Krátce - archív

Petr Kohout se stal novým finančním ředitelem skupiny APS. Ta se zabývá investicemi, správou a inkasem problematických pohledávek v rámci střední, východní a jihovýchodní Evropy. Pražská centrála spravuje pohledávky v nominální hodnotě 9,4 miliardy eur. Petr Kohout přebírá štafetu po Antonínu Pflegerovi, který opouští skupinu. Hlavním úkolem nového finančního ředitele bude připravit firmu na akvizice v době po koronavirové pandemii. Petr Kohout má více než 25 let zkušeností ze sektoru finančních služeb, zejména z oblasti úvěrování. Zastával pozici finančního ředitele ve skupině Homecredit a celkem 12 let pracoval pro skupinu Société Générale, pro kterou řídil dceřinou firmu poskytující spotřebitelské úvěry ve Vietnamu nebo společnost poskytující operativní leasing v České republice. Mimo to působil v PricewaterhouseCoopers a v ING. Vystudoval Vysokou školou ekonomickou v Praze a absolvoval rovněž postgraduální studium na Colorado State University.

Evropský parlament právě projednává vznik směrnice, která by zaměstnancům garantovala právo neudržovat profesionální kontakty mimo pracovní dobu bez toho, aby se museli obávat negativních reakcí zaměstnavatele. Iniciativa vznikla již před vypuknutím pandemie koronaviru, s větším využíváním práce z domu je ale o to více aktuální. V současné době neexistuje v EU zvláštní právní úprava, která by specifikovala podmínky pro výkon práce z domova a ve většině států vše funguje pouze na domluvě zaměstnavatele a zaměstnance. „Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi se však může jednat spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to opravdu není dobře. Mizí tak rovnováha mezi soukromým a pracovním životem, která v konečném důsledku může vést k problémům v osobním životě nebo k vyhoření, a potažmo horším pracovním výkonům,“ přibližuje legislativu europoslanec Tomáš Zdechovský, který je místopředsedou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zároveň jedním ze zpravodajů legislativy.

Propad tuzemské ekonomiky způsobený pandemií COVID-19 se odrazil na zájmu podnikatelů zakládat nové firmy. Vloni vzniklo 27.038 nových společností, což je nejméně od roku 2016 a téměř srovnatelně jako v roce 2015. „Uplynulý rok byl pro podnikatele a živnostníky jeden z nejtěžších v novodobé historii. Musí se vyrovnat s novými podmínkami a výzvami. Byznys paralyzují vládní opatření, jejichž cílem je zpomalení šíření nového onemocnění. V ohrožení jsou celé segmenty podnikání. Přes to na trhu vznikají nové příležitosti,“ říká analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petra Štěpánová.

Nový CFO Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor účetnictví a finanční řízení podniku a svou profesní kariéru spojil právě se skupinou Crestyl. Začínal zde před deseti lety jako finanční analytik, následně stal vedoucím controllingu. Postupně se vypracoval až na pozici vedoucího řízení finančních zdrojů a financování, na které působil posledních šest let. Jozef (34) je ženatý a má jedno dítě. Ve svém volném čase nejraději čte a rád běhá.

V loňském roce v ČR přibylo 2.077 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH. Meziročně se jejich počet zvýšil o desetinu, což byl nejpomalejší přírůstek od roku 2015. Aktuálně na černé listině nespolehlivých firem registruje poradenská společnost Bisnode 22 166 subjektů, z toho 5.792 nespolehlivých plátců DPH a 16.374 nespolehlivých osob. Registr nespolehlivých plátců a osob nejvíc plní společnosti s ručením omezeným. Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Z regionálního pohledu se nespolehliví plátci DPH koncentrují v okolí metropolí. Konkrétně v hlavním městě Praze má registrované sídlo 12.466, tedy 56,2 % nespolehlivých subjektů.

