Hlavní navigace

Právní změny, které ovlivní fungování společností v roce 2021

6. 1. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Příští rok bude především ve znamení úpravy zákona o obchodních korporacích i zákoníku práce.

Fungování obchodních společností a družstev v roce 2021 podstatně ovlivní už schválená novela zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících zákonů č. 33/2020 Sb., která nabude účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Tato novela například změní vnitřní strukturu akciových společností s monistickým systémem, zjednoduší splacení základního kapitálu pro malá s. r. o. nebo změní pravidla pro odpovědnost jednatelů. Daniel Macek, advokát a partner z advokátní kanceláře MACEK.LEGAL, říká, že novela má podle zákonodárců přinést zejména zjednodušení a transparentnost fungování obchodních korporací.

„Mimoto ale novela přinese také hodně práce nám právníkům, neboť v důsledku těchto změn bude nutné změnit společenské smlouvy a zakládací listiny s. r. o., stanovy a. s., jakož učinit i jiné právní úkony, které si bezpochyby vyžádají potřebu právní pomoci,“ dodává Macek.

Podle Jakuba Málka, partnera PEYTON legal advokátní kancelář, novela a její doprovodné zákony mají i za cíl „vyčistit“ obchodní rejstřík od nefungujících společností či společností, které neplní své publikační či registrační povinnosti vůči obchodnímu rejstříku.

U akciových společností se zruší funkce statutárního ředitele

Akciové společnosti dosud mohly fungovat na takzvaném dualistickém systému v čele s představenstvem a dozorčí radou nebo na monistickém systému se správní radou a statutárním ředitelem. Daniel Macek popisuje, že v praxi často vznikaly výkladové problémy, které se týkaly vzájemného postavení statutárního ředitele. Ten měl být pověřen obchodním vedením společnosti a správní rady, která měla určovat základní zaměření obchodního vedení společnosti. Hranice působnosti obou orgánů nebyly jasné.

Novela zákona o obchodních korporacích přinese hodně práce právníkům, protože bude nutné měnit společenské smlouvy a zakládací listiny.

S tím souhlasí také Jakub Dostál ze společnosti V4 Legal, podle kterého dojde zrušením funkce statutárního ředitele v rámci monistické struktury akciové společnosti ke zjednodušení vztahů jednotlivých orgánů v rámci vnitřní struktury těchto společností. „Institut statutárního ředitele byl proto ze zákona o obchodních korporacích novelou vypuštěn a správní rada zůstane v monistickém systému jediným statutárním orgánem akciové společnosti,“ vysvětluje dále.

Zrušení funkce statutárního ředitele vyvolá jak potřebu změny stanov akciové společnosti, tak značné strukturální změny. Akciové společnosti s monistickou strukturou musejí nejpozději do 30. června 2021 přizpůsobit znění svých stanov nové právní úpravě. „Funkce statutárního ředitele však zaniká již k 1. lednu 2021 a za společnost bude v plném rozsahu jednat správní rada, resp. její členové, proto je dobré učinit změny stanov a převolení členů správní rady, je-li to nutné, ještě v roce 2020 s účinností k 1. 1. 2021,“ zdůrazňuje Jakub Málek.

Za současné právní úpravy zákona o obchodních korporacích funkce člena voleného orgánu, který ze své funkce odstoupil, zanikla po uplynutí jednoho měsíce od doručení oznámení o odstoupení orgánu, který jej zvolil. Například v případě odstoupení jednatele ze společnosti s ručením omezeným zanikla jeho funkce do jednoho měsíce od doručení oznámení o jeho odstoupení valné hromadě. „Ponovu funkce takového jednatele zanikne již při projednání odstoupení valnou hromadou. Valná hromada je v takovém případě povinna odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději na nejbližším zasedání valné hromady,“ popisuje Daniel Macek.

