Novela provedená zákonem odstranila hlavní problém dosavadní úpravy tím, že souběh funkcí vůbec umožnila. Problémy, které se mohou s novou legislativou objevit, časem patrně odstraní rozhodovací praxe. Na druhou stranu zůstanou některé problémy v praxi nedořešeny, a to s ohledem na to, že nová úprava bude platit pouhé dva roky a od 1. ledna 2014 zcela nahrazena § 59 a následujícími zákona o obchodních korporacích.
Na některé problémy novela stále zapomíná
Jeden příklad za všechny – podle § 66d odst. 3 obchodního zákoníku může sjednat nebo určit mzdu či odměny z dohody ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. U nejčastější formy obchodní společnosti – společnosti s ručením omezeným – jmenuje jednatele valná hromada. Ta však nemůže jménem společnosti jednat, a tak přichází v úvahu pouze to, že mzdu „určí“. Problém ovšem nastane, pokud se pokusíme dostat do souladu s § 114 zákoníku práce; dle tohoto ustanovení je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. To znamená, že dohoda, dle které již mzda zahrnuje práci přesčas (a práce přesčas se tedy nemusí odměňovat zvlášť), je možná jen v případě, že je mzda sjednána, nikoliv určena. V praxi je nutno tento problém obcházet tak, že v pracovní smlouvě s jednatelem je mzda sjednána ve výši určené valnou hromadou. O co jednodušší by situace byla, kdyby zákonodárce uvedl, že valná hromada mzdu schvaluje?
Novinkou je možnost volby
Oproti minulé úpravě ovšem dnes smluvní strany mají možnost volby, zda sjednají smlouvu o výkonu funkce podle obchodního zákoníku nebo pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Pro jednatele je přitom výhodnější uzavírat pracovní smlouvu poskytující zaměstnancům výhody vyplývající z úpravy dle zákoníku práce, jako například nárok na dovolenou, vymezenou pracovní dobu, povinné zákonné příplatky, úpravu bezpečnosti práce apod.
Pracovní smlouvy je nutné obnovit
Pokud společnosti a jednatelé uzavřeli pracovní smlouvu před 1. lednem 2012, je nezbytné uzavřít smlouvy nové. Samotnou novelou obchodního zákoníku se nezhojila neplatnost, resp. neúčinnost smluv uzavřených před účinností novely.
V případě, že mají strany platně uzavřenou smlouvu dle dřívější legislativy, tzn. smlouvu o výkonu funkce, je jen na nich, jestli hodlají něco na svých vztazích měnit, či ne. Z pohledu jednatele je samozřejmě výhodnější uzavřít smlouvu podle zákoníku práce, zatímco pro společnost vyznívá příznivěji dosavadní smlouva podle obchodního zákoníku.
Také je nutné dodat, že zákon žádnou z alternativ, ať už smlouvu podle obchodního zákoníku, nebo podle zákoníku práce, nepreferuje. Závisí jen na dohodě stran a jejich vyjednávacích pozicích, jakou úpravu si dohodnou.
JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. je advokát, TaylorWessing e|n|w|c Advokáti
Foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com
