Už dlouhou dobu varujeme, že finanční trhy čeká propad. Že na finančních trzích zejména kvůli nezodpovědnému chování světových centrálních bank existují mnohé paralelní cenové bubliny: Akcie, ropa, zlato, stříbro, asijské nemovitosti, evropské dluhopisy, euro. To vše je dražší, než odpovídá reálnému stavu ekonomiky. Situace připomíná rok 2008, kdy začínala silná krize a mnohé trhy taktéž byly nadhodnocené. A dlouhodobě jsme varovali, že pravděpodobně někdy v průběhu roku 2013 přijde prasknutí těchto cenových bublin a „Velký pád“. Tento Velký pád může být odstartován nějakým celkem nevinným narušením důvěry ve vývoj trhů: článkem ve významném periodiku, neobratným výrokem některého významného politika, nebo neobratným činem některé centrální banky.
Frontální propad finančních trhů právě startuje
Zdá se, že to nakonec bude právě tento neobratný počin centrální banky, co Velký pád odstartuje. Konkrétně oznámení kyperské centrální banky z minulého týdne, že banka hodlá prodat své zásoby zlata. A zdá se, že frontální propad finančních trhů právě startuje. Považte sami, zda už není situace vážná: Když přišla poslední pořádná krize v roce 2008, globálně „vše“ padalo. A totéž pozorujeme dnes. Zlato v pátek pokleslo o 5,3 % a včera klesalo dál. Takže od pátečního rána mají majitelé zlata ztrátu přes 10 %. Právě v případě zlata jsme dlouho tvrdili, že je jedním z nejvíce nadhodnocených trhů. A nepadá jen zlato. I stříbro už odepsalo během týdne přes 10 %. Ropa jen včera poklesla o 3 % a už flirtuje s psychologickou hladinou 100 dolarů za barel. Přitom ještě v polovině února – tedy nedávno – byla u hladiny 120 dolarů za barel. Neklesají ovšem jen drahé kovy či energie, klesají i potravinářské komodity. Dnes svorně padají pšenice, kukuřice i sójové boby. Zajímavé! Co víc bychom měli říct, aby se všem konečně rozsvítilo, že na planetě pořád máme vedle sebe mnoho spekulativních cenových bublin a že mnohé z nich právě začínají praskat?
Celá Čína je totiž nejspíš jen jednou velkou bublinou
Co se to stalo? Vlastně nic hmatatelného. Lidé pouze ztratili důvěru, že růst trhů může pokračovat věčně. Sen o nekonečném bohatství vyrobeném z ničeho se rozplynul. Za vším přitom stojí mix zpráv. Kypr chce prodat své zlaté rezervy, aby rychle snížil svůj dluh. I napadlo mnoho lidí, že podobné to je s mnoha dalšími státy. Kypr je totiž ekonomika menší než Praha. Až začnou prodávat zlato velké státy jako třeba Itálie, bude teprve ohromný přetlak zlata. A tak spekulanti nečekali a začali prodávat už teď. Vedle toho zprávy z Asie ukazují, že asijští tygři ztrácí dech. Čína roste pomaleji, než se čekalo. Podle dnes zveřejněných dat už roste jen o 7,7 %. Zároveň s tím Světová banka zhoršila výhled pro celý Dálný východ. Aby toho nebylo málo, varuje, že se mnohé země nebezpečně zadlužily. Když totiž sečtete dluh vlád, nefinančních podniků a domácností, dostanete se nad 150 % HDP hned v několika zemích: v Thajsku, na Filipínách a v Číně. Tím výčet rizik nekončí. Celá Čína je totiž nejspíš jen jednou velkou bublinou. Dnešní data říkají, že investice do nemovitostí zde v prvním kvartále meziročně vzrostly o 20,2 % a že tržby z nájemného rostly o neuvěřitelných 61 %. Je to normální? Není to klasický příznak nezdravé cenové bubliny? To, že Čína ztrácí dech a růst má založený na podivných investicích, je alarmující zejména pro obchodníky s komoditami. Čína totiž představuje 40 % globální poptávky u základních kovů. Podobně děsivá čísla dostaneme i u uhlí a dalších komodit.
Strach má velké oči
Když si toto uvědomíme, začíná být logické, že ceny komodit prudce klesají. Startuje se spirála. Tak prudký pokles svět u ceny zlata nezažil od roku 1983. Cena pod 1390 dolary za trojskou unci je absurdní. Není to tak dávno, co byla cena u 1800 dolarů. Strach, že své zlato prodá celý jih Evropy, dává ceně zlata prostor k poklesu klidně až na 1150 dolarů za unci. Strach má totiž velké oči. Otázky, jestli dostane Čína „viagru“ a znovu se dostane do formy, jsou sekundární, když si uvědomíme, že všechen ten falešný růst trhů odstartovaly světové centrální banky svým kvantitativním uvolňováním měnové politiky.
Nyní tedy hrozí (zatím jen hrozí), že spirála odstartuje déletrvající propad:
* evropských akcií,
* asijských akcií,
* amerických akcií,
* evropských dluhopisů,
* ropy a dalších energií,
* potravinářských komodit,
* stříbra,
* asijských nemovitostí,
* eura k dolaru,
* jihoevropských nemovitostí,
* zlata (v jeho případě čekáme obnovený růst během relativně krátké doby ve srovnání s ostatními zmíněnými položkami).
Naopak relativně profitovat by mohly (míněno mohly by alespoň držet hodnotu, v některých případech i lehce růst):
* ceny středoevropských a západoevropských pozemků,
* dolar k euru,
* skandinávské měny.
Krize jako lochneska, v tom lepším případě
Propad však nemusí mít podobu neustálého poklesu trvajícího týdny. Může mít podobu několikadenního pádu, poté opět růstu, poté znovu poklesu a tak dál. Která z těchto dvou podob nakonec převáží, záleží na tom, jak se k pohybu finančních trhů postaví centrální banky. V případě jejich obratnosti bude docházet ke střídavému poklesu a růstu trhů. V případě neobratnosti centrálních bank a případně ještě pokud dojde k potížím další evropské země, výsledkem bude prudší a delší pád.
Autoři působí ve společnosti Next Finance
