Podle zákona o daních z příjmů si může jakýkoliv podnik, který realizuje inovace svých produktů, výrobních postupů či služeb, snížit daňový základ o náklady spojené s výzkumem a vývojem.
Z jednoho milionu korun vynaloženého na výzkum a vývoj tak mohou české podniky ušetřit 190 tisíc Kč (při dani z příjmu 19 %). Přestože se jedná o poměrně lehce dosažitelnou úsporu, řada podniků tento odpočet neuplatňuje, či o něm dokonce ani neví. Podle odhadů společnosti eNovation v roce 2010 mělo cca 7000 firem nárok na odpočet, reálně však úsporu využila necelá desetina.
,,Mnohým firmám se pod pojmem výzkum a vývoj vybaví synonyma jako nanotechnologie, biotechnologie a podobně. Odpočet se však vztahuje i na firemní výzkum a vývoj, který slouží pro potřeby společnosti a jehož předmětem je práce na inovacích jakéhokoliv výrobku,“ vysvětluje Milan Struna, specialista na daňové odpočty ve společnosti eNovation.
Podmínky odpočtu
Aby si podnik mohl odpočet uplatnit, je nutné splnit znaky definující výzkum a vývoj a to vyjasnění výzkumné či technologické nejistoty a docílení ocenitelného prvku novosti. ,,Při práci na novém produktu musí vývojáři překonávat nejistotu ohledně způsobu, jakým docílí požadovaných vlastností daného produktu. Cílem vývojových aktivit musí také být produkt či služba s novými technickými, užitnými či jinými vlastnostmi, který se bude jednoznačně kvalitativně odlišovat od dosavadní produkce firmy a zároveň tato kvalitativní novost zvýší přidanou hodnotu produktu,“ vysvětluje Milan Struna.
Je ovšem nutné zdůraznit, že předpokládaná novost a překonávání technické nejistoty nemusí být absolutní z pohledu určitého trhu či dané branže, ale je postačující, pokud se toto odehrává v rámci daného podniku. Novost a technická nejistota tak jsou relativní ve vztahu k znalostem a plánům daného podniku.
Po splnění těchto požadavků si tak podniky mohou odečíst 100 % výdajů vynaložených v daném zdaňovacím období od základu daně. Zjednodušeně řečeno, náklady na výzkum a vývoj si účtuje podniky de facto dvakrát, díky čemuž dosahuje faktické podpory ve výši 19 % z hodnoty těchto nákladů.
Typicky se jedná o mzdy a povinné odvody zaměstnanců podílejících se na výzkum a vývoj, odpisy majetku, který je při výzkumu a vývoji využíván, či materiál a energie.
Stěžejní je projekt
Zákonným požadavkem na uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj (VaV) je vyhotovení písemného projektu, který musí mj. popsat obsah plánovaných VaV aktivit, identifikovat předpokládané oblasti technické nejistoty stejně tak jako ocenitelný prvek novosti. Projekt má předepsanou osnovu a musí být podepsán oprávněnou osobou před tím, než samotná VaV činnost v něm popsaná započne.
Pro úspěšnou administraci podkladů je nutné ve společnosti zavést či upravit některé procesy týkající se evidence a vykazování, účetních postupů a také postupy týkající se archivace.
Pro správně uplatnění odpočtu nákladů již realizovaných je nutné precizně evidovat a rozlišit náklady týkající se VaV. Právě tyto dokumenty jsou předmětem možných kontrol ze strany finančních úřadů, které posuzují správnost uplatnění odpočtu. ,,Projekt se nikam neposílá, firma jej jednoduše vypracuje, založí do archivu a následující rok si může uplatnit zákonný odpočet. Projekt je rozebírán až tehdy, pokud dojde ke kontrole ze strany finančního úřadu.“ doplňuje Struna.
V této věci je dobré mít vypracován také posudek externího posuzovatele, nejlépe odborníka z daného odvětví, který svým podpisem doloží, že daná činnost opravdu spadá pod hlavičku výzkumné a vývojové činnosti.
Nutno také zmínit, že firmy si mohou odpočty uplatnit i tehdy, pokud jejich výzkumné aktivity nemají reálný přínos do praxe, tedy i tehdy, pokud je výzkum a vývoj neúspěšný. Firmy také mohou vést i více Projektů souběžně, jestliže má každý z nich odlišný předmět výzkumu a vývoje.
Zdroj: eNovation
