Firmy tak jdou z výše uvedených důvodl až na hranici možností, kdy dlouhodobě nedodržují přípustnou mez pro příspěvek na krytí nákladů, pokrývají pouze variabilní náklady a nemají již prostředky na tvorbu fixních nákladů a na tvorbu zisku. Tím dochází k zániku části subjektů na trhu.
Sečteno a podtrženo, kvůli působnosti novely zákona o veřejných zakázkách se vloni realizovalo méně zakázek, ubylo pracovních míst. To se projevilo na příjmech státního rozpočtu a v neposlední řadě i na čerpání peněz z evropských fondů. Tyto závěry zazněly na druhé odborné konferenci "Fórum veřejné zakázky kvalitně", která proběhla v sídle Ministerstva průmyslu a obchodu. Účastníci fóra se shodli na tom, že zákon o veřejných zakázkách bude nutné novelizovat. Přitom zákon byl za dobu své existence novelizován už devatenáctkrát.
Někdy je méně více, ale ne vždy: počet zakázek i jejich hodnota klesají
Předpokládaná hodnota vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 zaznamenala meziročně pokles o 9,2 procenta. Celková hodnota vyhlášených zakázek v období od dubna do prosince meziročně poklesla o 47,4 procenta. Počet vyhlášených zakázek ve stejném období poklesl o 27,8 procenta. Vyplývá to z výsledků Studie dopadů novely zákona na ekonomiku ČR 2013, kterou vydala platforma Fóra Veřejné zakázky kvalitně, v jejímž čele stojí ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda ODS Martin Kuba.
Jak dále vyplývá ze Studie, celková předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 činila 311 miliard korun, což je meziroční pokles o 9,2 %. Na tomto výsledku se ale pozitivně podílí první čtvrtletí 2012, kdy ještě novela nebyla v platnosti a firmy se snažily podat co nejvíce zakázek. Při porovnání výsledků za období duben až prosinec 2012, tedy poté co novela zákona o veřejných zakázkách vstoupila v platnost, se stejným obdobím předešlého roku, celková hodnota vyhlášených zakázek poklesla téměř o polovinu (47,4 procenta). Co se týče počtu vyhlášených zakázek, po vstupu novely v platnost došlo k propadu o 27,8 procenta. Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. „Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky," komentuje výsledky studie Martin Kuba. Z oznámených zakázek byla vloni zadána jen asi pětina, přičemž očekávaná hodnota zakázky byla v průměru o 15 procent nižší oproti očekávání investorů.
Po změně některých pasáží zákona o veřejných zakázkách volá dlouhodobě i Hospodářská komora České republiky (HK ČR). "Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky,” říká Petr Kužel, prezident HK ČR, s tím, že oceňuje zájem českých ministrů o problematiku spojenou s tímto zákonem a zároveň doufá, že se nové podoby zákona o veřejných zakázkách dočkáme ještě v letošním roce.
Stavební zakázky byly postiženy nejvíce
Ze sledovaných sektorů — stavebního, projekčních prací a ICT — měla novela zákona o veřejných zakázkách nejvýraznější vliv na stavební zakázky. Za období duben až prosinec 2012 se počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 procenta, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 procenta. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard korun, v krátkodobém horizontu tak ekonomika přišla o 41 miliard korun a zmizelo téměř 20 tisíc pracovních míst. „Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven," vyzval k brzké novelizaci a k přijetí dalších opatření Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek. Nutnost upravit poslední novelu zákona o veřejných zakázkách dokládají i fakta: nejvíce veřejných stavebních zakázek bylo zadáno v 1. čtvrtletí 2012 (+ 140,7 %), nejméně ve 2. čtvrtletí (- 71,2 %).
Sektor projekčních prací
Hodnota zadaných zakázek v sektoru projekčních prací v období duben až prosinec klesla o 1,7 procenta, celoročně však vzrostla o 59,9 procenta. Vliv na to však měly dvě velké a výjimečné zakázky, bez jejichž realizace by sektor naopak zaznamenal pokles. Tento sektor pod vlivem novely zákona trpí zejména výběrem zpracovatele inženýrských a projektových služeb pouze na základě nejnižší ceny. Projekční práce předurčují podobu celé zakázky, nekvalitní projekt tak zadavateli může způsobit škodu několikanásobně překračující cenu za projekční práce. "Pokud za velmi nízkou cenu investor získá nedostatečný projekt, hrozí realizace nekvalitní stavby a logicky prodražení výstavby i následného provozu," uvádí předseda České komory architektů (ČKA) Josef Panna.
ČKA proto společně s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) prosazuje termín "bezpečná cena", tedy cenu projektu umožňující vznik kvalitní stavby. Zároveň upozorňuje na zákonný termín "mimořádně nízká nabídková cena", jejíž orientační vymezení lze použít přímo v zadávací dokumentaci. "V lednu jsem objížděl krajská města. Na našich valných hromadách byli zastoupeni hejtmani, náměstci a další významní představitelé krajských úřadů nebo statutárních měst. Mezi moje frekventované téma patřila bezpečná cena. Všem by vyhovovalo, kdyby kritérium nejnižší ceny bylo používané jen výjimečně," doplňuje Pavel Křeček, předseda ČKAIT. Jak ovšem podotýká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, za zvýšený tlak na cenu nemůže zákon, je výsledkem veřejného tlaku.
