Během již více než čtrnáctiletého velmi komplexního mapování využití ICT ve více než osmi stech osobně navštívených významných tuzemských podniků a institucí z komunity CIO Network byl nashromážděn unikátní soubor velmi detailních informací o využití celopodnikových ERP aplikací a dalších řešení na bázi informačních a telekomunikačních technologií (dále jen ICT) – a to mj. i v celkem dvou stech pětatřiceti středně velkých výrobních podnicích s dvěma sty padesáti až tisícovkou pracovníků. Také v těchto podnicích jsou tak v rámci projektu CIO Network dlouhodobě a velmi podrobně monitorovány jak jejich náklady na pořízení a provoz ICT a související investiční priority, tak také celá řada dalších aspektů využití ICT včetně vývoje produktivity z výkonů i ze zisku a dalších klíčových indikátorů ekonomické výkonnosti.
Tyto středně velké výrobní podniky lze přitom považovat za „lakmusový papírek“ reálných přínosů využití ERP aplikací a také dalších ICT řešení s výraznými vazbami na ekonomickou úspěšnost podniků. Právě podniky této velikosti jsou totiž již příliš velké na to, aby mohly být dlouhodoběji ekonomicky konkurenceschopné pouze s omezeným využitím izolovaných finančně-účetních aplikací, kancelářských aplikací apod. Proto se již jen stěží obejdou alespoň bez celopodnikové aplikační podpory logistiky v linii nákup-výroba-prodej distribuce. A zvláště ve sférách diskrétní výroby je pak často nezbytná také neméně komplexní podpora procesů v linii vývoj – konstrukce – technická příprava výroby – výroba a následného řízení životního cyklu produktu.
Jak si „nelhat do kapsy“
Celková vypovídací schopnost informací o reálném stavu a trendech využití ERP aplikací získávaných výše zmiňovaným způsobem přímo od představitelů uživatelů ICT přitom vyniká zvláště ve srovnání s výstupy nejrůznějších „krátkodechých“ dílčích marketingových průzkumů, jejichž producenti si na úkor jejich kvality a komplexnosti zjednodušují práci dotazováním pouze předem vytipovaných dodavatelů příslušného typu ICT řešení. Tento přístup, jehož výstupem je tak nezřídka vskutku podivuhodná „virtuální realita“, je však bohužel zcela běžný nejen například ze strany tuzemského Centra pro výzkum informačních systémů (CVIS), nýbrž také ze strany renomovaných a v médiích hojně citovaných nadnárodních konzultačních společností.
Vypovídací schopnosti výsledků průzkumů založených na dotazování dodavatelů totiž mohou být dramaticky ovlivněny diametrální odlišností priorit a z ní vyplývající nesouměřitelnosti „virtuálních“ odpovědí dodavatelů ICT se skutečnou realitou využití například právě ERP aplikací, jak ji ze své každodenní praxe znají jejich uživatelé.
Hlavní metou dodavatelů ICT je totiž vesměs spíše krátkodobá maximalizace objemu prodeje jimi nabízených produktů a zároveň též dlouhodobě stabilní navyšování příjmů za jejich podporu, upgrady a další využití, což se bohužel nezřídka odráží i v jejich odpovědích na otázky na ně cílených marketingových průzkumů. Oproti tomu uživatelé ICT z řad „komerčních“ podniků vnímají reálnou úspěšnost využití ICT řešení při uspokojování svých individuálních potřeb komplexně. A právě proto se tak snaží vtěsnat do co možná nejužších mantinelů licenční a poplatkové politiky dodavatelů ICT, aby tím s co nejnižšími náklady maximalizovali celkový reálný užitek.
A jak situaci vidí uživatelé?
Z hlediska potenciálního reálného užitku využití ERP aplikací není při jejich výběru podstatný celkový počet jejich „referenčních“ instalací. Platí to zvláště v případě aplikací, z nichž jsou ve větších počtech podniků využívány jen některé jejich dílčí funkcionality, jako je tomu například u aplikací Helios od firmy Asseco Solutions. Mnohem důležitější je v tomto ohledu celkový rozsah využití ERP aplikací v podnicích srovnatelné velikosti a zaměření, a to například podle celkového počtu „reálných“ koncových uživatelů, kteří zde s ERP aplikacemi opravdu alespoň tu a tam pracují – bez ohledu na to, zda jsou v oněmi „reálnými“ koncovými uživateli využívány příslušné ERP aplikace na základě licenčních ujednání umožňujících jejich souběžné využití konkrétním počtem konkrétních uživatelů „named users“, limitovaným počtem libovolných uživatelů „concurrent users či neomezeným počtem uživatelů z řad zaměstnanců příslušného podniku v rámci celopodnikové „enterprise“ licence. Neboť právě na základě takovýchto schémat zpoplatňují a na základě z nich plynoucích příjmů “vidí“ využití ERP aplikací jejich dodavatelé, zatímco realita bývá často výrazně odlišná a složitější (viz následující tabulka č. 1).