Usnadní se zakládání i rušení společností

Další změnou je možnost společníka takzvaných nízkokapitálových společností s ručením omezeným (s. r. o. se souhrnem peněžitých vkladů do 20 000 korun) splatit vklad jakýmkoliv způsobem. Doposud bylo možné splatit peněžité vklady s. r. o. pouze na zvláštní účet banky a novela přináší možnost splatit vklad jakýmkoliv způsobem, tedy i hotově do rukou správce vkladů. Tím dojde ke snížení administrativní zátěže a k celkovému urychlení procesu založení společnosti s ručením omezeným.

Rejstříkový soud bude moci zrušit společnost s likvidací nebo bez likvidace v případě, že společnost nepředloží nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin, neučiní tak ani na dodatečnou výzvu rejstříkového soudu a tuto výzvu se jí ani nepodaří doručit.

„V praxi tato změna bude mít dopad zejména na neaktivní společnosti, které disponují fiktivním sídlem a jsou z velké části využívány jako bílí koně k daňovým podvodům,“ doplňuje Daniel Macek.

Pozor na rozdělování zisku společností a plnění společníkům
Novela přináší podstatné změny také v oblasti možností rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací. Podle Veroniky Prudlové, advokátky z Advokátní kanceláře Poláček Tryznová & Prudlová, by obchodní korporace před rozhodováním v této věci měly zaměřit pozornost především na obecná ustanovení zakotvující základní pravidla pro vyplácení záloh na podílu na zisku a ta, kde se koncentrují základní pravidla omezující rozdělení a výplatu podílu na zisku a jiných vlastních zdrojů společností.

Nově je obecně pro kapitálové společnosti (tedy už nejen pro akciové společnosti, ale také pro společnosti s ručením omezeným) a družstva stanoveno, že nesmějí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. „Společníci by proto měli při stanovení (dobrovolné) výše základního kapitálu společnosti zvážit i uvedená ustanovení zákona o obchodních korporacích, a to s ohledem na to, že je bude výše základního kapitálu zapsaná v obchodním rejstříku limitovat v možnostech rozdělení zisku společnosti,“ popisuje Veronika Prudlová.

V případě, že nejvyšší orgán společnosti rozhodne o rozdělení zisku v rozporu s ustanovením § 40 ZOK, nebude jeho rozhodnutí mít právní účinky. Statutární orgán k němu proto nepřihlédne a je povinen v takovém případě podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích podle takového rozhodnutí nevyplatit. Společníci, kterým byly vyplaceny podíly na zisku v rozporu se zákonem, jsou sice povinni je vrátit, a to (nově) i v případě, že jsou v dobré víře, že jim byl podíl na zisku vyplacen v souladu s právními předpisy, nicméně jiná otázka je ovšem možnost reálného vymožení takové povinnosti v praxi a náklady s tím spojené. Výjimku představuje v tomto směru zvláštní úprava v akciové společnosti.

Veronika Prudlová dále upozorňuje na nově stanovený zákaz adresovaný obchodním korporacím poskytovat bezúplatná plnění svým společníkům nebo osobám jim blízkým, obsažený v ust. § 40 odst. 5 ZOK. Cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojů. Zákaz se přitom vztahuje na poskytnutí jiných bezúplatných plnění obecně, což může být značně široký pojem, protože v zákoně není definováno, co vše lze do tohoto pojmu zahrnout. „Lze však předpokládat, že výkladem bude možné dovodit, že půjde o jakékoliv plnění, peněžité i nepeněžité, tedy jak bezúplatný převod majetku, tak i přenechání věci nebo práva k užívání nebo požívání, stejně tak jako bezúplatné poskytování služeb,“ doplňuje s tím, že z tohoto zákazu jsou však stanoveny výjimky. Patří mezi ně:

  • obvyklé příležitostné dary,
  • věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
  • plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
  • výhoda poskytovaná obchodní korporací podle zákona.

Další nové povinnosti

Všechny právnické osoby budou mít na základě novely povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyššího orgánu právnické osoby, tedy například zápisy z valných hromad společností s ručením omezeným nebo akciových společností, a to po celou dobu existence právnické osoby. Další povinnost se týká právnické osoby, která je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva. Ta bude muset bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnit jednu fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce, aby ji v orgánu zastupovala.

