Hlavní navigace

Pandemie mění logistiku i obchodní modely

16. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Po odeznění pandemie se do dříve vyjetých kolejí určitě nevrátí vše. Makroekonomické změny a posuny obchodních modelů mají dopad i na globální dodavatelské řetězce a přinášejí jak příležitosti, tak problémy. Vývoj logis­tických procesů je přímo nebo nepřímo způsobený změnami obchodních modelů, růstem HDP nebo chováním zákazníků.

Mezi hlavní změny současnosti patří:

  • Jiné růstové modely. Růst v logistickém průmyslu již netáhne vývoz z Asie do Severní Ameriky a z Asie do Evropy. Bude pocházet i z jiných oblastí a bude fragmentovanější, nepředvídatelnější a nestálejší. Ekonomický a populační růst se bude stále více soustředit na města. Hlavním určujícím faktorem růstu se stává infrastruktura.
  • Vyšší flexibilita. Splnění požadavků spotřebitelů z odlišných oblastí s různými druhy dopravy a v nestejném čase vyžaduje flexibilní dodavatelský řetězec, který se snadno přizpůsobí neočekávaným změnám a okolnostem.
  • Postupující globalizace. Mezinárodní, vyspělé a rozvíjející se trhy se staly součástí celkové strategie růstu podnikání mnoha společností. „Mezinárodní“ se stalo standardem a poskytovatelé logistických řešení musejí tento trend respektovat.
  • Vícekanálové nákupy. Koncoví zákazníci stále více nakupují prostřednictvím různých kanálů, od kamenných obchodů po e-shop. Logistický průmysl musí podporovat vícekanálové strategie svých zákazníků.
  • Lepší kontinuita. Aby bylo možné zajistit požadovanou rychlost uvedení na trh a snížit riziko zpoždění, jsou nutné alternativní způsoby dopravy a trasy, které podporují pokračující trend outsourcingu logistických služeb.
  • Vyšší udržitelnost. Zákazníci stále více preferují produkty, které se vyrábějí a získávají „správným způsobem“ a minimalizují sociální, ekonomické a environmentální dopady podnikání na společnost.
  • Užší soulad s legislativou. Legislativa pro boj proti úplatkářství a korupci má na dodavatelské řetězce stále větší dopad. Nadnárodní společnosti sice požadují, aby se během vývozu jejich zboží nevyplácely žádné platby. Na druhou stranu se však stále snaží získat zdroje ze zemí s nízkými náklady, které se však často potýkají právě s korupcí.
  • Kompletní přehled. Úplný přehled o celém dodavatelském řetězci je podmínkou pro jeho skutečné plánování založené na poptávce, které umožňuje efektivní reakci na změny v oblasti zdrojů, nabídky, kapacity a poptávky.
  • Vyšší složitost. Dodavatelské řetězce se stávají stále složitějšími a dynamičtějšími, přičemž umístění zdrojů se mění rychleji a objednávky jsou menší a častější.

Tento vývoj bude mít na každodenní logistiku významný dopad. Společnosti se budou muset připravit na „nový normál“ řízení dodavatelského řetězce. Se všemi těmito změnami je důležitější než kdy jindy neztrácet přehled o nejnovějších trendech.

„Po odeznění pandemie se určitě nevrátí vše do dříve vyjetých kolejí,“ upozorňuje ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika Vladimír Bartoš.

Některé novinky podle něj zůstanou zachované a budou se dále rozvíjet. Určitě sem patří vyšší míra integrace systémů s koncovými uživateli a partnery pomocí internetu a mobilních zařízení a dále pak řízení událostmi, kdy aplikace podle vstupních údajů předvídají, co je potřeba dále udělat, a aktivně navigují uživatele k akci.

Robotická automatizace procesů

Hledání nových způsobů, jak zvýšit efektivitu řízení dodavatelského řetězce, je dnes důležitější než kdy dříve. Pomoci mohou technologie pro automatizaci robotických procesů RPA (Robotic Process Automation). RPA může správu dodavatelského řetězce a logistiku zlepšit automatizací opakujících se časově náročných úkolů, jako je zadávání dat. RPA používá automatizované softwarové roboty (neboli boty) a jejich pomocí například extrahuje data z jedné aplikace a vkládá je do jiné.

Průmyslový výrobce může pomocí botů každý měsíc automaticky shromažďovat a porovnávat předpovědi prodeje, výrobní kapacitu a údaje o dodávkách ze své rozsáhlé sítě dodavatelů a označovat veškerá omezení nebo nesrovnalosti. Další boty mohou ověřovat nová data o produktech, aby zajistily, že kusovník a jiné související parametry jsou přesné a synchronizované napříč vývojářskými, nákupními a plánovacími systémy.

