Hlavní navigace

Šéf divize metod ověření klientů Monet+: z bank míříme do dalších odvětví

11. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Redakce
Desítky let se pohybuje ve světě velkých IT integrací a projektů s významným rozpočtem, na nichž pracují špičkoví odborníci.

Podílel se na vývoji softwaru používaného desítkami bank, ale také dodával ministerstvům a jiným státním institucím. V mezinárodních firmách SAS Institute, Hewlett Packard, EY či Ness si prošel cestu od IT konzultanta přes vedení konzultačních týmů k pozicím šéfa obchodu a leaderovi IT poradenství pro finanční instituce.

Nově vede divizi MCA (Methods of Client Authentication) české technologické společnosti Monet+. K vedení divize má jako vášnivý lyžař a golfista sportovní přístup. Pracovní tým vnímá podobně jako třeba tým fotbalistů. Jsou v něm klíčoví jak ti, kteří dávají góly, tak ti, kteří na ně přihrávají. Důležité je, aby každého v týmu jeho role bavila a společně šli za jasným cílem.

Pro Monet+ a divizi Tomáše Mužíka je tím hlavním dostat technologie k bezpečnému ověření zákazníka na nové trhy. Zatím je s nimi firma velmi úspěšná u českých bank. Míří ale i do jiných oborů, a také do zahraničí. 

Do Monet+ jste přešel po dlouhé době v mnohem větších firmách. Čím vás česká společnost zaujala?

Pořád mě baví učit se něco nového a to, co dělá tým Monet+, pro mě nové je. Jejich produkty používají zákazníci největších českých bank k přístupu ke svým účtům a ověřování transakcí. I já jsem se s jejich technologiemi už potkal, ale zatím jsem se jimi ještě nezabýval do hloubky. Takže to je téma, které mě láká. Taky to mezi námi zafungovalo lidsky, a to jak se zakladatelem firmy, Břetislavem Endrysem, tak s ředitelem, Janem Vavrysem, ale i dalšími. Pracoval jsem pro společnost SAS, která patří Jimovi Goodnightovi. To je fyzická osoba ze Severní Karolíny, žádný investiční fond nebo anonymní akcionáři. Chlap, vizionář. Plánuje dlouhodobě a spousta věcí se povedla díky tomu. V době, kdy jsem odcházel, jsme za sebou měli období 15 let dvouciferného růstu. Tady je to v principu podobné. Líbí se mi, že firmu řídí někdo konkrétní, komu patří a záleží mu na ní. 

Jak velký máte tým?

V divizi MCA, Methods of Client Authentication, kterou mám na starosti, je nás celkem kolem třiceti pěti. Líbí se mi, že nejen v mém týmu, ale v celé firmě, je spousta lidí deset nebo dvacet let. Pokud lidé neutíkají, tak to o firmě hodně vypovídá. 

Jaké máte ve firmě cíle?

Firma funguje a myslíme, že má větší potenciál, než je v tuto chvíli schopna realizovat. Jedním z mých cílů je pomoci prioritizovat vývoj a rozšířit využití metod klientské autentikace. Může jít o náš mobilní token, který používají některé z největších bank v ČR, čipovou kartu nebo to může být jméno, heslo a esemeska. Rád bych se podíval v rámci finančního sektoru i mimo velké banky, zejména do pojišťoven. Budeme také uvažovat o tom, jaká další odvětví v Čechách by mohla s úspěchem využít naše řešení.  Jde koneckonců o řízení přístupu k datům a aplikacím. Peníze, se kterými pracují banky v dnešní době, také nejsou nic jiného než data. Ta ale vznikají i v logistice a průmyslu, kde čím dál víc procesů realizují počítačem řízené stroje a roboty. Ochrana těchto dat je neméně důležitá. Tímto směrem uvažujeme, plánů máme ale víc.

ČASOPIS ONLINE I V TIŠTĚNÉ PODOBĚ

 

CFOworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Vychází jako čtvrtletník a jeho primárním cílem je informovat o novinkách v oblasti práce finančních ředitelů, tj. ukázat, že svět financí není jen světem nudných čísel a účetnictví, že jde především o lidi, kteří mají velký smysl pro zodpovědnost a často řeší úkoly i mimo oblast finančního řízení, monitoringu a kontroly finančních procesů, plateb, cash-flow, finančního plánu a rozpočtu a vytváření strategických projektů.

Celoroční předplatné i jednotlivá čísla si můžete objednat v naší digitální trafice.

Jaké jsou ty další?

Enormně zajímavé je proniknout na zahraniční trhy. Ve firmě už máme příklad, že to jde. Náš produkt Switchio z oblasti elektronických plateb je v zahraničí úspěšný. 

Celou svou kariéru se pohybujete v IT světě. Byl jste ale i na obchodních pozicích. Jste víc ajťák nebo obchodník?

