Až dosud byla otázka finanční zátěže pro státní rozpočet, kterou MPSV odhadlo při opakování krize z roku 2009 na jednu miliardu až 6,22 miliardy korun, důvodem odmítání zavedení kurzarbeit. Nyní se situace změnila, neboť MPSV souhlasí s návrhem zaměstnavatelů, aby pro financování „opatření“ byly využity prostředky z evropského sociálního fondu.
Jednalo by se o kombinaci tzv. příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, a to v případě určitého propadu výroby, snížení zakázek zaměstnavatele v rozmezí 20 až 60 %, přechodných potíží v období šest až maximálně 12 měsíců. Model by byl analogií již dřívějších projektů typu „Vzdělávejte se“, „Vzdělávejte se pro růst“ či „Školení je šance“. Základní požadavek zaměstnavatelů byl, aby vzdělávání v době „nezaměstnanosti“ jednoznačně směřovalo k prohloubení praktických znalostí a dovedností zaměstnanců, napomohlo k rozšíření jejich vědomostí v příbuzných a navazujících výrobních činnostech.
„Opatření na podporu udržení zaměstnanosti považujeme za jednu z možností, jak bezprostředně a konkrétně pomoci podnikům v době zhoršené ekonomické situace. Máme proto eminentní zájem, aby jednání došla do cílové rovinky až k právní úpravě,“ uvedl Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V současné době se pracuje na návrhu konkrétního věcného řešení a jeho sladění s projektovými pravidly. Obrysy konkrétního návrhu by měly být předloženy na stůl k další diskusi v první polovině června. Svaz průmyslu a dopravy ČR prosazuje, aby opatření nabyla účinnost k 1. září letošního roku. S jejich přijetím již dříve souhlasili v rámci tripartitního jednání vedle zaměstnavatelů i odbory s tím, že se státu peníze vrátí – ušetří na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní budou i nadále přispívat do státní kasy.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
