Po šesti čtvrtletních trendové ztráty tempa zamířila křivka HDP České republiky vzhůru. ČSÚ v prvním nástřelu - kdy ještě nejsou k dispozici čísla o spotřebě, investicích a příspěvku zahraničního obchodu, tedy výdajová strana ekonomiky -, odhadl meziroční růst HDP v reálném vyjádření na +2,9 % a zvětšení proti posledním třem měsícům loňského roku o silných 1,3 % (čísla neuvažují se sezónností, pohybem cen a rozdílem v počtech pracovních dní). Loni ve stejnou dobu stoupl HDP o 3 % meziročně a mezikvartálně o 0,4 %.
Nebývale silné služby
Co tedy ukázala nabídková strana ekonomiky? V dynamice HDP se odrazil vynikající výkon v sektoru služeb i nová akcelerace v průmyslu. Tržby ve službách stouply reálně proti prvnímu čtvrtletí loňského roku o 5,9 %, průmyslová produkce dokonce o 8 % - obojí v reálném vyjádření. Výkonnost služeb hnaly výš hlavně tržby za ubytování a stravování (+11,4 % y/y reálně, nominálně dokonce o více než pětinu) díky růstu tržeb restauratérů a hostinských. Ti dostali „na dřevo“ (tj. do pokladen a na své účty) o čtvrtinu víc než před rokem (+24,5 %) a neuvažujeme-li s růstem cen, pak reálně o 12,7 % více. Přispělo k tomu jistě i zavedení elektronické evidence tržeb (tempo růstu tržeb bez DPH bylo totiž nižší, +8,7 % y/y). Výrazně nad průměr však v prvním čtvrtletí stouply i tržby agentur práce (+16,1 % y/y), nově i cestovních kanceláří (10,1 % y/y), dále v letecké dopravě (+11,5 % y/y) anebo např. v IT službách (+7,7 % y/y).
Nový prudký obrat v průmyslu
Průmysl (+8 % y/y) rostl nejrychleji od jara 2011 a podle dat bez kalendářních variací (+5,3 %) pak od druhé poloviny roku 2015. Nyní v posledních třech čtvrtletích v řadě jeho výkon podle produkce v reálném vyjádření prudce stoupá. Ale vzhledem k charakteru českého průmyslu vázaného co do temp růstu na konjunkturní odvětví se spíše nižší přidanou hodnotou (automobilky, hutě) bude tempo růstu hrubé přidané hodnoty v průmyslu, resp. jeho příspěvek k HDP, menší než by odpovídal proporcím na produkci v ekonomice.
Stavebnictví je sice pořád v červených číslech, ale se stále mělčími meziročními propady (v prvním čtvrtletí jen -0,1 % y/y). Tristní však zůstává situace v inženýrských stavbách (-13,4 % y/y), v kalendářním očištění byl jejich pokles dokonce šestinový (-15,4 % y/y).
Historicky největší obchodní přebytek
Zahraniční obchod nezklamal. Převaha vývozu zboží nad jeho dovozem do ČR (63,1 mld. korun) byla vůbec největší za dobu, odkdy ČSÚ tuto statistiku v národním pojetí publikuje – a zřejmě i historicky největší, neboť do roku 2005 byla bilance obchodu se zbožím prakticky stále v deficitu. Přebytek obchodní bilance byl v prvním čtvrtletí zhruba pětkrát větší než přebytek bilance služeb, který se podle platební bilance ČNB meziročně ztenčil. Tato skutečnost spolu s přetrvávajícím poklesem stavebnictví je tak, zdá se, zřejmě jedinou „vadou na kráse“ při pohledu na současnou výkonnost reálné ekonomiky České republiky.
Nový obrat směrem vzhůru
Nemůžeme pochopitelně zaměňovat výše použité indikátory výstupů typu tržeb nebo produkce se samotnou hrubou přidanou hodnotou (HDP). Její tempo bude jiné. Ale zůstává skutečností, že takto souběžně velmi vysoká růstová tempa v primárním a sekundárním sektoru byla naposledy patrná před deseti lety - za „památné“ dlouhé a zatím nejsilnější konjunktury v novodobé historii české ekonomiky.
Dynamika výstupů podle zmíněných indikátorů však v každém případě ukazuje na výrazný obrat směrem k růstové fázi. Předtím totiž již prakticky dva roky, od druhého čtvrtletí 2015, meziroční růstové tempo české ekonomiky sláblo a pokles se zastavil až v posledních třech měsících loňského roku. Není pochyb o tom – zejména na pozadí mimořádně dobré kondice českého trhu práce a růstu mezd – že ekonomický růst v ČR bude v režii domácí poptávky, zejména výdajů domácností.
