Uvedený výpočet přinesla společnost Deloitte. Přibližně stejně jako Češi na tom budou i Britové a Norové. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci v Dánsku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku.
„V roce 2020 by se měla celková daňová zátěž v české ekonomice opět mírně zvýšit. Letošní rok přináší hned několik důležitých změn. Hned v úvod roku došlo ke zvýšení sazeb spotřebních daní za tabákových výrobků, lihu a hazardu. Zvýšení celkové daňové zátěže by naopak mělo zmírnit snížení DPH u vodného, stočného, stravovacích služeb, točeného piva či kadeřnických služeb. Celkovou daňovou zátěž ovlivní také další zvýšení výdajových paušálů,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Dlouhodobě míra zdanění v Česku stoupá. Podle data dne daňové svobody patříme zhruba do poloviny mezi zeměmi EU podle výše celkové daňové zátěže.“
Daně: růst agendy, přísnější kontroly, časté změny
Poplatníci a plátci pociťují dlouhodobě nárůst daňového zatížení ale hlavně daňové agendy. Podnikatelé nad plněním svých daňových povinností stráví hodně času, a to i proto, že v řadě případů nevysvětlují pouze nesprávnosti, které sami uvedli ve svých hlášeních, ale objasňují nesprávně uvedené údaje svých obchodních partnerů.
„I v letošním roce čeká poplatníky a plátce v oblasti daní řada změn. Rozšíří se okruh poplatníků, kteří budou muset evidovat své tržby. Intrakomunitární transakce budou vyžadovat preciznější a systematičtější dokumentaci pro prokázání skutečnosti, že zboží bylo dodáno do jiného členského státu. Tato změna vyžaduje spolupráci finančního, obchodního a logistického oddělení. Diskutuje se o zavedení digitální daně, která by mohla postihnout i některé velké české společnosti. Další důležitou změnou je i připravovaná novela daňového řádu, která zatím uvažuje o prodloužení například lhůty pro vyplacení nadměrného odpočtu. Toto prodloužení by pak mělo samozřejmě negativní vliv na cash flow v některých společnostech,” říká Radka Mašková, ředitelka v oddělení daní Deloitte.
Den daňové svobody
Den daňové svobody představuje jednoduchou, laicky srozumitelnou reprezentaci daňové zátěže v ekonomice. Používaná metoda výpočtu rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu. Výpočty za předchozí roky jsou vždy aktualizovány při revizi dat statistických úřadů použitých při výpočtu.
Zdroj: Deloitte
