Hlavní navigace

Jak po změně zákoníku zvýšit dohodářům příjem

11. 12. 2023

Sdílet

OSVČ Autor: Depositphotos
Lidé mohou ušetřit desetitisíce korun ročně, pokud vymění dohodu o provedení práce za živnostenský list. Po schválení změn v zákoníku práce, které začnou platit od roku 2024, se firmy snaží s pracovníky dohodnout, aby dali přednost práci jako OSVČ. A statistiky ukazují, že živnostníků skutečně postupně přibývá. Podle posledních čísel v Česku jako OSVČ pracuje téměř 1 131 000 lidí.

Schválené změny v zákoníku práce podle představitelů firem komplikují možnost zaměstnávat lidi na dohodu o provedení práce. Od nového roku totiž začnou platit nová pravidla a změny přinesou firmám větší administrativní zátěž. Společnosti proto takzvaným dohodářům nabízejí možnost dále spolupracovat jako osoby samostatně výdělečně činné, tedy na živnostenský list. Podle výpočtů díky tomu mohou navíc ušetřit nemalé peníze.

O živnostenský list začali žádat například i lektoři jazykové školy Lingua centrum, aby stihli vše vyřídit ještě do konce roku. „Uzavírání dohod o provedení práce bude od ledna 2024 pro nás i pro pracovníky velmi komplikované. Například si u nás nebudou moci odpracovat více než 80 hodin ročně. To přitom splní jen lektoři, kteří vyučují maximálně jeden kurz. Po překročení tohoto limitu by se pro nás pracovník stal administrativně a byrokraticky stejně náročný jako zaměstnanec na hlavní úvazek. Vzhledem k tomu, že máme zhruba 500 lektorů na dohodu o provedení práce, je toto pro nás naprosto nereálné,“ vysvětluje Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua centrum.

A dodává, že přechodem na živnostenský list mohou lektoři podle výpočtů centra ušetřit klidně i přes 40 000 korun ročně díky menším odvodům.

Nárůst administrativy i nákladů

Změny v pravidlech u dohod o provedení práce vadí většině představitelů firem. Podle průzkumu personální agentury Předvýběr.cz nejvíce kritizují zavedení placené dovolené. Tento krok se nelíbí 78 % oslovených společností. „Utažení pravidel nepatří mezi kroky, jimiž by vláda podporovala trh práce. Jde jen o zbytečnou byrokracii, která zvýší administrativní náročnost, navýší náklady a sníží flexibilitu této formy spolupráce,“ komentuje změnu zákona František Boudný, ředitel personální agentury.

Vláda změny v zákoně obhajuje tím, že v současném nastavení je problém v tom, že dohodáři nemají nárok na důchod. „Dohoda o provedení práce je často jediným zdrojem příjmu některých lidí. Dané osoby nejsou kvůli tomu důchodově pojištěné, tedy následně nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, nebo jen na velmi malý,“ vysvětlil Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. I to je u některých lidí důvodem, proč raději volí práci na živnostenský list. V tomto případě totiž do systému přispívají a na důchod tedy nárok mají.

Přechod na živnostenský list ušetří desetitisíce

Podobně jako u řady dalších firem přecházejí dohodáři na práci jako OSVČ také ve zmíněném Lingua centru. „Je to podle nás jediná možnost, jak situaci vyřešit. A lektoři s námi souhlasí. Radíme jim, aby si rovnou na živnostenském úřadu zapsali více činností, které vykonávají. Například výuku, překlady a tlumočení, organizování seminářů a podobně,“ vysvětluje Simona Škurková.

soutez_casestudy

Podle ní pracovníci přechodem na OSVČ navíc i vydělají. „Pokud totiž přejdou z dohody o provedení práce na práci na živnostenský list a bude to pro ně hlavní pracovní činnost, mohou touto změnou ušetřit desetitisíce korun ročně. Uvedu vzorový příklad, kdy lektor bere 500 tisíc korun hrubého ročně a má podepsaných pět dohod o provedení práce. Po odečtení daní a odvodů na zdravotní pojištění si vydělá 392 tisíc korun čistého. Jako OSVČ přitom dostane 433 tisíc korun čistého, tedy o 41 tisíc korun více. A to jen v případě, že nemá děti. Pokud děti má, bude rozdíl při uplatnění daňového bonusu ještě vyšší,“ vypočítává ředitelka Lingua centra.

Práce na živnostenský list je výhodnější také v případě, kdy bude lektor živnost vykonávat jako vedlejší činnost. To je možné, když má ještě jinou práci na hlavní pracovní poměr nebo je studentem, důchodcem, invalidou, případně je na mateřské či rodičovské dovolené. „Opět uvedu vzorový příklad, kdy je hrubý roční výdělek 100 tisíc korun. V tomto případě je práce jako OSVČ v přepočtu na čistou mzdu výhodnější zhruba o 6 300 korun. A výhodu mají také lidé, kteří si vydělají do 50 tisíc korun ročně, protože nemusejí podávat daňové přiznání,“ podotýká Simona Škurková.

Byl pro vás článek přínosný?