Vývoj insolvencí v ČR v roce 2013

Do roku 2012 zveřejňovala společnost Creditreform celkové počty insolvenčních návrhů u firem a u fyzických osob – spotřebitelů. V rámci firem byly vykazovány i živnostenské firmy, které měly IČ a současně žádaly o oddlužení. Vzhledem k tomu, že živnostenské firmy, které mají IČ a nejsou ekonomicky aktivní nebo mají minimální dluhy z podnikání a mohou dle závěrů Expertní komise ministerstva žádat o oddlužení, sleduje společnost Creditreform od roku 2013 v rámci zpřesnění metodiky a zlepšení vypovídací schopnosti zveřejňovaných údajů skupinu nepodnikajících živnostníků ve zvláštní kategorii. 

A právě skupina nepodnikajících živnostníků má největší podíl na nárůstu insolvenčních návrhů v segmentu firem. Za rok 2013 bylo z celkového počtu 11 269 insolvenčních návrhů u firem 6 021 insolvencí u právnických osob a aktivních živnostenských firem a 5 248 u nepodnikajících živnostníků, což je 46,6 % z celkového počtu. Meziroční nárůst insolvenčních návrhů právnických osob činil jen 4,2 %, nárůst u nepodnikajících živnostníků byl více než 70 %.

                          Tabulka 1: Insolvenční návrhy v ČR*

                 * podané insolvenční návrhy se mohou opakovat

                            zdroj: Insolvenční rejstřík

Největší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem byl v roce 2013 podán v Jihomoravském kraji. Následuje tradičně Moravskoslezský kraj a s třetím nejvyšším počtem insolvenčních návrhů překvapila Praha (pro rok 2013 se jedná již o počty očištěné o nepodnikající živnostníky). Naopak nejstabilnějšími regiony jsou stejně jako v roce 2012 kraje Středočeský a Liberecký. 

V roce 2012 byl nejvyšší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem v Moravskoslezském kraji, následoval Ústecký a Olomoucký kraj.  

Tabulka 2: Insolvence dle regionů

Zdroj: Creditreform   

Z hlediska odvětví byl v roce 2013 nejvyšší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem v odvětví těžby, v papírenském průmyslu a v oboru chemická výroba a výroba plastů. I tato statistika byla letos očištěna o nepodnikající živnostníky. V roce 2012 bylo pořadí na prvních dvou místech stejné. Na třetí pozici byl v roce 2012 obor telekomunikace, který si však v loňském roce výrazně polepšil.

V absolutních číslech byl nejvyšší počet insolvenčních návrhů v segmentu velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví, správy nemovitostí a stravovacích a ubytovacích služeb.

Tabulka 3: Insolvence dle odvětví

Zdroj: Creditreform   

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů. Řešení úpadku je u právnických osob  možné dvěma způsoby, buď konkurzem nebo reorganizací. 

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

Meziroční nárůst firem v konkursu činí za období 2013/2012 17 %, což je proti roku 2012/2011 více než dvojnásobek. Tento vývoj je zejména důsledkem růstu počtu živnostenských firem v konkurzu. Počet živnostníků v konkurzu za rok 2013 činil 849, což je o 54 % více než v roce 2012. Nárůst za období 2012/2011 činil jen 12,12 %. 

Podíl živnostníků v konkurzu na celkovém počtu firem v konkurzu činil v roce 2013 38 %. V roce 2012 to bylo 29 % a tato hodnota byla srovnatelná i s rokem 2011, kdy dosahovala 27,8 %.

Tabulka č. 4: Konkurzy právnických osob a živnostníků 

zdroj: Creditreform

Od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost tzv. Insolvenční zákon, je počet konkurzů stále rostoucí. Poprvé v loňském roce však byla opět téměř pokořena úroveň z počátku tisíciletí a počet prohlášených konkurzů přesáhl dva tisíce. Hlavní podíl na tomto vývoji mají živnostenské firmy, počet právnických firem v konkurzu stagnuje.

