Hlavní navigace

Zelená dohoda ano, nesmí jít ale na úkor české ekonomiky

28. 2. 2020

Sdílet

 Autor: (c) Kletr - Fotolia.com
Vicepremiér a ministr Karel Havlíček zdůraznil v Bruselu to na Radě EU pro konkurenceschopnost zdůraznil možnost volby postupného přechodu a samostatnost jednotlivých zemí při rozhodování o zdrojích energie.
ali 28. 2. 2020

Dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) na průmysl a další překážky vnitřního trhu Evropské unie byly hlavními tématy, kterými se koncem února 2020 zabývala Rada pro konkurenceschopnost v Bruselu. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka je třeba mít ekologické ambice, ale přechod na nové technologie a jiný energetický mix musí být postupný, kompenzovaný a založený na precizních propočtech. Stávající podoba Green Deal je složitou výzvou pro celou EU, a pro průmyslové země může být i potenciální hrozbou z hlediska globální konkurenceschopnosti.

 

Logickým zájmem České republiky přitom je udržet si ekonomickou stabilitu. Vicepremiér v Bruselu s evropskými partnery rovněž podepsal deklaraci o 5G koridoru Mnichov-Praha. Jde o strategický projekt, který má digitálně propojit Evropu.

 

Pro Českou republiku, jako zemi s druhým největším podílem průmyslu v EU, je naplňování Zelené dohody pro Evropu náročnou výzvou. Lídři Evropské unie, včetně ČR, v prosinci 2019 přijali závazek, že Evropa do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality a Zelená dohoda tento politický cíl rozpracovává do konkrétních opatření. Klimatická neutralita bude nejen pro ČR znamenat celkovou restrukturalizaci průmyslu, infrastruktury i energetiky. Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50 - 55 %.

 

Jako jedna z mála zemí přitom ČR plní již cíl redukce emisí CO2 do roku 2020 a má dobře nakročeno ke splnění aktuálně stanoveného cíle do roku 2030. Jeho razantní navýšení, které je zjevně za hranou praktické realizovatelnosti, je proto nezodpovědné. Dále uvedla, že v praxi je nezbytné už teď naplánovat potřebné dlouhodobé finanční zdroje v rámci celé Evropské unie.

 

„Oceňujeme navržený evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci a usilujeme o to, aby se při naplňování Zelené dohody myslelo na nutnost specifického financování regionů, kterých se transformace nejvíc dotkne, tedy zejména regionů uhelných,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Nezbytné zdroje přitom musí jít nad rámec zdrojů pro ostatní priority, jako je třeba politika soudržnosti, ty totiž sledují jiné a stále aktuální cíle. Je také třeba zdůraznit, že každý členský stát musí mít právo zvolit si vlastní cestu ke klimatické neutralitě. Což mimo jiné znamená samostatné rozhodnutí o tom, jaké nízkoemisní zdroje energie země využije. Pro ČR je to rozhodně i jádro.“