Hlavní navigace

ČLFA doplnila zásady k ochraně klientů spotřebitelských úvěrů

29. 3. 2013

Sdílet

 Autor: © Gorilla - Fotolia.com
Palčivým problémem dneška jsou především nežádoucí praktiky při vymáhání pohledávek či neetické jednání při poskytování finančních služeb seniorům.

Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) významně aktualizovala své memorandum k ochraně klientů při poskytování spotřebitelských úvěrů. To je od roku 2010 součástí Etického  kodexu ČLFA a jeho dodržování je významným kritériem, které členské společnosti asociace odlišuje od firem působících v tzv. šedé zóně.

 

Stop provádění výlepů

Součástí Memoranda ČLFA k ochraně spotřebitele při poskytování spotřebitelských úvěrů je i katalog nekalých obchodních praktik a činností, od nichž se členové asociace distancují. Katalog jde svým obsahem nad rámec nedovolených jednání, která jsou ve finančních obchodech se spotřebiteli zakázána právními předpisy. Palčivým problémem dneška jsou především nežádoucí praktiky při vymáhání pohledávek či neetické jednání při poskytování finančních služeb seniorům. Proto ČLFA do katalogu zakázaných postupů nově zařadila například prosazování takových smluvních podmínek, jejichž cílem je nikoli splácení úvěru, ale příjmy ze smluvních sankcí a z realizace jeho zajištění, násobení majetkových sankcí za totéž porušení smlouvy dlužníkem v neodůvodněně krátkém časovém období, ale i provádění výlepů či jiných veřejně dostupných oznámení, které by mohly vést k závěru, že spotřebitel je dlužníkem.

 

Pryč se šedou zónou

„ČLFA doplnila memorandum z několika důvodů. Především je třeba reflektovat novinky v legislativě. V novelizovaném memorandu byly zohledněny změny vyplývající z novely zákona o spotřebitelském úvěru, která začala platit 25. února letošního roku. Ale nejen to. Přihlédli jsme i k posunům v obchodní praxi některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Reagovali jsme na případy, kdy nebyly dostatečně respektovány zájmy a práva zákazníků, i na nové formy nekalých postupů šedé zóny, které jsme zaregistrovali. Představenstvo naší asociace sleduje soulad obchodní praxe členských společností s memorandem i s dalšími součástmi Etického kodexu ČLFA a v případě jejich porušení přijímá opatření ve shodě s našimi stanovami. ČLFA tak naplňuje jedno ze svých základních poslání, kterým je snaha o kultivaci trhu se spotřebitelskými úvěry i dalšími finančními produkty nabízenými členy asociace,“ říká předsedkyně představenstva ČLFA Jiřina Tapšíková.

Kompletní znění Memoranda ČLFA k ochraně spotřebitele při poskytování spotřebitelských úvěrů najdete na webových stránkách asociace (www.clfa.cz). Kromě memoranda je na webu ČLFA vystavena také sada doporučení určených zájemcům o spotřebitelské úvěry, nazvaná 10 + 1 otázka pro zodpovědného spotřebitele, jakož i další praktické rady pro stávající i potenciální klienty finančních produktů poskytovaných členskými společnostmi ČLFA.

 

Nově definované nekalé postupy, od nichž se distancují členové ČLFA v Memorandu ČLFA k ochraně spotřebitele při poskytování spotřebitelských úvěrů

* uplatňování poplatků za zprostředkování spotřebitelského úvěru, které jsou odečteny z jistiny uvedené v úvěrové smlouvě, a takto ponížená jistina je spotřebiteli poskytnuta po uzavření úvěrové smlouvy, aniž by toto bylo uvedeno v předsmluvních informacích a/nebo smluvních podmínkách,

* prosazování podmínek do smlouvy o spotřebitelském úvěru sledujících nikoli splácení úvěru, ale příjmy z realizace zajištění,

* uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez zjišťování příjmů spotřebitele v případech, kdy je zjištění obvyklých příjmů klienta  žádoucí z hlediska zásad odpovědného úvěrování podle výše a povahy úvěru,

* uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez ověření schopnosti spotřebitele splatit úvěr vyhodnocením informací získaných od spotřebitele, popřípadě bez ověření této schopnosti v úvěrovém registru nebo v jiném vypovídajícím zdroji,

* opakování majetkové sankce za totéž porušení povinnosti dlužníka v neúměrně krátkém časovém období,

* provádění výlepů či jiných veřejně dostupných oznámení, které by mohly vést k závěru,  že spotřebitel je dlužníkem,

* zprostředkování či jakékoli jiné napomáhání ke sjednání spotřebitelského úvěru, jehož zjevným účelem je připravit a prosadit oddlužení klienta podle insolvenčního zákona,

* poskytování nepravdivých informací, že klient při uzavření kupní smlouvy (spojené s úvěrem) mimo obvyklé prostory podnikatele nemá nárok na odstoupení od kupní smlouvy ve 14 dnech, případně sjednání zastřené kupní smlouvy formou smlouvy o opravě věci ze stejného důvodu.

 

Byl pro vás článek přínosný?