Sektor ICT zakázek
Počet vyhlášených ICT zakázek v období duben až prosinec 2012 klesl o 23,3 procenta, hodnota vyhlášených zakázek se snížila o desetinu. Celoroční počet zadaných zakázek v roce 2012 meziročně reálně klesl o 5,1 procenta, ve finanční hodnotě reálný pokles dosáhl 6,8 procenta. "Vize zákona se bohužel nenaplnila. V rámci novely jsme žádali zjednodušení formálních požadavků. V mnoha případech se definují nepřiměřené, někdy až zničující smluvní podmínky. Vyřazení jediného úspěšného soutěžitele formou zrušení výběrového řízení a kritérium nejnižší ceny jsou pro úspěšnou realizaci ICT díla velmi nebezpečné," vypočítává nedostatky novely zákona Svatoslav Novák, prezident ICT Unie.
Novela brzdí i rozvoj krajů
Také výsledky výzkumu dopadů novely zákona o veřejných zakázkách v krajích potvrzují, že novela přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů — podle hejtmanů zvýšila jak administrativní, tak i časovou náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což samozřejmě znamená vyšší náklady. Podle většiny oslovených hejtmanů tak novela spíše brzdí ekonomický rozvoj kraje. Na transparentnost zadávacích řízení novela ale zásadní vliv podle zástupců krajů neměla. Naopak měla vliv na to, že kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. " Největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů," říká Michal Hašek, předseda Asociaci krajů České republiky.
Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.
Makroekonomika, aneb dopady v řeči čísel
V 1. čtvrtletí 2012 snížila česká ekonomika ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku výkon (HDP) o 0,5 %, ve druhém o 1 % a ve třetím dokonce o 1,3 % (zdroj: ČSÚ). Evropská unie vykazuje ve stejných obdobích tyto ukazatele +0,2 %, - 0,3 % a -0,4 % , unijní výsledky jsou tedy o něco příznivější než výsledky České republiky, jejíž vývoj byl charakterizován poklesem výdajů na konečnou spotřebu a poklesem tvorby hrubého kapitálu téměř o desetinu ve srovnání s rokem 2011. Na tomto výsledku se samozřejmě podílejí i výdaje veřejných rozpočtů, uskutečňované prostřednictvím veřejných zakázek, a přispívají k celkovému HDP v ČR asi 15 procenty. Jinými slovy, pokud se realizuje méně zakázek, má to negativní dopad na HDP a na zaměstnanost, což se potažmo projeví opět na příjmech do státního rozpočtu. Nerealizovaný výdaj ze státního rozpočtu tedy může mít negativní dopad na státní rozpočet.
Mikroekonomika potvrzuje negativní trend
Z pohledu uchazečů došlo vlivem novely k nárůstu nákladů při přípravě nabídek a ke tlaku na nižní nabídkovou cenu. Aby firmy ve výběrovém řízení obstály, a dlouhodobě situaci udržely, musí umět realizovat zakázku levněji. Často jdou až na hranici možností, kdy dlouhodobě nedodržují přípustnou mez pro příspěvek na krytí nákladů, pokrývají pouze variabilní náklady a nemají již prostředky na tvorbu fixních nákladů a na tvorbu zisku. Tím dochází k zániku části subjektů na trhu. „Z naší analýzy českého stavebnictví vyplývá, že společnosti jsou ochotny nabízet ceny i s nulovou nebo zápornou marží, ale zároveň každá čtvrtá firma uvádí záměrné snižování kvality svých realizací,“ říká Jiří Vacek, společnosti CEEC Research. Její další studie, Studie projekčních společností 2012, uvádí, že 38 procent dotazovaných projekčních společností potvrzuje nutnost zlevnění vstupních zdrojů, chtějí-li přežít. Firmy zároveň přiznávají, že realizují projekty pod hranicí bezpečné ceny, tedy ceny, kdy je stavební dílo bezproblémové pro uživatele.
Aby se omezila korupční rizika
Novela zákona o veřejných zakázkách platná od 1. dubna 2012 změnila systém zadávání veřejných zakázek tak, aby se omezila veškerá korupční rizika, která jsou s veřejnými zakázkami spojená. Změny měly zpřísnit veškeré zadávací procesy a celý proces zprůhlednit natolik, aby bylo vynakládání veřejných prostředků v oblasti veřejných zakázek přístupné široké veřejnosti, a takto i lépe kontrolovatelné v rámci boje proti korupci v Česku. Novela změnila limit dva miliony Kč bez DPH, stanovený v rámci dodávek a služeb, na maximální výši 1 milion Kč bez DPH a to s platností do 31. 12. 2013. V rámci stejného období se změnila i výše limitu také pro stavební práce, nově činí 3 miliony Kč bez DPH oproti původním 6 milionům Kč bez DPH. Od 1. 1. 2014 poté přejde v platnost stejná výše limitu jak pro dodávky a služby, tak stavební práce, a to ve výši 1 milion Kč bez DPH.
O Fóru Veřejné zakázky kvalitně
Fórum Veřejné zakázky kvalitně je společným projektem Komory administrátorů veřejných zakázek a Ministerstva průmyslu a obchodu, který usiluje o zvýšení efektivnosti při procesu zadávání veřejných zakázek v ČR, a to zejména důsledným uplatňováním principů 3E, tj. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výkonu veřejné správy při nakládání s veřejnými prostředky. Odbornými partnery konference jsou Hospodářská komora České republiky, ICT Unie a CEEC Research, partnery jsou Metrostav a Sweco Hydroprojekt. Odbornou záštitu poskytly SPS ČR, SIA ČR — Rada výstavby, ČKA, ČKAIT, ČSSI, CACE, ČKSE.