Jihomoravský Kyjov se chystá na oficiální start projektu na oživení lokální ekonomiky Corrency, který přichází s myšlenkou unikátní měny corrent. Původně plánované zahájení se odsouvá z důvodu uzamčení české ekonomiky na okamžik, kdy se zmírní skóre Protiepidemického systému České republiky (PES) z aktuálního stavu 5 na stupeň 3. V prosinci se již začaly stovky občanů a desítky kyjovských obchodníků registrovat do pilotního projektu Corrency. Plánovaný start 11. 1. 2021 však zastavil PES 5. Zaplatit correntem bude možné jakmile, se epidemiologická situace zlepší a obchody a služby se v Kyjově otevřou. Registrace do pilotu bude nadále pokračovat. Během měsíce se přihlásilo o příspěvek ve výši 400 korun ve formě correntů 600 obyvatel Kyjova. Celková kapacita obyvatel, kteří jej mohou využít, je 2000, obchodníků se zatím zapojilo téměř třicet. Od místní prodejny biopotravin, lékárny, několika kaváren, papírnictví, přes obchod s látkami a opravnu aut, po nejrůznější poskytovatele služeb včetně kadeřnictví a masáží. Pamětníkům to možná připomene nouzovky (Notgeld), které instituce a obce vydávaly ve chvílích politické a ekonomické krize.

Na postu střídá Davida Pirnera, který bude nadále pokračovat ve své dosavadní roli generálního ředitele celé skupiny Grant Thornton v České republice. Zbyněk Bolcek je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. V poradenství působí již 20 let, z toho 12 let v Grant Thornton. V průběhu své dosavadní kariéry získal zkušenosti ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic, Český Telecom, GTS CZECH či Mobile Entertainment Company, kde zastával pozici marketingového ředitele. Zbyněk má bohaté zkušenosti zejména v oblasti strategie, ekonomické regulace a rozvoje obchodu, prodeje a marketingu. V poradenské divizi Grant Thornton byl Zbyněk Bolcek doposud zodpovědný za projekty v sektoru telekomunikací, dopravy a energetiky.

V porovnání s rokem 2019 se vloni obraty velkých kamenných hráčů z on-line prodejů vyšplhaly na dvojnásobnou hodnotu. Někteří z prodejců zaznamenali dokonce vícenásobné nárůsty. Průměrná výše objednávky se nezvýšila a konverzní poměr vzrostl meziročně o 25 %. Statistiky přináší společnost Shopsys. Podstatným dílem k tomu přispěli lidé, kteří upřednostňují běžné nakupování právě v kamenných prodejnách a kterým v době pandemie nezbylo než zvolit on-line formu nakupování. A právě z toho nejvíce těžili tradiční obchodníci, kteří disponují silnými brandy a velkými databázemi často věrných zákazníků, které dokázali zmobilizovat k on-line nakupování. Paradoxně to tak byli právě velcí kamenní hráči, kteří si z rostoucího on-line koláče ukousli velké sousto právě na úkor zavedených on-line prodejců.

Pozici manažera akvizic nových projektů ve společnosti Star Group Ltd., která se specializuje na výstavbu rezidenčních projektů, získává od ledna 2021 Radek Cerha. Do minulého roku zastával místo manažera investičních nákupů pro fondy a společnosti v soukromé investiční skupině RSBC. Ve Star Group bude Radek Cerha zodpovědný za akvizice nových projektů a business development. Radek Cerha studoval na Anglia Ruskin University ve Velké Británii se specializací na obchodní administrativu. Kariéru zahájil ve společnosti Colliers International, kde začínal jako asistent ředitele oceňování nemovitostí. Po úspěšných jedenácti letech opouštěl firmu z pozice ředitele investičních služeb. Před nástupem do RSBC Group působil jako partner ve firmě 1. znalecká.

Lapáček bude řídit klíčový projekt na podporu výzkumu, podnikání a inovací v metropoli - Prague Smart Accelerator II (PSA). Jeho úkolem bude mimo jiné vybudovat Regionální inovační značku Prahy a zlepšit spolupráci výzkumu a podniků v hlavním městě. Osmatřicetiletý Lapáček do Pii přišel z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR), kde téměř čtyři roky působil jako ředitel sekce strategií a politik. Projekt PSA je spolufinancován z evropských dotací a potrvá do konce roku 2022.

Pražský inovační institut (Pii) založilo formou zapsaného ústavu v lednu 2020 hlavní město Praha. Zaměřuje se na podporu rozvoje vzdělávání, města a životního prostředí.

