Na základě dostupných informací by zákonná opatření měla v podstatě převzít texty obou zmíněných tisků tak, jak byly schváleny ve Sněmovně ve třetím čtení, s tím, že by měly být upraveny pouze ty oblasti, které vedly v Senátu k jejich neschválení. Jedná se o zdanění investičních fondů, osvobození dividend a veřejnou prospěšnost.
Investiční fondy
Návrh zákonného opatření by měl zavést nulovou sazbu daně z příjmů právnických osob pro investiční fondy, které splní vybraná kritéria (tzv. základní investiční fondy), a následné zdanění podílů na zisku vyplácených těmito fondy by mělo být na úrovni 19 % pro právnické osoby a 15 % pro fyzické osoby. Investoři, kteří jsou právnickými osobami, by nemohli uplatňovat výhody osvobození podílů na zisku podle směrnice Evropské unie 2011/96/EU o společném zdanění mateřských a dceřiných společností.
Na ostatní fondy by se vztahovala standardní sazba daně z příjmů právnických osob, tedy v současné době 19 %.
Osvobození dividend
Úplné osvobození dividend pro právnické i fyzické osoby je již obsaženo v platném, avšak nikoliv ještě účinném zákoně č. 458/2011 Sb. (zákon o JIM). Původní tisk 1004 počítal s předsunutím účinnosti již na rok 2014. Zákonné opatření s tímto posunutím účinnosti nepočítá. V příštím roce by tedy neměly nastat změny v oblasti zdanění dividend, resp. podílů na zisku.
Veřejná prospěšnost
Zákon o veřejné prospěšnosti byl Senátem zamítnut. Zákonné opatření by proto mělo reagovat pouze terminologickou změnou. Dosavadní pojem „poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání,“ by měl být nahrazen pojmem „veřejně prospěšný poplatník“. Po věcné stránce by se v zákoně o dani z příjmů nemělo nic měnit.
V návrhu zákonného opatření by tedy měly zůstat mimo jiné integrace daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů, prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky, zvýšená podpora výzkumu a vývoje, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám, zvýšení maximálního limitu pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely, nový odpočet na podporu odborného vzdělávání, zvýšení daňově odčitatelného motivačního příspěvku na žáka nebo studenta vysoké školy, možnost 100% rovnoměrného odpisu hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině během 12 měsíců.
V oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní vláda nenavrhuje žádné věcné změny oproti původnímu textu. V opatření by tak zůstala například změna v uplatňování DPH u převodu nemovitostí, kdy převod pozemků, na nichž je zřízena stavba či inženýrská síť, by měl od 1. ledna 2014 podléhat stejnému režimu DPH, jakému podléhá převod stavby. Návrh na úpravu ručení za neuhrazenou daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí úplaty na jiný než správcem daně zveřejněný bankovní účet (uplatní se pouze, pokud překročí 700 000 Kč) také zůstává v opatření beze změny.
Návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí by měl obsahovat jednu zásadní změnu, a to že v případě koupě nebo směny nemovité věci si budou moci smluvní strany zvolit, kdo bude poplatníkem daně. Může jím být prodávající jako v dosavadním pojetí daně z převodu nemovitostí; v tom případě bude nabyvatel ručitelem. Druhou alternativou je, že poplatníkem daně bude nabyvatel.
Text zákonných opatření bude vláda projednávat 25. září 2013, schůze Senátu pak bude probíhat v polovině října. Aby novely a nový zákon mohly od ledna příštího roku platit, bude muset tento postup posvětit ještě Sněmovna vzešlá z říjnových voleb. O dalším vývoji vás budeme průběžně informovat.
Zdroj: KPMG
