Zátěžové testy Evropské centrální banky: Financím dnes vládnou spekulace, strach a šeptanda

22. 10. 2014

Sdílet

 Autor: © designsoliman - Fotolia.com
Spekulací číslo jedna je, že v zátěžových testech, jejichž výsledek bude oznámen 26. října, neprojde 11 bank. To je šílená zpráva! Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že dluhová krize stále neskončila. Evropská centrální banka (ECB) se samozřejmě snaží finanční trh uklidnit, že oficiálně nikdo ještě nemůže nic vědět.

Na základě výše uvedených náznaků se šíří neoficiální fámy. Podle nich je údajně na seznamu bank, které testy neprošly, i rakouská skupina Erste. Pokud by se fáma stala realitou, byl by to problém pro celou střední Evropu. Ačkoliv na druhou stranu by to nebylo zase překvapivé. Všichni totiž vědí, jak rakouské banky utrpěly vývojem v Maďarsku. Tam politickým rozhodnutím namířeným hlavně proti zahraničním bankám utrpěly tyto instituce značné ztráty – a ne vlastní vinou. (Je to jako déjà vu – právě o takovém stavu evropských bank, o němž se dnes spekuluje, je i naše nová kniha Lumpové a beránci.)
V Maďarsku vůbec hloupost politiků jen kvete. Dnes schválili zákon, podle kterého bude od příštího roku zdaněn internetový tok a za každý GB se bude státu odvádět v přepočtu asi 12 Kč. Akcie tamního telekomunikačního gigantu proto dnes strmě padají. A jestli si někdo myslí, že to zemi pomůže k růstu, šeredně se mýlí. Zem pouze technologicky zaostane.

 

Evropské akcie však i přes šílené spekulace rostou
Evropské akcie však i přes šílené spekulace o stavu evropských bank rostou. Je tu totiž ještě jedna spekulace - a to ta, že ECB se v zoufalosti odhodlá k výkupu korporátních dluhopisů. Banky, které se tedy skrze dluhopisy financují, by měly ještě levnější přístup k dlouhodobým penězům. Celý řetězec vztahů, kdo komu dluží, se tím ještě více zkomplikuje. Kdyby pak náhodou a hypoteticky nějaká banka přece jen padla, bude otřes o to větší. Nicméně to teď není pro spekulanty podstatná úvaha – podstatné pro ně je, že by se banky dostaly k likviditě, což by jim zlepšilo výpočet kapitálové přiměřenosti. A právě tato zpráva válcuje trhy. Všichni spoléhají na to, že ECB vykoupí všechen radioaktivní odpad z bank a poskytne jim další financování. Akcie tedy dnes (s výjimkou bankovního sektoru) rostou. Třeba německý DAX roste o 0,5 %, nahoru ho táhne RWE a Daimler.

 

bitcoin_skoleni

Období levných peněz nekončí
Růst německých akcií je ale na hlavu postavený. Všechny makroekonomické indikátory z Německa jsou v poslední době špatné. Britská centrální banka dnes ve svém zápisu z jednání vedení banky přitom uvedla, že právě ve strachu, co dále bude v Německu, nebude tlačit na zvyšování úrokových sazeb. Velká kritika se přitom snáší zejména na tamní trh práce. Efekt reformy z roku 2003 se už zřejmě vyčerpal. Za viníka mnozí označují zavedení minimální mzdy, která zvyšuje nezaměstnanost u lidí s nízkými příjmy. Strach ze slabosti evropského bankovního systému spolu se strachem, že to jde s Německem z kopce, dnes oslabuje euro. Dolar dnes posílil ke hladině 1,266 USD/EUR. Podle indexu relativní síly přitom není překoupený a může dál posílit. Velké posílení to ale nebude, protože zprávy z USA říkají, že tamní inflační tlaky jsou umírněné a Fed nebude spěchat se zvýšením úrokových sazeb.
Koruna k euru oslabuje na šestitýdenní minimum. Zatímco ráno byl kurz kolem 27,56, odpoledne byl u 27,68 CZK/EUR. I tady je vidět rozladění z dění v Evropě. Pokud zátěžovými testy neprojde Erste, je to špatná zpráva pro celý region. Navíc dění v Maďarsku je pro řadu investorů znepokojivé. Tamní snaha vlády ždímat zisková odvětví vede spekulanty k tomu, že opouští celý region, nejen Maďarsko. Forint tak dnes neoslabuje sám, ale strhává i další měny. Na to, že je teprve říjen, už pěkně přituhuje. Na Šumavě dnes sněží - a koruně se otevírá ještě krátkodobý prostor k oslabení. Z nadhledu několika týdnů to však přesto stále vidíme na stagnaci. Pro úrokové sazby z toho plyne, že ačkoli nyní jsou hypoteční sazby na historickém minimu, v příštích měsících mají ještě prostor k poklesu. Období levných peněz nekončí.


Autor je hlavní ekonom společnosti Next Finance s.r.o.