Hlavní navigace

Vliv volného pohybu osob na zdanění fyzických osob

5. 6. 2013

Sdílet

 Autor: © fotomek - Fotolia.com
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vydal dne 28. února 2013 rozhodnutí o předběžné otázce v případu Ettwein (C-425/11).

Rozsudek se týká výkladu relevantních ustanovení Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (dále jen „Dohoda“).

 

Žádost o předběžnou otázku byla podána v rámci sporu mezi manželi Ettweinovými a německým finančním úřadem. Pan a paní Ettweinovi, němečtí státní příslušníci, vykonávali v Německu samostatně výdělečnou činnost, v jejímž rámci dosahovali téměř veškerých svých příjmů. V roce 2007 přesunuli své bydliště do Švýcarska, nicméně i nadále pokračovali ve výdělečné činnosti v Německu, kam ze Švýcarska denně dojížděli.

 

Stejně jako v předchozích zdaňovacích obdobích požádali manželé Ettweinovi německý finanční úřad, aby mohli v Německu při výpočtu daně z příjmů fyzických osob uplatnit společné zdanění manželů, přičemž zdůraznili, že ve Švýcarsku nedosáhli žádného zdanitelného příjmu. Správce daně však této žádosti nevyhověl, neboť dle jeho názoru se režim společného zdanění manželů aplikuje pouze na manžele s bydlištěm na území některého z členských států Evropské unie či Evropského hospodářského prostoru. Finanční úřad proto zařadil manžele do režimu odděleného zdanění.

 

Dle SDEU jsou manželé Ettweinovi samostatně výdělečně činnými příhraničními pracovníky ve smyslu článku 13 odst. 1 přílohy I Dohody, jelikož jsou německými státními příslušníky s bydlištěm ve Švýcarsku vykonávající v Německu každodenní samostatně výdělečnou činnost. Na základě Dohody požívají samostatně výdělečně činní příhraniční pracovníci na území státu, kde činnost vykonávají (v tomto případě v Německu), týchž daňových a sociálních výhod jako tuzemští státní příslušníci vykonávající stejnou činnost. Skutečnost, že manželé Ettweinovi nemohli použít režim společného zdanění manželů pouze z důvodu, že se jejich bydliště nachází ve Švýcarsku, je dle rozhodnutí SDEU v rozporu s ustanoveními Dohody.

 

SDEU tak pokračuje ve svém konzistentním přístupu k dané problematice (viz dosavadní rozhodnutí C-279/93 Schumacker a C-107/94 Asscher). Znovu potvrdil, že pokud osoba – daňový nerezident dosahuje příjmů téměř výlučně ve státě zdroje, musí jí stát zdroje poskytnout stejné daňové zacházení jako daňovým rezidentům včetně zohlednění slev a odčitatelných položek. 

 

Zdroj: KPMG

 

Byl pro vás článek přínosný?