo to nejen pro řečníky, ale i pro účastníky. V jedné z anket, pořádaných v průběhu konference, odpovědělo 45 % z nich, že jejich očekávání jsou negativní.

 

USA s otazníkem, Čína zpomaluje 

Investoři se odvracejí od Evropy, ale ani v ostatních ekonomických centrech světa nenacházejí právě idylickou situaci. Na konferenci se hovořilo především o USA a Číně. USA s napětím sledují, zda mírné známky oživení na trhu nemovitostí přinesou stabilizaci jejich cen, zejména v rezidenční oblasti. To by mohlo být stimulem pro oživení spotřebitelské poptávky tažené úvěry, které si Američané jsou zvyklí brát, pokud je mohou zajistit u bank svými domy. Ale jak řekl Felix W. Zulauf, ředitel Zulauf Asset Management AG, na optimismus je příliš brzy. Tak jako tak se bude muset nová americká vláda, která vzejde z letošních voleb, popasovat s rostoucím zadlužením země a jeho dopady, což bude hlavní faktor ovlivňujícím další ekonomický vývoj USA. Přesto odborníci nevyloučili možnost posílení pozice dolaru vůči euru.

bitcoin_skoleni

Čína podle všeobecného názoru zpomaluje. F. W. Zulaufa se domnívá, že její reálný růst se pohybuje kolem tří procent, nikoli na trojnásobně vyšší úrovni, jak to deklarovala ještě nedávno čínská vláda. Čínská ekonomika se potýká s řadou dlouhodobých těžkostí, přesto se však může s cyklickým poklesem dobře vyrovnat. A. Kalentsky nevylučuje bankroty čínských firem, ale finanční sektor hodnotí jako stabilní. Je podle jeho slov pevně spojen s vládou a nehrozí mu žádné výraznější otřesy. Velký vliv na čínskou ekonomiku v nadcházejícím období bude mít směřování nových čínských politických špiček. F. W. Zulaufa však varuje před podceňováním zpomalení Číny a jeho dopadu na další oblasti, zejména na tak zvané surovinové ekonomiky, jako je Austrálie či země Latinské Ameriky, který může být značný. Letošní European Investment Conference přinesla i řadu dalších zajímavých podnětů, které mohou inspirovat účastníky k novému pohledu na investiční potenciál a příležitosti v Evropě i ve světě.