Přechod na Single European Payments Area (SEPA) má transakční provoz v Evropě učinit levnějším a rychlejším. Budoucí způsob převodu peněz, oficiálně SEPA Credit Transfer (SCT), je k provedení národních i mezinárodních transakcí nabízen už od 28. ledna 2008 – za stejnou cenu a o stejné rychlosti. Platby mají tu výhodu, že u elektronicky převáděných plateb už po jednom bankovním pracovním dni disponuje příjemce zaslanou částkou. Pro papírově deklarované platby jde o maximálně dva bankovní pracovní dny. Úvěry nesmí být kráceny o poplatky.
Změny v platebním provozu bank se týkají všech podniků i spotřebitelů, kteří vedou ve státech SEPA bankovní konta a přijímají na ně převody v eurech. Aktéři SEPA se mezitím postarali o ještě více zmatku před samotným přechodem na nový systém: International Bank Account Number (IBAN) a Business Identifier Code (BIC) mohou být, jak známo, náhražkou německého čísla účtu a kódu banky. Mezinárodní standartizace IBAN (kterou vytváří European Committee for Banking Standards - ECBS) bohužel nesahá tak daleko, aby bylo číslo ve všech zemích stejně dlouhé. Nejkratší IBAN má Belgie s šestnácti místy, nejdelší Malta s jednatřiceti. Teoreticky je možných i třicet čtyři číslic. IBAN je navíc tak důmyslně vymyšlen, že už v sobě poznávací vzorec země a banky obsahuje. Proto není vlastní označení banky, tedy BIC, vlastně vůbec zapotřebí. To bude ovšem uvedeno do chodu až 1. ledna 2016.
Do té doby je třeba zohlednit tyto fáze:
I. Do 31. ledna 2014
* Dosavadní čísla účtů a bankovní symboly je možno nadále užívat.
* IBAN a BIC je možno používat dobrovolně.
II. Od 1. února 2014 do 31. ledna 2016
* Pro transakce v domácí zemi stačí IBAN.
* Pro přeshraniční transakce v EU je zapotřebí IBAN i BIC.
Dosavadní čísla účtů a bankovní symboly je možno nadále užívat. Banky mohou nabízet konverzi údajů zadaných při platbě.
III. Od 1. února 2016
* Pro domácí i přeshraniční platby stačí IBAN.
* Banky nemohou nabízet žádnou konverzi údajů.
IV. Co se nemění
* Spěšných převodů v eurech (platby Prior1) se vyhláška SEPA netýká.
* Na přeshraničních platbách TARGET2 a převodech cizích měn se taktéž nic nemění.
Plynulejší zpracování dat díky standartu XML
Pro přeorientování se ve firmách znamenají tyto fáze dodatečné výdaje. BIC je totiž nyní zaznamenávano do předtisků, formulářů a databází.
Podniky by navíc měly do 1. února 2014 zavést potřebné technické změny určené vyhláškou SEPA. K tomu patří úprava IBAN a pro elektronické příkazy do bank na datových nosičích změna datových souborů na formát ISO 20022 XML. Jen tak bude umožněno plynulé, plně automatizované zpracování platebního procesu. Zavedení standartu XML koneckonců redukuje firmám, které převádějí peníze do jiných států, výdaje za zpracování dat a správu systému.
Jiná otázka ovšem je, jestli by firmy měly důvěřovat automatickým konverzím formátu, které jim nabízejí banky a další finanční instituce. Automatické konverze jsou povoleny až do 31. ledna 2016. Do té doby by si firmy mohly změnu ušetřit a kontová data předkládat ve vlastních systémech, což bych ovšem v žádném případě neradil: První projekty k SEPA totiž ukazují, že konverze nefungují zcela bezchybně, chyby se totiž najdou ve třech až pěti procentech z nich.
Plátce nese riziko chyby v transakci
Chybné konverze se vyskytují obzvláště tehdy, jedná-li se o starší bankovní spojení, která se mezitím změnila. Pokud takové špatně konvertované platby míří na neexistující konta, je riziko nízké, peníze se posílají zpět. Pokud ale špatně zadané konto skutečně existuje, musí se firmy samy starat o to, jestli se jim peníze vrátí. Storno je u převodů SEPA v zásadě vyloučeno, mohlo by ale být nabízeno jako zvláštní služba. Zde je nejlépe informovat se u své banky. Krom toho už banky nejsou podle všeobecných obchodních podmínek zavázány překontrolovávat čísla účtů, resp. jestli číslo patří zadanému příjemci. Riziko v transakci tedy nese plátce. U velkých částek riziko povýtce vysoké.
Je tedy patřičně třeba doporučit podnikům, aby od určité částky vždy uvedené údaje jednorázově zkontrolovaly. K tomu je třeba provést inventuru bankovních spojení na obchodní partnery, zákazníky a další příjemce plateb, stejně jako pojišťovny a finanční úřady. To samé platí pro platová konta zaměstnanců. S takovými manažerskými kroky lze realizovat i všeobecný úklid v zákaznické databázi; odstranit např. dvojité zákazníky nebo korigovat zastaralá data. Před začátkem navíc dává smysl zkontrolovat na základě inventáře testovaných dat, jak vysoké by náklady na zpětné zpracování byly.
Podstatné zjednodušení pro treasury
Než firmy začnou propojovat čísla kont s IBAN a BIC, měly by si rozmyslet, jestli nechtějí s přechodem na SEPA spojit konsolidaci bankovních spojení. Toto překontrolování dává smysl především vzhledem k managementu likvidity, když jsou vedena konta v různých zemích. Pro treasury velkých firem toto může znamenat citelné zjednodušení.
Dále je důležité konzultovat plán přechodu s bankou a promluvit si s ní o zvláštnostech, které by mohly mít na přechod vliv. Mnohé banky už poskytují v souvislosti se SEPA zvláštní služby.
Z partnerského německého CFO Worldu přeložil Max Hutar