„Přijatá změna tak zabrání tzv. řetězení právnických osob ve volených orgánech, které může způsobit situaci, kdy je prakticky nemožné jakkoliv zjistit, kdo (jaká fyzická osoba) za právnickou osobu jedná,“ dodává dále Macek.

Změny čeká i zákoník práce

Další významnou změnou v právních předpisech je takzvaná malá velká novela zákoníku práce, která nabyla zčásti účinnosti k 30. červenci 2020 a zčásti nabude účinnosti k 1. lednu 2021. Podle Jakuba Málka bude hlavním přínosem této novelizace především zpřesnění některých procesů a činností vykonávaných podle zákoníku práce, zajištění přesnějšího a spravedlivějšího výpočtu dovolené a v neposlední řadě i první krok k zavádění úpravy moderního pracovního práva do českého právního řádu, která by měla směřovat k vyšší flexibilitě pracovních vztahů se zachováním jejich bezpečnosti pro zaměstnance.

V nové koncepci dovolené bude určující týdenní pracovní doba a odpracované hodiny v rámci této doby. Nárok na dovolenou se bude počítat v hodinách, nikoli ve dnech.

Některé změny se tak staly účinné už letos, ale reálně se budou promítat především od roku 2021. Jde například o zpřesnění a praktické zjednodušení právní úpravy doručování písemností, kdy v případě nemožnosti doručení zaměstnanci na pracovišti si zaměstnavatel nově může vybrat z dalších možností doručování, pokud jsou k nim splněny předpoklady. Zjednodušuje se tak i celý proces doručování poštou a zavádí se možnost doručování do datové schránky.

Novela také zpřesňuje a upravuje pravidla takzvaného přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele, která v minulosti působila jisté výkladové problémy, a rovněž postup ukončení pracovního poměru v souvislosti s takovým přechodem. „Podle novely dojde ke skončení výkonu práce vedoucího zaměstnance při jeho odvolání dnem doručení odvolání z toho místa, nikoli až dnem následujícím,“ upřesňuje Jakub Málek.

Od 1. ledna 2021 se navíc zvyšují paušální náhrady újmy na zdraví podle zákoníku práce, které budou nově vázány na výši průměrné mzdy v hospodářství (budou se měnit podle její výše). Jednorázové odškodnění pozůstalých v případě smrti bude nově stanoveno na 20násobek průměrné mzdy v hospodářství. Náhrada nákladů spojených s pohřbem bude pak 1,5násobkem průměrné mzdy v hospodářství.

Novela zákoníku práce také zavádí novou koncepci dovolené. Od ledna bude určující týdenní pracovní doba a odpracované hodiny v rámci této doby. Konečný nárok na dovolenou se tedy počítá nově v hodinách, nikoli ve dnech. To by podle Jakuba Dostála mělo umožnit spravedlivější stanovení dovolené, tak aby měli zaměstnanci právo při stejné týdenní pracovní době na stejný počet hodin dovolené bez ohledu na případné rozvržení pracovní doby do směn.

Novinkou jsou sdílená pracovní místa

Novela zákoníku práce nově zavede institut sdíleného pracovního místa. Podle Jakuba Dostála jde o změnu, která ovlivní všechny společnosti bez rozdílu. „Institut sdíleného pracovního místa by měl umožnit dvěma či více zaměstnancům se stejným druhem práce rozvržení pracovní doby podle vlastních potřeb a po písemné dohodě se zaměstnavatelem, tak aby bylo pracovní místo v rozsahu jejich úvazku v pracovní době obsazeno vždy alespoň jedním z nich, což umožní flexibilnější rozvržení pracovní doby a lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnanců,“ vysvětluje. Jakub Málek se domnívá, že zaváděná právní úprava nebude s ohledem na její pravidla pro zaměstnance zajímavá.