Virtuální měna dne 17.12.2020 dosáhla celkové hodnoty 421,28 miliardy USD, to je výrazně více než je tržní kapitalizace největší globální banky JP Morgan Chase (367,82 miliard USD). Zprávu o tom přinesl finanční zpravodaj banks.nl.

Polovina firem musela omezit činnost, pomáhají jim digitalizace a odklady splátek. Nálada měřená Indexem očekávání firem ČSOB spadla na historicky nejnižších -39,4 bodu. Úbytek poptávky vede k omezování investic a škrtání rozvojových plánů. „Už loni optimismus firem slábl v souvislosti s uvadající ekonomikou. Pandemie a dvě vlny nouzového stavu vše umocnily,“ doplňuje Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. Při zvládání koronakrize pomáhá zejména zavádění digitalizace a online řešení, což uvedlo 37 procent dotazovaných, hlavně zástupci z odvětvíobchodu a IT. Zhruba sedm podniků z deseti přiznává, že si tvoří finanční rezervy, které nyní mají v průměru asi na sedm měsíců. Příznivé je, že bezmála dvě třetiny firem předpokládají do konce tohoto roku zachování a přibližně desetina dokonce navyšování počtu zaměstnanců.
> Index očekávání firem ke stažení
Zdroj: ČSOB

Klienti Skupiny Moneta, kteří se ne vlastní vinou ocitnou v extrémním případě finanční tísně a akutní nouze, budou moci zhruba od druhého čtvrtletí 2021 požádat o částečné či úplné odpuštění svých finančních závazků. Pomůže jim v tom Nadace Moneta, jejíž založení bankovní skupina oznámila. „Nadace bude primárně sloužit těm, kteří o to nejenom stojí, ale jejich tíživou situaci způsobila například tragická událost v rodině nebo jiné neočekávané neštěstí. Typickým příkladem klienta, kterému bude pomoc vznikající nadace určena, jsou například nezletilé děti, které v rámci dědického řízení zdědí po svých zemřelých rodičích půjčku, hypotéku nebo komerční úvěr,“ uvedl v této souvislosti předseda představenstva Tomáš Spurný.

Z posledního průzkumu Mastercard z podzimu 2020 vyplývá, že 45 procent respondentů začalo kvůli koronaviru častěji platit bezhotovostně. Hlavním důvodem k této změně nebyly vyšší nároky na hygieničnost, ale potřeba rychle a bezproblémově zaplatit bez nutnosti přepočítávat hotovost a nezdržovat ostatní nakupující. Celkem 27 procent Čechů již někdy zaplatilo mobilním telefonem, což je o 8 procentních bodů více než loni. Téměř polovině Čechů by nevadilo úplné zrušení hotovosti. Celkem 39 procent respondentů uvedlo, že jim kvůli koronaviru klesl příjem v domácnosti, a 34 procent tvrdí, že je koronakrize naučila šetřit.

V návaznosti na českou podnikatelskou misi na Taiwan, která doprovázela předsedu Senátu ČR Miloše Vystrčila, se podařilo realizovat další krok směrem k podpoře česko-taiwanské spolupráce. V úterý 8. prosince 2020 podepsala Česko-taiwanská obchodní komora další Memorandum Of Understanding s taiwanskou Radou pro rozvoj zahraničního obchodu (Taiwan External Trade Development Council - TAITRA). Podepisování proběhlo za on-line účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila, náměstka ministra financí pana Cerhn-Chyi Chen a pana Liang-Ruey Ke, vedoucí Tchajpejské hospodářské kulturní kanceláře v ČR. Obě strany se dohodly na vzájemném sdílení obchodních, tržních a ekonomických informací. Dohoda se týká také předávání informací podnikatelům na obou stranách, které se mohou týkat zboží, služeb a dalších možností partnerství obou zemí. Země se dohodly na podpoře lokálních zástupců obou zemí, aktivit, veletrhů, produktů a také průzkumů trhu.

Tři čtvrtiny dobíjecích stanic v Evropě jsou pouze ve čtyřech státech Unie - Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,4 % z jejich celkového počtu v EU a Česko je tak na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba čtyřikrát méně, než je průměr zemí EU. Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic ale vzrostl pouze o necelé tři pětiny na celkových 200 tisíc.

