Zároveň velká část dotazovaných podnikatelů (69 %) v reakci na nedávné odmítnutí některých doprovodných zákonů v Senátu přiznala, že má obavy z právní nejistoty v souvislosti s účinností obou klíčových právních předpisů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, která zjišťovala názory 108 českých firem na rekodifikaci českého práva.
„Pro někoho může být překvapením, že většina českých podnikatelů souhlasí s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích, Manažeři ve vedení firem si většinou začali uvědomovat, že rekodifikace může být krokem vpřed oproti zastaralým a neflexibilním právním normám a může mít pozitivní vliv na jejich podnikání,“ komentuje výsledky partner Ambruz & Dark Deloitte Legal Jan Spáčil.
Klíčové zákony by měly být přepracovány
„Skutečnost, že většina firem má ze změn obavy je s ohledem na aktuální politické dění naprosto pochopitelné. Na rekodifikaci soukromého práva, která se dotkne všech občanů a podnikatelských subjektů, se některé společnosti systematicky připravují už více než rok a do právních změn investovaly nemalé prostředky. Nyní politici, podobně jako loni v prosinci při schvalování daňového balíčku, kdy uvádějí opět občany i podnikatelský sektor v nejistotu, kdy a jestli vůbec ke změnám dojde či nikoliv…,“ dodává Lukáš Poddaný, advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Ačkoliv většina podnikatelů považuje rekodifikaci za krok vpřed, mnozí mají k novým kodexům výhrady. Ze 72 % kladných hodnocení souhlasí bez výhrad 29 % podnikatelů, zatímco 43 % hodnotí změny sice pozitivně, přesto jim vadí rozsáhlost obou klíčových zákonů, mnohdy špatná srozumitelnost či možnost zpochybnění dosavadních některých soudních rozhodnutí. Rekodifikaci odmítá celkem 28 % podnikatelů, přičemž polovině (14 %) i přes některá pozitiva vadí velká smluvní volnost či velká moc v rukou soudů při výkladech konkrétních předpisů. Druhá polovina těch, kteří nesouhlasí (14 %), kodexy odmítá úplně s tím, že oba klíčové zákony by měly být přepracovány a jejich účinnost odložena.
Proč se bojí
Polovina firem (50 %) je zároveň optimistická v otázce dopadu rekodifikace na jejich podnikání, naopak jen 7 % je vyloženě skeptických a dalších 10 % je skeptických v souvislosti s náklady na změny, které podle nich převažují nad pozitivy. Podle 21 % se nic podstatného nezmění, 13 % na problematiku nemá názor.
I když většina zástupců firem s rekodifikací souhlasí, téměř sedm z deseti oslovených podnikatelů (69 %) vyjádřilo obavy z právní nejistoty v souvislosti s dosud nechválenými doprovodnými zákony. Na otázku, kde dotazovaní mohli vybírat z více odpovědí, následovaly obavy z časových nákladů na změnu (26 %), z finančních nákladů na změnu (23 %), odpovědnosti managementu dle nových pravidel (22 %) a také z orientace v nové terminologii (11 %) obsažené v kodexech.
V sázce je důvěra v celý právní systém ČR
„Je naprosto přirozené, že současný nejasný vývoj v souvislosti s rekodifikacemi podnikatele znepokojuje. Jako nejvhodnější řešení se v současné nepřehledné situaci jeví předložení tzv. zákonného opatření Vládou ČR. Obsahem by byly takové prováděcí zákony z daňové oblasti, které by neobsahovaly politicky kontroverzní úpravu osvobození dividend a daňového režimu investičních fondů, ale jinak textaci Senátem zamítnutého návrhu ponechaly, a to zejména co do úpravy nezbytné pro vůbec fungování nových kodexů v daňové oblasti. Navržené zákonné opatření by musel schválit Senát a po parlamentních volbách i nově zvolená Poslanecká sněmovna,“ nastiňuje jedno z možných řešení manažer daňového poradenství Deloitte Josef Žaloudek.
„Pokud prováděcí zákony v oblasti daní nebudou přijaty a nové kodexy přesto zůstanou účinné od roku 2014, zvýšená právní nejistota by určitě nepřesvědčila veřejnost o potřebě nutnosti změn. V konečném důsledky by si tak nový občanský zákoník nezískal důvěru veřejnosti a pravděpodobně ani profesionálů na samém počátku své existence, což by mohlo vést k dalšímu oslabení důvěry v právní systém ČR,“ říká Jan Spáčil a dodává: „V případě, že by byla účinnost občanského zákoníku odložena, představovalo by to i riziko jeho neschválení v dlouhodobém horizontu a špatný signál pro veřejnost i podnikatelskou sféru.“
