Strategickým trendem digitální transformace ve výrobní sféře je transformace současného průmyslu na Průmysl 4.0, především co se týče digitalizace a s ní související automatizace výroby a výměny dat ve výrobních procesech. Velkou výzvou v rámci těchto reforem je implementace umělé inteligence – průlomové technologie, jejíž využití a aplikace mění pravidla hry nejen v obchodě, průmyslu, veřejných politikách, ale i v zemědělství, zdravotnictví a vzdělávání.
Více než tři čtvrtiny dotazovaných firem potvrdilo, že pandemická situace je přiměla zvýšit jejich rozpočty na digitální transformaci, z toho více než třetina konstatovala, že šlo o výrazné navýšení.
Už dnes je umělá inteligence jedním z nejvýznamnějších pobídek hospodářského růstu a konkurenceschopnosti mnoha zemí. V následujících desetiletích bude AI zásadním způsobem ovlivňovat všechny aspekty našeho života. Digitální transformace se točí kolem dat. Aby firmy uspěly v konkurenčním boji, musejí se CIO více zaměřit na rozšiřování datových a analytických schopností a rozvoj datově orientovaných služeb.
Je logické, že pokud něco funguje, není důvod to měnit, jinými slovy, řadě firem se do změn moc nechtělo, a to i navzdory předpovědím analytiků o nutnosti investování do inovací. No a digitální transformace je velká změna ať už na úrovni technologií nebo procesů. Současná situace však potřebu inovací radikálně zesílila. Abychom byli konkrétní, podle průzkumu cloudové komunikační platformy Twilio covid-19 zrychlil strategii přechodu na digitální formy komunikace v globálním měřítku průměrně o šest let. Pro ilustraci průměr firem ve Spojeném království byl 5,3 roku.
Až 77 % respondentů potvrdilo, že situace ohledně pandemie covidu-19 je přiměla zvýšit jejich rozpočty na digitální transformaci, z čehož 36 % respondentů konstatovalo, že šlo o výrazné navýšení. Situace se změnila, i co se týče často beznadějné snahy CIO přesvědčit management o nutnosti investic do nových technologií. Procesní schémata digitální transformace z různých zdrojů se v některých částech liší, a některé dokonce na základě dosavadních zkušeností obsahují blok popisující etapu odmítání, a to i ze strany zkušených manažerů prosperujících firem. A právě koronakrize dokázala tyto manažery přesvědčit o nutnosti změn.
ČASOPIS ONLINE I V TIŠTĚNÉ PODOBĚ
CFOworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Vychází jako čtvrtletník a jeho primárním cílem je informovat o novinkách v oblasti práce finančních ředitelů, tj. ukázat, že svět financí není jen světem nudných čísel a účetnictví, že jde především o lidi, kteří mají velký smysl pro zodpovědnost a často řeší úkoly i mimo oblast finančního řízení, monitoringu a kontroly finančních procesů, plateb, cash-flow, finančního plánu a rozpočtu a vytváření strategických projektů.
Celoroční předplatné i jednotlivá čísla si můžete objednat v naší digitální trafice.
Pandemie přichází po vlnách, přičemž mezi první a druhou vlnou uplynulo několik měsíců. Všechny firmy v první vlně intenzivně řešily složité výzvy, které pandemie přinesla, ale organizace, které během první vlny výrazně urychlily digitální transformaci, měly pak během druhé vlny, která byla mnohem silnější a trvala déle, významnou konkurenční výhodu. Přívlastek „výrazně“ je třeba chápat tak, že těmto firmám se za několik měsíců podařilo uskutečnit projekty digitalizace, které byly původně plánované na několik let. Jinak řečeno, roky se podařilo zkomprimovat do týdnů.
Firmy musely za pochodu řešit nové způsoby komunikace se zákazníky, obchodními partnery, a dokonce i se svými zaměstnanci, kteří pokud to povaha jejich práce umožňovala, museli doslova z večera přejít z klasického způsobu práce na home office. Do popředí vystoupily komunikační a cloudové platformy, protože umožnily přechod na flexibilní model vzdálené práce pro zaměstnance a efektivní a bezpečnou komunikaci se zákazníky a partnery.
Pandemií nastolená situace motivovala firmy, aby se intenzivně snažily překonat hlavní překážky transformace, jako například chybějící strategii, získání souhlasu exekutivy, konzervativní postoje, především neochotu nahradit starší software, a samozřejmě i dosud chybějící časové kapacity. Samozřejmě digitální transformace ani během pandemie nebyla ve všech průmyslových odvětvích stejná. Nejvíce v tomto ohledu akcelerovaly technologické společnosti, energetika, stavebnictví a maloobchod. Digitální technologie umožnily mnohým profesím pracovat na dálku. Většina firem hledala a našla nové způsoby získávání zákazníků.
Organizace si uvědomují výhody inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí, big data, 5G sítě, analytické zpracování dat, blockchain a už déle migrace IT do cloudu či budování hybridní IT infrastruktury. Například chatboty na bázi umělé inteligence a strojového učení dokážou do značné míry nahradit koncepci call centra. Praktická realizace těchto záměrů však byla do začátku pandemie v březnu 2020 z různých důvodů poměrně konzervativní, i když představitelé firem věděli, že implementace těchto technologií může významně přispět k posílení konkurenceschopnosti.
Pokud budeme pokračovat v příkladu chatbotů, stačí si představit klasické call centrum ve velkém open space, které je z hlediska možnosti šíření viru přímo hororovým prostředím, takže urychlení zavádění chatbotů snižuje riziko výpadku tohoto typu služeb.
Pandemie přinesla nejen výzvy spojené s vynuceným masivním přechodem na home office, ale hledaly se i možnosti, jak zajistit chod nejen kritické infrastruktury, ale také výroby, logistiky či služeb. Velké perspektivy má v tomto kontextu robotizace, i když ani v této oblasti nemůžeme mít přehnaná očekávání. Zaznělo mnoho úvah, že robotizovaná infrastruktura je proti vlivům typu pandemie mnohem odolnější než lidé. To je sice pravda, k zajištění chodu výroby netřeba stovky operátorů výroby, ale jen desítky specialistů na dozor nad chodem automatizovaných linek. Je tu však i jiná analogie, virus vnímáme nejen v kontextu biologickém, ale i v kontextu IT jako škodlivý kód. No a ten v případě nedostatečně zabezpečené IT infrastruktury výrobní či logistickou linku z provozu vyřadit dokáže. Jinak řečeno, jednou z hlavních výzev digitální transformace je adekvátní zabezpečení na všech úrovních.
Podnikatelské prostředí po pandemii už nikdy nebude takové jako před jejím začátkem. V mnoha případech se současná provizorní řešení stanou novým normálem, takže exekutiva firem se bude snažit najít východisko právě v technologických inovacích. Znamená to opuštění dosavadních zvyklostí a hledání způsobu, jak se udržet na trhu, případně si ještě více posílit konkurenceschopnost. Většina firem pochopila, že bez urychlené digitální transformace jim hrozí problémy, v mnoha případech dokonce existenční.