„Robotická automatizace procesů je pouze jiný způsob, jak na základě vstupní události automaticky učinit předdefinovanou sekvenci následných akcí,“ říká Bartoš z Minervy. Toho lze podle něj dosáhnout naprogramováním inteligence přímo do dané aplikace nebo to řešit dodatečně pomocí RPA.

„Jinými slovy: pokud autor programu dostatečně nepředvídal, co se bude dít a co to má způsobit, RPA pomůže v dodatečném hašení problému. Totéž platí v situaci, kdy se podmínky podnikání nečekaně mění v krátkém čase,“ dodává Bartoš.

Internet věcí v logistice

Dopad internetu věcí na logistický segment je zřejmý. IoT umožnil logistickým společnostem automatizovat skladové operace, vylepšit nákladní dopravu a zajistit včasnou konečnou dodávku produktů a zboží.

Mnoho lidí považuje integraci IoT do logistických operací za poměrně nákladnou. Výhody jeho instalace však převažují nad náklady na integraci. Na údržbu systému IoT také připadá jen menší část integračních nákladů. Jakmile se IoT zapojí, může pracovat po poměrně dlouhou dobu. Výsledkem bude vyšší bezpečnost zaměstnanců, lepší pocity zákazníků a do jisté míry i provozní dokonalost.

Systém IoT umožňuje logistické společnosti monitorovat klíčové ukazatele výkonu a základní parametry, které ovlivňují aktiva firmy, generovat okamžitá upozornění na každý aspekt, jenž by mohl ovlivnit efektivní distribuci,
identifikovat neefektivnost, která by mohla mít za následek zpoždění dodávky, a automatizovat procesy eliminace lidských chyb, snižovat počet lidských zásahů, snižovat náklady a zlepšovat kvalitu.

Podle Bartoše z Minervy zatím nelze kvůli vysoké ceně předpokládat, že by byl každý výrobek vybavený aktivním připojením na internet. Zbývá tedy pouze pasivní identifikace výrobků čipy nebo štítky, kterou se výrobek prokáže při průchodu kontrolními místy a tato místa přes internet informují řídicí aplikace. „Dokud neklesne cena zařízení schopných připojení na internet čehokoli odkudkoli, bude procházet internet věcí pouze evolučním vývojem,“ tvrdí Bartoš.

Blockchain a logistika

Očekávání dnešních zákazníků se zvyšují téměř exponenciálně. Příklad Amazonu je „namlsal“ natolik, že chtějí všechno hned a podle svých představ. Výrobcům a dopravcům by dnes v úsilí zákazníkům vyhovět mohla pomoci jedna z nejvíce propagovaných technologií dneška: blockchain.

Blockchain může logistice dodavatelského řetězce umožnit důvěryhodným a bezpečným způsobem sdílení digitálních informací v rámci komplexní sítě. Společnosti mohou pomocí blockchainu sledovat produkt od jeho vzniku a určit, jestli je vyrobený ze správných materiálů a zda skutečně pocházel od výrobce, který jej odeslal. Zabrání tak podvodům tím, že zajistí, že nebudou zasílány padělky. A pokud jde o krádež, blockchain umožňuje společnostem určit, zda je řetězec péče o zboží v kterémkoli bodu přepravy přerušen.

„Jakákoli blokace podnikání a dodavatelských vztahů způsobuje hledání náhradních řešení,“ uvádí Bartoš z Minervy. „Do hry se dostávají více než jindy alternativní dodavatelé a dopravci, ale i vývojáři aplikací usnadňujících hledání alternativ. Nové firmy, aplikace přinášejí nový vítr do stojatých vod, a to nás určitě posune dál.“

Logistika a koncoví zákazníci

Významnou rolí současné logistiky je uspokojování spotřebitelských požadavků. Které technologické i netechnologické hnací síly dnes stojí za řešením těchto potřeb?
„Netechnologickou, ale jasně nejsilnější hnací silou změn v logistice je obrovská poptávka po distribuci malého množství zboží do mnoha cílových adres koncových uživatelů,“ říká Bartoš z Minervy. „Tento masivní nárůst poptávky způsobila pandemie a logistika na něj neuvěřitelně rychle zareagovala organizačními i technologickými změnami.“

ICTS24

V distribučních skladech je potřeba rychle vyhledat a zabalit jednotlivé kusy výrobků, naplánovat rozvozové trasy, použít různé dopravce a zásilkovny, balíky označit, naložit do správných aut, vyložit je ve správných místech, potvrdit převzetí, inkasovat peníze atd.
Toto vše by nebylo možné bez informačních technologií, pokračuje Bartoš.

Technologickými hnacími silami současnosti je integrace systémů s koncovými uživateli, dopravci a zásilkovnami pomocí internetu a mobilních zařízení. Vše on-line a s řízením událostmi. Předání balíku na koncové adrese generuje informativní e-maily, informuje uživatele o dalších naplánovaných krocích, případně nabízí řidiči telefonát na dalšího příjemce kvůli potvrzení času převzetí apod.