Dnes už jsem víc obchodník než ajťák. Jsem vůči sobě upřímný a vím, že už nemám přelomové nápady, co se týká technologií. Z toho vlaku vypadnete velmi rychle. 

Co do Monet+ přinášíte?

Mám všeobecný přehled, dovedu posoudit, jestli konkrétní projekt dává nebo nedává obchodně smysl. Když, jak vy říkáte, ajťáci vymýšlejí nějaký geniální koncept, dokážu říct, jak to může být užitečné v praxi a zjednodušit složité technické aspekty. V tom si věřím. Moje přidaná hodnota taky je, že dovedu postavit tým tak, aby fungoval jako celek. Umím identifikovat úzká místa, kde vázne komunikace. V každém pracovním týmu byste měl mít různé typy lidí. Potřebujete někoho, kdo gól dá a někoho jiného, kdo na něj dobře přihraje a bude ho bavit přihrávat. Všichni by měli být ve své roli spokojení a spolupracovat. Se svými zkušenostmi už dovedu potlačit své ego a poskládat manšaft tak, že funguje a lidi spolu dělají rádi. Moje přidaná hodnota je i to, že na trhu znám hodně lidí. To je dáno tím, že se na něm pohybuji dlouho.

Kdy jste na trh přišel?

V roce 1997 jsem nastoupil do SAS Institute jako jeden z prvních zaměstnanců české pobočky. Začínal jako konzultant, ve finále jsem vedl padesátičlenný tým Professional Services a měl na starost český i slovenský trh. Pak jsem šel do Hewlett Packard Enterprise Services.

Co jsem měl na starost v této firmě?

Nastupoval jsem tam jako obchodník pro finanční sektor. Moji tehdejší klienti se do značné míry shodují se současnými největšími zákazníky Monet+. Po určité době jsem převzal vedení obchodního týmu. Poslední část mého působení znamenala vedení Project Services, což byl tým asi 150 lidí. Ten dodával velmi zajímavé a rozsáhlé projekty jak pro komerční sféru, tak pro veřejný sektor. Ostatně Hewlett Packard byl tehdy největší systémový integrátor v Čechách. 

Pak jste přešel do EY, co vás tam zlákalo?

Můj kamarád, který tehdy v Ernst and Young pracoval. Měl na starost IT advisory pro střední a východní Evropu pro finanční sektor. Upřímně řečeno, já měl k Big4 tehdy poměrně rezervovaný vztah, nicméně tam byl tenkrát velice charismatický partner Pavel Riegger, který mimochodem šel opačným směrem a dnes vede Trask. Ten již tehdy měl ambice přesahující klasické poradenství. Postavili jsme si tam tenkrát v podstatě software house a ten zhmotňoval to, co by standardně končilo jako metodika na slidech. Takto vznikl systém na výpočet opravných položek podle IFRS9. Když jsem odcházel, běžel ve více než padesáti bankách nejen ve střední a východní Evropě. 

Bylo běžné, že EY vytvářeli svůj vlastní software?

Nebylo. Dnes už je to jiné a konzultační firmy se pouštějí do IT implementací, vytvářejí vlastní nástroje, ale tehdy to byl netradiční přístup. 

Jaká byla vaše pracovní etapa těsně před nástupem do Monet+?

Působil jsem ve společnosti Ness Czech, kde jsem měl na starost delivery organizaci a později obchod pro financial services, takže jsem se opět věnoval bankám, které mě provázejí v určité podobě celou kariérou. I tady v Monet+. 

Podle čeho se rozhodujete, když děláte velkou pracovní změnu?

Osvědčilo se mi vždy držet čtyř bodů: Musím mít na starost oblast, která je pro firmu důležitá. Musím mít pocit, že dovedu do té oblasti něco unikátního vnést. Musím za to mít odpovídající ohodnocení. A musí to mě a mé kolegy celé bavit. 

Společnost Monet+ má hlavní centrálu ve Zlíně a pobočky v Brně, Ostravě, Olomouci, Praze, Přerově a Vsetíně. V roce 2020 měla tržby 390 milionů korun a doposud realizovala projekty pro více než sto třicet zákazníků z osmi zemí. Od roku 1996 se specializuje na bezpečnou identitu a elektronické platby. Ve své centrále má více než dvě stě vývojářů a špičkových odborníků. Ti se opírají o dlouhodobě budované znalosti aplikované kryptografie, na jejichž základě vytvářejí vysoce spolehlivá řešení zejména v oblasti financí, e-governmentu, dopravy, zdravotnictví nebo v akademické sféře. Podíleli se například na bezpečném on-line bankovnictví největších českých bank nebo na mobilních platbách za jízdné v MHD několika českých měst. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku