Hlavní navigace

Jak si u nás stojí umělá inteligence? Využijeme ji? Jak?

18. 10. 2021

Sdílet

 Autor: Aspen
Česká republika se vyznačuje velice aktivní technologickou scénou a je domovem mnoha společností působících v oblasti umělé inteligence (AI). Nechybí jí špičkoví odborníci, technici, uznávaní vědci ani talentovaní studenti. Je však zapojení domácích firem do AI dostatečné? A jaký má digitalizace vliv na naše každodenní životy?

O těchto a dalších otázkách diskutovali přední experti na virtuální konferenci ze série Moonshot by Aspen CE, tentokrát na téma Budoucnost digitalizace a AI. Uspořádal ji Aspen Institute CE ve spolupráci s Yemim A.D. a týmem JAD Digital.

Řečníci se shodli, že umělá inteligence se stala součástí našich životů a tento trend bude pokračovat. Zejména malé a střední podniky a start-upy mají velký potenciál stát se hnacím motorem inovací založených na umělé inteligenci, a to jak na straně vývoje, tak i na straně jejich využívání.

Jak si stojíme u nás

Podle průzkumu EY a Hospodářské komory ČR se okolo 70 procent tuzemských společností nachází v procesu přípravy a s využíváním AI experimentuje. Nejvíce si slibují od zvýšení produktivity (49 procent) a snížení nákladů (30 procent). Avšak pouze 17 procent firem v České republice vstoupilo do fáze implementace. I další studie potvrzují, že domácím společnostem nechybí nadšení pro AI, nicméně postrádají jasnou strategii a konkrétní scénáře, jak využívat umělou inteligenci v praxi. Do tohoto procesu by měl aktivněji vstoupit stát, a to jak vzděláváním zaměstnanců, nastavením příznivých podmínek pro podnikání, tak spoluprací mezi veřejnou a privátní sférou.

Vladimír Dzurilla, ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie zastává názor, že Česká republika má skvělé lidi i technologie. „Potřebuje však mnohem více odborníků, nadšenců pracujících pro stát. Z úrovně eGovernmentu bude stát mnohem více pracovat s daty. Nejen s ohledem na predikce a plánování, ale především proto, aby své zákazníky – občany, obtěžoval administrativou co nejméně, ideálně vůbec.“ Vladimír Dzurilla za Moonshotera pokládá bankovní identitu, neboť umožňuje široké části populace jednoduchý přístup k digitálním službám státu.

V Česku je zhruba 1,4 milionu malých a středních podniků, které vytváří 38 procent domácího HDP a zaměstnávají okolo 2,4 milionu lidí. Podle průzkumu společnosti Facebook a Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) má pro tuto skupinu zásadní význam digitalizace. To ponechává velký prostor pro zapojení nových technologií a současně ukazuje potřebu lepší přípravu firem ohledně AI dovedností, ukazuje studie Budoucnost digitalizace a AI od Darii Hvížďalové, partnerky Mainware/JHV Engineering.

AI není hrozba, ale pomůže zlepšovat život

Sekcí Moonshot Masterclass provedla účastníky konference Anna Ukhanová, senior research leads ve společnosti Google Research EMEA. Ve své prezentaci zdůraznila, že vytváření AI znamená především velkou zodpovědnost. Představila nástroje Google, které pomohou společnostem i jedincům při implementaci digitálních a AI nástrojů v jejich podnikání.

Podle Jana Bednáře, generálního ředitele logistického startupu ShipMonk, budou díky umělé inteligenci nahrazeny manuální procesy automatizací a společnost zjistí že AI není hrozba, ale pomůže zlepšit život. „Musíme však lidi naučit správně s digitalizací a AI pracovat.“ Ten za nejlepšího Moonshotera považuje projekt Eduzměna, protože se snaží změnit fundamentální vzdělávání již od brzkého věku.

Největší výzvou jsou aktivní zaměstnanci

Karin Fuentesová, zakladatelka startupu Digitoo, konstatuje, že největší výzvou pro digitalizaci a zavádění novinek jsou v českém prostředí primárně zaměstnanci, přesněji jejich obavy a odmítání změn. „Lidská povaha tíhne spíše k rutinám a stabilitě. Češi, více než jiné národy, jsou zvyklí fungovat v zajetých kolejích a jakékoli změny bývají často vnímány negativně. Proto tedy základním kamenem pro úspěšnou digitalizaci čehokoliv v českém prostředí je přesvědčit k němu všechny zainteresované osoby, ukázat jim co všechno změna přinese a vysvětlit, že z ní nemusí mít strach.“ Karin Fuentesová vidí velké technologické rezervy především v oblasti financí a účetnictví.

Lenka Kučerová, ředitelka prg.ai, považuje za největší výzvu v oblasti digitalizace transformaci ekonomiky založené na relativně nekvalifikované pracovní síle a produktů s nízkou přidanou hodnotou na vyspělý byznys založený na lidském kapitálu, znalostech, informacích a pokročilých technických i měkkých dovednostech jako je kritické myšlení, kreativita a empatie. „Stojíme na kritické křižovatce. V případě, že se co nejdříve opřeme o koncepční a dlouhodobé investice do vzdělávání, vědy, výzkumu i rekvalifikací a zlepšování podnikatelského prostředí, může být v roce 2030 digitalizace a AI pohonem ekonomiky, zdrojem inovací, globálních produktů a prosperity.“

Co bude třeba k rozvoji AI

Experti připomínají, že k rekvalifikaci stovek tisíců stávajících zaměstnanců a přípravě budoucích generací na práci v 21. století bude třeba aktivního, efektivního a koordinovaného zapojení všech relevantních aktérů: veřejného sektoru, základních, středních a vysokých škol, podniků napříč sektory i nevládních organizací. „Technologie musí sloužit lidem, ne lidé technologii. A digitalizace je úspěšná jen tak, jak vzdělaná je společnost,“ vyzdvihuje Eva Pavlíková, spoluzakladatelka a CEO Česko.Digital. Podle ní bychom se měli naučit žít ve vyspělé, digitálně kompetentní a propojené společnosti, která je důvěryhodná, inkluzivní a otevřená každému. Za „svého“ Moonshotera považuje platformu Prg.ai.

Vladimír Mařík, místopředseda RVVI a předseda představenstva společnosti Certicon, zase soudí, že je nutné dokončit inteligentní, důvěryhodnou i bezpečnou platformu pro státní správu, průmysl a energetiku. „Podceňujeme například propojení energetiky a informatiky. Dnešní systémy umí řešit dílčí úkoly, ale budoucnost umělé inteligence je v propojování těchto činností do velkých celků.“

Podle Martina Ullmanna, výkonného ředitele a spoluzakladatele firmy Ullmanna, zůstává největším úkolem vytvoření takové nálady, která bude otevřena velkým změnám a bude podporovat změny ku prospěchu celé společnosti, nikoli jen prospěchu ekonomických subjektů. Jako příklad Moonshotera označuje projekty typu Digitální filosof. „Představa, že se můžeme ptát na aktuální otázky slavných osobností, které již nejsou mezi námi, mi přijde neskutečná. Mít takového přítele na chatu, jehož myšlení je kombinací dostupných informací a způsobu myšlení velkých osobností, nás může velmi obohatit,“ uzavírá Martin Ullmann.

Co je vlastně Moonshot

Platforma Moonshot je digitální hnutí s komunitou více než 3000 členů. Její součástí je mezinárodní digitální galerie předních inovací a inspirativních projektů, která propojuje startupy a neziskovky s investory, filantropy a partnery s cílem urychlit jejich růst a zvyšovat význam.