Pražské nakladatelství FORUM uspořádalo v prosinci v Brně seminář věnovaný Zákoníku práce a jeho změnám, které právě vstoupily v platnost, a další související problematice. Změny nastaly od 1. ledna 2011 nařízením zákona č. 347/2010.
Seminář, jehož hlavním bodem semináře byly především změny Zákoníku práce, které nastanou od 1. ledna 2011 nařízením zákona č. 347/2010, vedl Bořivoj Šubrt, předseda Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů. Jde o tři základní změny:
První změna ustanovuje, že veškeré dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti musí být sjednány písemně. Dosavadní možnost uzavřít pouze dohody ústní skýtala obrovský prostor pro zneužívání práce načerno a s toho plynoucí daňové úniky.
Druhou významnou změnou je prodloužení doby, po kterou platí zaměstnavatel zaměstnanci v pracovní neschopnosti náhradu mzdy, a to ze 14 na 21 dní. Bořivoj Šubrt připomenul, že zaměstnavatel má také právo, nikoliv povinnost, v této době kontrolovat nemocného, zda dodržuje léčebný režim. V případě porušení může dotyčného sankcionovat snížením nebo odebráním celé náhrady mzdy od samého počátku doby, kdy mu ji má vyplácet. Podle průzkumu možnost kontroly využívá jen menší část firem.
Třetí významnou novinkou v Zákoníku práce jsou změny v oblasti výjimek ze vzdělání a dále změny u platů v tabulkových místech. Zjednodušeně řečeno, rozhodující nyní bude, zda dotyčný pracovník prokázal dosavadní praxí schopnost vykonávat danou práci. Ve sféře platů zůstanou tarify, ale bude možné, aby zaměstnavatel stanovil v jejich rámci vlastní pravidla pro určení výše platu – při zachování principů stanovení platu, jak je definuje Zákoník práce. Výjimku tvoří pedagogičtí pracovníci škol. Bořivoj Šubrt poukázal na otazník kolem tzv. smluvního platu pro 13. a vyšší třídu, který v sobě obsahuje všechny platové složky kromě odměn, a tudíž vzniká problém, jak stanovit veličinu průměrný plat, potřebnou v mnohých dalších souvislostech.
Na semináři byly zmíněny také změny v Zákonu o zaměstnanosti, které souvisí s pracovně právní problematikou. Významnou novinkou je povinnost agentur práce pojistit se do konce března 2011 proti úpadku svému a úpadku firem, pro které dodává pracovníky. Pojištění bude muset zajistit vyplacení tří měsíčních platů agenturou zastupovaným pracovníkům. Lze očekávat, že následkem tohoto zvýšení nákladů dojde nejen ke zdražení agenturní práce, ale i k redukci počtu těchto agentur.
Změny se výrazně dotknou o problematiky nezaměstnaných. Například bude-li uchazeč o zaměstnání pracovat v tzv. nekolidujícím zaměstnání (s platem do 4000 Kč), nebude již moci jako dosud pobírat i podporu, dál ale zůstane evidovaným uchazečem. Novinkou je také poněkud problematické ustanovení, které říká, že uchazeč o zaměstnání, kterému přísluší z minulého pracovního poměru odstupné dané zákonem, dostane podporu až po uplynutí doby, kdy toto odstupné „vyčerpá“ – například až po třech měsících, dostal-li odstupné ve výši tří průměrných platů. Poslední závažnou změnou je snížení podpory v nezaměstnanosti o čtyřicet procent tomu, kdo ukončil práci sám nebo dohodou bez vážného důvodu. Zde právě pojem vážný důvod v některých vymezeních (důvody etické, mravní, náboženské) může být zdrojem nejasností a problémů.
Zajímavá byla debata o zdánlivě protismyslném tématu, tj. kdy je možné se odchýlit od ustanovení zákona. Obecně řečeno tehdy, kdy je to ve prospěch zaměstnance a dikce zákona to umožňuje. Příkladem může být zkrácení mateřské dovolené oproti zákonem dané – samozřejmě na žádost ženy. Jiným tématem k debatě bylo využívání Občanského zákoníku pro řešení pracovních vztahů. Zmíněna byla také nepříliš povědomá problematika závodní preventivní lékařské péče, kde platí, na rozdíl od běžných zdravotních zařízení, specifická pravidla. Bořivoj Šubrt na řadě konkrétních příkladů ilustroval a vysvětloval také otázky kolem zaměstnání důchodců, pracovního poměru na dobu určitou, ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem, návratu z mateřské či rodičovské dovolené na původní pracovní pozici, pracovní doby a pracovních podmínek obecně.