Rozsah využití ERP ve výrobních podnicích s 250 až 999 pracovníky podle počtu koncových uživatelů
(podle podílu na celkovém počtu cca 25 600 koncových uživatelů ERP-aplikací)
SAP R/3 44,0 %
Microsoft Dynymics NAV, AX 7,7 %
Infor (různé aplikace) 6,5 %
qad (MFG/PRO, EA) 4,7 %
IFS (IFS Apps.) 3,8 %
Asseco (Helios – různé verze) 3,6 %
K/2 Atmitec, Flores SW 2,4 %
Ostatní (s 2 % a nižším podílem) 27,3 %
Zdroj: Odpovědi představitelů 235 dotazovaných subjektů či jejich skupin s 250 až 999 pracovníky
Na druhé straně však za těchto okolností dodavatelům ERP aplikací naštěstí nestačí k získání významnějšího, tj. např. více než 2% podílu na celkovém počtu „skutečných“ koncových uživatelů ERP aplikací z řad pracovníků středně velkých výrobních podniků „ulovit“ mezi těmito podniky jen jednoho či dva zákazníky. A při získávání jejich většího počtu se pak zase již jen stěží vyhnou těm náročnějším, kteří si od nasazení aplikace ERP slibují komplexnější podporu alespoň těch nejzákladnějších procesů v celopodnikovém měřítku.
Náklady versus reálný užitek
Pokud se tedy některá z ERP aplikací využívaných v relevantním segmentu firem podílí na celkovém počtu reálných koncových uživatelů ERP aplikací vyšší měrou, než by odpovídalo jejímu podílu na celkovém počtu instalací těchto aplikací v tomto segmentu, lze z toho usuzovat na nadprůměrnou komplexnost jejího využití pro „skutečné“ ERP (Enterprise Resource Planning, tj. „celopodnikové plánování zdrojů“) – viz tabulka č. 2 v závěru textu
Ani ERP aplikace s natolik rozsáhlou uživatelskou základnou i komplexní mírou využití, jako je například SAP R/3, však v reálné praxi stále ještě nenaplňují vizi skutečně celopodnikové aplikace bezezbytku. V dotazovaných podnicích využívajících tuto aplikaci tak s ní již běžně pracovalo v přepočtu cca 267 uživatelů z každé tisícovky pracovníků těchto podniků. Informační systémy těchto podniků však v přepočtu na tisícovku jejich pracovníků zahrnovaly cca 567 koncových stanic – tj. více než dvojnásobek.
Z tabulky shrnující ekonomické aspekty vybavenosti dotazovaných středně velkých tuzemských výrobních podniků z řad komunity CIO Network aplikacemi ERP je přitom patrné, že nejinak je tomu také v případě skupin uživatelů dalších obdobně „univerzálních“ či naopak oborově výrazně cílených ERP aplikací (jako je např. aplikace QAD EA). I ty tak slouží „ve vší komplexnosti“ spíše jako jakýsi podnikový „operační systém“, díky němuž je možné včas a s přijatelnými náklady nasadit, integrovat a průběžně modifikovat další, specializované aplikace vyvíjené nebo sestavované z aplikací dílčích na míru, bez nichž by bylo jinou cestou jen velmi obtížné adekvátně podporovat unikátní podnikové procesy, jejichž unikátnost je zdrojem konkurenčních výhod.
Není tedy divu, že právě ty skupiny uživatelů ERP aplikací z řad dotazovaných tuzemských středně velkých výrobních podniků, jež vykazují společně s vyšší mírou využití svých ERP aplikací také vyšší vybavenost koncovými stanicemi svých informačních systémů (a v důsledku toho všeho bohužel nezřídka i vyšší celkové výdaje na pořízení a provoz ICT), se spolu s dalšími ukazateli ekonomické úspěšnosti mohou vesměs pyšnit také – a to především – vyšší celkovou produktivitu práce z výkonů a/nebo ze zisku… (viz tabulka č. 2).
Zdroj: ing. Lubomír Karpecki