Tabulka č. 5: Počet prohlášených konkursů – historicky

Zdroj: Creditreform                                                                     * dle nového insolvenčního zákona

V roce 2008 vstoupil v platnost Insolvenční zákon a došlo ke změně metodiky. Do konkurzů již nejsou zahrnovány insolvenční návrhy, které jsou rovnou zamítnuté pro nedostatek majetku.

Tabulka č. 6: Firmy v konkurzu dle obratu

*dle vyjádření společnosti

zdroj: Creditreform

Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 milionů Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Výše uvedená kritéria neplatí v situaci, kdy dlužník předloží nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán, již schválený polovinou zajištěných i nezajištěných věřitelů.

Tabulka č. 7: Počet povolených reorganizací – historicky

zdroj: Creditreform

Celkem bylo od počátku platnosti insolvenčního zákona v lednu 2008 do konce roku 2013 soudem povoleno 84 reorganizací. Využití reorganizace jako způsobu řešení úpadku je ve srovnání s počtem konkurzů stále minimální. Jedním z důvodů, proč je reorganizace tak málo využívaný nástroj Insolvenčního zákona, je skutečnost, že kritéria pro povolení reorganizace řada firem nesplňuje. Poslední novela Insolvenčního zákona snižuje tato kritéria pro povolení reorganizace, a to tak, že roční úhrn čistého obratu firmy se snižuje na 50 mil. Kč a počet zaměstnanců na 50 zaměstnanců.

Počty insolvenčních návrhů fyzických osob – spotřebitelů stále rostou. Tempo nárůstu  se však razantně snížilo. Pro srovnání – růst insolvenčních návrhů činil mezi roky 2010/2009 149 %, v období 2011/2010 66,7 %, v letech 2012/2011 35,4 % a v období 2013/2012 již jen 7,6 %. 

 V roce 2013 požádalo o oddlužení celkem 30 029 osob. Z toho bylo oddlužení povoleno v 22 043 případech. Proti roku 2012 vzrostl počet žádostí o oddlužení o 28,4 %. Nárůst povolených oddlužení je proti roku 2012 vyšší o 26,6 %. 

Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v průběhu roku 2013 celkem 572 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. Přesto, že zpeněžení majetku jako způsob řešení dluhů využilo v roce 2013 o 38,8 % víc dlužníků než v roce 2012, pořád je to jen 2,6 % ze všech povolených oddlužení.

Novela Insolvenčního zákona, která vstupuje v platnost v roce 2014, přináší novinku i v oblasti oddlužení. Nově je zaveden institut společného oddlužení manželů. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou nově tento návrh podat společně. Manželé jsou pak po dobu trvání insolvenčního řízení v postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat výslovný souhlas manželů s tím, aby veškerý majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů.

Věková struktura dlužníků se v roce 2013 proti roku 2012 mírně změnila. O 1 % vyšší počet povolených oddlužení můžeme pozorovat ve skupině dlužníků do 30 let a ve skupině 41 – 50 let. Naopak procentní pokles povolených oddlužení je ve skupině 51 – 60 let a nad 60 let. 

Očekávání společnosti Creditreform pro rok 2014 jsou v oblasti ekonomiky mírně optimistická. Faktory jako pokles cen energií a telefonních poplatků, nízká inflace, růst exportu podpořený silnou korunou a konec restriktivní politiky nové vlády by mohly ekonomiku stabilizovat a nejspíš se dočkáme i mírného oživení. To se však zřejmě ještě neprojeví ve výraznějším zvýšení mezd a zaměstnanosti. 

V oblasti insolvencí u firem očekáváme pro rok 2014 mírně rostoucí tendence a to především v segmentu nepodnikajících živnostníků. Zde bude pokračovat diferenciace mezi aktivními živnostenskými firmami a neaktivními živnostníky, kteří mají IČ nebo mírné dluhy z podnikání a současně žádají o oddlužení. U spotřebitelů bude počet insolvenčních návrhů stagnující až mírně rostoucí, ale nepředpokládáme návrat na hodnoty minulých let.