Ačkoliv tomu tak dříve nebylo zvykem, jak rejstříkové soudy, tak finanční úřady začínají tuto povinnost vymáhat i za pomoci ukládání sankcí.
Jak je podrobněji uvedeno dále, má tato problematika navíc přesah i do trestního práva, což jen posiluje její aktuální význam. Shrňme a připomeňme povinnosti, které zákon ukládá podnikatelům ohledně zveřejňování údajů ve sbírce listin obchodního rejstříku, a sankce, které za porušení této povinností hrozí.
Sbírka listin je součástí obchodního rejstříku, kam jsou subjekty v rejstříku zapsané povinny zakládat zákonem stanovené dokumenty. Tyto listiny jsou pak veřejně přístupné jak přímo u příslušného rejstříkového soudu, tak prostřednictvím elektronické verze obchodního rejstříku na portálu www.justice.cz.
Zakládání dokumentů do sbírky listin
Listiny, které mají být zakládány do sbírky listin, jsou vyjmenovány v ustanovení § 38i obchodního zákoníku. Jsou jimi mimo jiné zakládací dokumenty, některá rozhodnutí valné hromady, výroční zprávy, účetní závěrky, znalecké posudky a celá řada dalších dokumentů.
Dle ustanovení § 38 písm. k) obchodního zákoníku musí podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku dodat tyto dokumenty do sbírky listin bezodkladně.
Toto ustanovení dále ve spojení s § 21a zákona o účetnictví stanoví, že podnikatel musí ve sbírce listin zveřejnit účetní závěrky a výroční zprávy do 30 dnů od jejich schválení a ověření auditorem (od splnění poslední z obou podmínek). Pro případy, kdy by účetní závěrka schválena nebyla, či by nebyla ověřena auditorem, je stanoveno nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období zveřejnit informaci o tom, že účetní závěrka schválena nebyla, resp. nebyla ověřena auditorem.
Od roku 2007 se listiny, které mají být založeny do sbírky listin, podávají soudu pouze v elektronické podobě.
Sankce
Za důležité považujeme upozornit především na postihy a sankce, které hrozí za porušení povinnosti zakládat dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku.
Možné postihy mohou být rozděleny do následujících čtyř kategorií:
a) postih rejstříkového soudu dle obchodního zákoníku, resp. občanského soudního řádu,
b) postih finančního úřadu dle zákona o účetnictví,
c) postih správního orgánu dle zákona o přestupcích,
d) postih dle trestního zákoníku.
a) Postih rejstříkového soudu dle obchodního zákoníku, resp. občanského soudního řádu
Chybí-li ve sbírce listin nějaký dokument, rejstříkový soud by podle zákona měl podnikatele vyzvat, aby příslušnou listinu / listiny do sbírky listin založil. Pokud taková výzva není splněna, může uložit pořádkovou pokutu do výše 20 000 Kč.
b) Postih finančního úřadu dle Zákona o účetnictví
Jak bylo již zmíněno v úvodu, od počátku tohoto roku se finanční úřady v rámci svých kontrol zaměřují na to, zda podnikatelé zakládají do sbírky listin obchodního rejstříku dokumenty v souladu s ustanovením § 21a zákona o účetnictví. Za porušení této povinnosti může finanční úřad uložit účetní jednotce sankci až do výše 3 % hodnoty aktiv.
Při určení výměry pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.
Odpovědnost zaniká, pokud nebylo řízení zahájeno do jednoho roku od doby, kdy se o porušení právní povinnosti finanční orgán dozvěděl, nejpozději však do tří let, kdy byla povinnost porušena. Vykonat rozhodnutí o pokutě lze do pěti let po uplynutí lhůty k zaplacení.
c) Postih správního orgánu dle zákona o přestupcích
Dle § 24 zákona o přestupcích jde o přestupek na úseku podnikání, pokud společnost poruší povinnost podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo uložit listinu do sbírky listin.
Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč a zákaz činnosti na dobu do jednoho roku.
Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle zákona o přestupcích ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, tak ten kdo dal k jednání příkaz.
Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání 1 rok.
d) Postih dle trestního zákoníku
Porušení povinnosti založit listinu do sbírky listin obchodního rejstříku může za určitých okolností být posouzeno dokonce jako trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Podle ustanovení § 254 trestního zákoníku může být ten, kdo bez zbytečného odkladu neuloží listinu do sbírky listin (ač je k tomu podle zákona povinen) potrestán trestem odnětí svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti. V případě způsobení škody velkého rozsahu na cizím majetku hrozí dokonce trest odnětí svobody až v délce osmi let.
K tomu je však ještě třeba dodat, že nutnou podmínkou takové trestněprávní klasifikace je, že pachatel musí neuložením listiny do sbírky listin ohrozit nebo omezit na právech jinou osobu.
V současnosti je v praxi běžné, že podnikatelé povinnost zveřejňovat dokumenty ve sbírce listin obchodního rejstříku neplní. To je dáno i tím, že příslušné úřady plnění této povinnosti prakticky nevymáhaly a tím ve své podstatě její porušování tiše tolerovaly. Z našich čerstvých zkušeností však víme, že riziko sankce za porušování povinnosti zveřejňovat dokumenty ve sbírce listin v poslední době významně vzrostlo a doporučujeme plnění této povinnosti věnovat zvýšenou pozornost.
Autor je advokát trvale spolupracující s NWD Legal
