Hlavní navigace

Rovné příležitosti mohou podstatně přispět k zotavení ekonomiky

23. 4. 2021

Sdílet

 Autor: ACCA
Posílení rovnosti žen na trhu práce a dosažení jejich spravedlivého podílu na hospodářském oživení po pandemii je nezbytnou podmínkou ekonomického růstu, říká Viera Kučerová, ředitelka asociace ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Ukazuje se, že ekonomické důsledky současné pandemie jsou velmi nerovnoměrné, často se hovoří o tom, že jsou více příjmově ohrožené ženy. Máte takové poznatky?

Bohužel to, že ženy v důsledku pandemie utrpěly na trhu práce více, je evidentní. Ženy představují celosvětově 39 % všech zaměstnanců, přitom jejich podíl mezi těmi, kdo ztratili pracovní místo právě v důsledku pandemie, činí celých 54 %. Důsledky tak nesou daleko tvrději.

Je to v České republice podobně vážný problém?

The Association of Chartered Certified Accountants (ACCA)

ACCA je nejrychleji se rozvíjející mezinárodní profesní skupinou, která pomáhá lidem stát se úspěšnými finančními profesionály. Umožňuje svým členům dosáhnout na lepší kariérní příležitosti prostřednictvím kvalifikací, jež jsou uznávány a doporučovány po celém světě. 
U nás funguje kancelář ACCA, která svou činností pokrývá kromě České republiky i Slovensko a Maďarsko. Ta každoročně pořádá semináře, konference, diskuzní setkání, obchodní snídaně a další akce, na kterých se mohou lidé setkat nejen se zajímavými osobnostmi z byznysu, ale také se svými kolegy.

Ano, vidíme, že i u nás jsou ženy na trhu práce pod obrovským tlakem – větším než v minulosti. Navíc často stojí před problémem, jak sladit práci s potřebami rodiny, a zároveň mít na zřeteli svůj kariérní rozvoj. V dnešní turbulentní době jsou to bohužel právě ženy, které přirozeně upřednostní péči o rodinu před kariérou a profesním růstem. Firmy tak přicházejí o kvalifikované zaměstnance – ať již v oblasti financí, kontrolingu, marketingu, obchodu atd.

Nesmíme zapomínat, že participace žen na trhu práce je důležitá z ekonomického hlediska. A to na více úrovních, nejde jen o potřebu druhého příjmu do domácnosti. Pokud umožníme vyšší zapojení žen na trhu práce a zajistíme jim rovné mzdové podmínky s muži, přinese to i růst příjmů domácností – a v důsledku toho i vyšší spotřebu. Zvýšená spotřeba bude stimulovat rychlejší ekonomické oživení. To zase v konečném důsledku povede i k vyššímu příjmu státního rozpočtu v podobě daňových výnosů. I proto naše asociace ACCA považuje posílení rovnosti žen na trhu práce – a v důsledku i jejich rovný podíl na ekonomickém oživení po pandemii koronaviru – za nezbytnou podmínku ekonomického růstu.

Nerovnoměrné odměňování žen a mužů na stejné pozici je dlouhodobě diskutovaným problémem, jaký je aktuální stav?

Celkový rozdíl ve výdělcích mužů a žen činí v České republice 20,1 %, mezi členskými státy EU jsme tak na tom hned po Estonsku a Německu nejhůře. Zatímco v zemích západní Evropy se nerovnosti v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici pohybují nejvýše okolo 5 %, u nás jsou ženy za stejnou práci u téže zaměstnavatelské organizace odměňovány v průměru o 11 % nižší mzdou než muži. Řadíme se tak k zemím, jako jsou Jižní Korea nebo Japonsko.

Nejvýznamnějším důvodem celkově nižších platů žen je, že častěji pracují v méně placených oborech, jako jsou zdravotní a sociální péče, prodej nebo vzdělávání. Naopak muži se uplatňují v lépe odměňovaných zaměstnáních v oblasti technologií, stavebnictví, vědy či finančnictví – podíl mužů je zde větší než 80 %. Žen je také pomálu na vedoucích pozicích. Z údajů Eurostatu vyplývá, že na pozici výkonných ředitelů podniků je méně než 6,9 % žen a ženy v manažerských funkcích jsou platově nejvíce znevýhodněné, na hodinu vydělávají o 23 % méně než muži.

Jak jsme na tom vlastně s podílem žen ve vedení firem u nás?

Podle průzkumu organizace European Women on Boards je ve výkonných pozicích evropských firem jen 17 % žen, v představenstvech je jich 34 %. Za Českou republiku čerstvá data nejsou k dispozici, ale odhaduji, že podíl u nás je ještě nižší. Stačí si jen uvědomit, kolik podniků má například na pozici finančního ředitele ženu. Přitom existují analýzy, podle nichž firmy se ženami ve vedení jsou výkonnější a lépe reagují na potřeby svých zákazníků.

