Konkurenční ujednání nepatří k nezbytným náležitostem pracovní smlouvy. Existují však situace, kdy je vhodné tato ujednání do obsahu pracovní smlouvy zahrnout. Konkurenční ujednání přichází v úvahu zejména v případě zaměstnanců, kteří mají přístup k know-how, obchodnímu tajemství či jiným důvěrným informacím o společnosti. Konkurenční ujednání se v zásadě dělí na omezení konkurence ze strany zaměstnance za trvání pracovního poměru a na omezení po jeho skončení. Nyní se zaměříme na situaci po skončení pracovního poměru.
Konkurenční doložka chrání zaměstnavatele v případě odchodu zaměstnance. Konkurenční doložkou je možné, nejdéle na dobu jednoho roku, zabránit odcházejícímu zaměstnanci vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem podnikání zaměstnavatele. Za dodržení tohoto omezení pak zaměstnanci náleží odměna ve výši nejméně poloviny průměrného měsíčného výdělku či v jiné smluvené výši. Konkurenční doložka musí být sjednána v písemné formě, jinak je neplatná, a je možné ji sjednat kdykoliv za trvání pracovního poměru. Nejvhodnější je jistě zahrnout ji přímo do obsahu pracovní smlouvy. Zaměstnavatel pak může ujednanou konkurenční doložku kdykoliv před skončením pracovního poměru vypovědět. Naopak zaměstnanec je oprávněn konkurenční doložku vypovědět pouze v jediném případě, a to když mu zaměstnavatel nevyplatí peněžité vyrovnání 15 dnů po jeho splatnosti.
Konkurenční doložka je také jediným případem, kdy lze v pracovním právu platně sjednat se zaměstnancem smluvní pokutu pro případ porušení jeho povinnosti z konkurenční doložky vyplývající. V takovém případě je pak zaměstnanec kromě smluvní pokuty také povinen vrátit peněžité vyrovnání, které mu bylo zaměstnavatelem za dodržení konkurenční doložky poskytnuto.
Autor je partner v advokátní kanceláři Tomíček Legal
