PF 2021

Mezinárodní poradenská společnost BDO má nového IT ředitele Jiřího Kubaštu (51). Jiří Kubašta je zkušený expert na technologie a online komunikaci, jeho hlavními úkoly bude rozvoj digitalizace firmy a podpora při technologických inovacích služeb pro klienty. Nový CIO vystudoval Jadernou a fyzikálně inženýrskou fakultu ČVUT v Praze. Předchozí pracovní zkušenosti získal ve společnosti T-Mobile, kde působil jako šéf digitálního týmu a online komunikace, a především v Sazce, ve které zastával post ředitele technologií a výzkumu.

Novela zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), která je jednou z důležitých právních změn roku 2021, od počátku roku kompletně zrušila orgán statutárního ředitele. Jediným orgánem akciové společnosti s monistickým systémem řízení je nyní správní rada. Obchodní rejstřík přistoupil k okamžitému vymazání této pozice z obchodního rejstříku ve všech dotčených společnostech.

Petr Kohout se stal novým finančním ředitelem skupiny APS. Ta se zabývá investicemi, správou a inkasem problematických pohledávek v rámci střední, východní a jihovýchodní Evropy. Pražská centrála spravuje pohledávky v nominální hodnotě 9,4 miliardy eur. Petr Kohout přebírá štafetu po Antonínu Pflegerovi, který opouští skupinu. Hlavním úkolem nového finančního ředitele bude připravit firmu na akvizice v době po koronavirové pandemii. Petr Kohout má více než 25 let zkušeností ze sektoru finančních služeb, zejména z oblasti úvěrování. Zastával pozici finančního ředitele ve skupině Homecredit a celkem 12 let pracoval pro skupinu Société Générale, pro kterou řídil dceřinou firmu poskytující spotřebitelské úvěry ve Vietnamu nebo společnost poskytující operativní leasing v České republice. Mimo to působil v PricewaterhouseCoopers a v ING. Vystudoval Vysokou školou ekonomickou v Praze a absolvoval rovněž postgraduální studium na Colorado State University.

Evropský parlament právě projednává vznik směrnice, která by zaměstnancům garantovala právo neudržovat profesionální kontakty mimo pracovní dobu bez toho, aby se museli obávat negativních reakcí zaměstnavatele. Iniciativa vznikla již před vypuknutím pandemie koronaviru, s větším využíváním práce z domu je ale o to více aktuální. V současné době neexistuje v EU zvláštní právní úprava, která by specifikovala podmínky pro výkon práce z domova a ve většině států vše funguje pouze na domluvě zaměstnavatele a zaměstnance. „Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi se však může jednat spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to opravdu není dobře. Mizí tak rovnováha mezi soukromým a pracovním životem, která v konečném důsledku může vést k problémům v osobním životě nebo k vyhoření, a potažmo horším pracovním výkonům,“ přibližuje legislativu europoslanec Tomáš Zdechovský, který je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zároveň jedním ze zpravodajů legislativy.

Propad tuzemské ekonomiky způsobený pandemií COVID-19 se odrazil na zájmu podnikatelů zakládat nové firmy. Vloni vzniklo 27.038 nových společností, což je nejméně od roku 2016 a téměř srovnatelně jako v roce 2015. „Uplynulý rok byl pro podnikatele a živnostníky jeden z nejtěžších v novodobé historii. Musí se vyrovnat s novými podmínkami a výzvami. Byznys paralyzují vládní opatření, jejichž cílem je zpomalení šíření nového onemocnění. V ohrožení jsou celé segmenty podnikání. Přes to na trhu vznikají nové příležitosti,“ říká analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petra Štěpánová.