Spotřebitelské ceny v listopadu oproti říjnu stagnovaly. V meziročním srovnání listopadová inflace zpomalila na 2,7 % ze říjnových 2,9 %. Zatím se tak naplňuje předpoklad zvolňování tempa růstu spotřebitelské inflace v závěru letošního roku. V meziročním srovnání k růstu inflace v listopadu přispívaly především vyšší ceny alkoholu a tabáku. Tempo růst cen potravin a nákladů spojených s bydlením dále zvolnilo. Meziročně vyšší byly ceny ve všech oddílech spotřebitelského koše s výjimkou pošt a telekomunikace. Závěr letošního roku přináší očekávané zpomalování spotřebitelské inflace, když se po říjnu i v listopadu nacházela souhrnná meziroční inflace pod 3 %. Trend zpomalující inflace ke 2 % však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, např. zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka.
— Miroslav Novák, Akcenta CZ

Současná krize představuje především možnost, jak konečně zužitkovat dlouholetou spolupráci obou zemí a proměnit ji na řadu očekávaných byznysových úspěchů. Existuje prostor pro řadu klientských služeb, ať už se jedná o platby, převody, pojištění či další fintechové aplikace. A samozřejmě nesmíme opomenout klíčové téma kybernetické bezpečnosti, kde je Izrael globální leader a Česko také nezůstává pozadu. Velký potenciál spočívá i v rychlejší a efektivnější digitalizaci veřejné správy a souvisejících služeb. Pilotními projekty pro vstup na český a izraelský trh jsou Refundit a Easychange.

Ve 3. čtvrtletí se situace v domácí ekonomice začala po specifických jarních měsících normalizovat, což se odrazilo i na mzdovém vývoji. Během léta významně poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobíral částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Významnou roli sehrál program Antivirus. S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro 4. čtvrtletí.

Růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí výrazně zrychlil. V nominálním vyjádření se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 5,1 % na 35 402 korun. Vzhledem k poměrně vysoké inflaci však reálný růst mezd zaostal a činil 1,7 %.

Růst mezd ve 3. čtvrtletí táhnul jednoznačně veřejný sektor, když nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Výrazně nadprůměrně však rostly mzdy i ve veřejné správě a ve školství.

Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta tak nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.

Česká spořitelna získala od Ministerstva vnitra akreditaci v rámci projektu Bankovní identity (BankID). Její klienti tak dostanou od příštího roku možnost přihlašovat se k elektronickým službám státu a veřejné správy přes údaje do internetového bankovnictví.

Firmy a stát utratily vloni za ICT 245 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Rostou především investice do softwaru a databází

Novým předsedou představenstva Českých drah se stal Ivan Bednárik, ve funkci nahradí Václava Nebeského. Bednárik dosud vedl podnik ČD Cargo.

Česká národní banka uložila pokutu 20 milionů korun tuzemské Expobank. Trest padl kvůli závažným nedostatkům v řídícím a kontrolním systému banky, píše server Měšec.cz.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zmírnila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles na pět procent.

Ředitelka sekce dohledu nad finančním trhem České národní banky Zuzana Silberová zůstává dál jedním ze sedmi členů správní rady Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Do funkce byla opětovně zvolena 26. listopadu.

Skupině Packeta, pod kterou patří i logistická firma Zásilkovna, vzrostl meziročně obrat za prvních devět měsíců roku o 121 procent. V absolutních číslech je to 1,45 miliardy korun. Meziročně přepravila i více zásilek, celkem jich dopravila 23,5 milionů.

Heureka Group navýší na přelomu listopadu a prosince emisi pětiletých dluhopisů až o 650 milionů korun, píše server Lupa.cz. První vlnu vydávání dluhopisů spustila společnost již počátkem letošního roku, cílila tehdy na částku 2,5 miliardy korun.

Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v České republice v listopadu dál klesala. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu. "Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se oproti říjnu snížil o 4,4 bodu na hodnotu 82,0, tzn. na nejnižší hodnotu od července letošního roku," uvádí se ve zprávě úřadu.

Neúspěšní živnostníci končí. Jejich místa rychle zaplňují noví podnikatelé. Zájem je přitom i obory, které tvrdě zasáhla pandemie koronaviru. Analýzu zveřejnila poradenská společnost Bisnode.