Pokud problémy s nerovností v odměňování i kariérních příležitostech mají i své ekonomické důsledky, mohou s jejich odstraňováním pomoci odborníci na finance?

Zcela nepochybně. Jako profesní organizace působící ve financích jsme přišli s vlastní metodikou rovného přístupu při sestavování veřejných rozpočtů s názvem Gender Responsive Budgeting (GRB) a její zásady jsme publikovali ve stejnojmenné studii letos v březnu. Důsledná aplikace této metodiky, která vznikla na základě rozhovorů s experty na přípravu veřejných rozpočtů, může pomoci zajistit, aby tyto nerovnosti byly snížené jako součást procesu ekonomického oživení.

Nepůjde to samo. Jak vyplývá z naší studie, aby mohlo GRB efektivně fungovat, vyžaduje to politické odhodlání, dostatečné přidělení zdrojů a silný rozvoj kapacit na všech úrovních.

Jaký je tedy základní princip metodiky Gender Responsive Budgeting?

Základem je posouzení dopadů aktivit, které ovlivňují ekonomiku a společnost ve všech oblastech hospodářství a na všech úrovních, na ženy a muže. A to včetně legislativy, hospodářské politiky nebo různých vládních programů. Cílem je zajistit, aby ženy a muži měli stejný prospěch z uskutečněných ekonomických aktivit. A – což je podstatné – aby se přitom zachovala rovnost mužů a žen, to je princip, který se GRB primárně snaží naplnit. V současné situaci znamená posílit postavení žen v řadě ekonomických a sociálních záležitostí.

Prvním krokem je začít shromažďovat a analyzovat údaje v členění podle pohlaví – tak aby bylo možné zjistit, kde se nacházejí problémy s rovností a kam by mohla být efektivně zacílena hospodářská politika. Dále je třeba zajistit institucionální kapacitu – nabídnout školení zaměstnanců a rozvoj managementu, tak aby měly i ženy rozhodovací role a rovné místo. Je také třeba mít přístup k vládním rozhodnutím se silnou koordinací mezi ministerstvy financí a příslušných ministerstev jednotlivých zemí – tak aby se zajistilo, že proces řídící se pravidly GRB bude probíhat na každé úrovni. A konečně je nutné spolupracovat s veřejnými institucemi, jako jsou kontrolní orgány a zákonodárci, aby mohl být zajištěn řádný přezkum a audit rovných příležitostí.

Jsou nějaké objektivní důvody pro to, abychom se při sestavování veřejných rozpočtů touto metodikou měli řídit?

Pro použití GRB především existuje silné ekonomické zdůvodnění. Pokud by muži a ženy měli na trhu práce stejné podmínky, znamenalo by silnější národní ekonomiku. Podle dat zveřejněných na Světovém ekonomickém fóru by třeba americká ekonomika posílila o 8,7 %, japonská o 14 %, a francouzská dokonce o 17 % .

Je žádoucí, aby obnova světové ekonomiky a ekonomické oživení, které po koronavirové krizi nastane, byly stejně spravedlivé k mužům i ženám, již jsou společně na trhu práce. Proto doporučujeme, aby vlády jednotlivých zemí přehodnotily politiky hospodářské obnovy a zahrnuly do nich principy GRB. Asociace ACCA vydala sadu nástrojů, které mohou s aplikací zásad GRB podstatně pomoci.

Kdo by měl být tím, kdo dá impulz k tomu, aby se veřejné finance zásadami GRP řídily?

FIN21

Podle sdružení ACCA by mohli nezastupitelnou úlohu hrát finanční odborníci z veřejného sektoru. Ti by mohli mít zásadní roli při podpoře vlády a politiků tím, že by jim poskytli potřebná data a nástroje k efektivnímu zavádění GRB. Zásady GRB lze ale použít ve všech odvětvích ekonomiky a společnosti včetně dopravy, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti a mnoha dalších.

Profesionálové ve veřejných financích mají totiž nezastupitelnou roli v každé fázi řízení – od počáteční analýzy a návrhu rozpočtu až po finální audit. V každé fázi by se měli řídit principem GRB. Účetní profese, profesionálové v oblasti financí mohou a měli by hrát klíčovou roli při zajišťování, aby se politici zavázali k dosažení rovnosti žen a mužů a používali GRB jako důležitý nástroj pro dosažení tohoto cíle.

Viera Kučerová
ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko

Viera Kučerová vede kancelář ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko od roku 2017. Předtím působila jako partnerka společnosti PricewaterhouseCoopers v České republice. Během své dosavadní kariéry působila na několika řídicích pozicích v oblasti financí na Slovensku, v České republice, ve Velké Británii, Švýcarsku a Finsku. Viera Kučerová vystudovala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a členkou ACCA je od roku 1998.