Hlavní navigace

Digitalizace ve firmách jako cesta za prosperitou

4. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Evropské podniky v tempu a intenzitě digitalizace zaostávají za americkými konkurenty. Podle studie Evropské investiční banky přitom platí, že hospodářsky úspěšnější subjekty využívají moderní digitální technologie častěji než jejich méně úspěšní rivalové. Česko (zatím) patří mezi favority.

Globální inovační prostředí se rychle mění pod vlivem intenzivní digitalizace, nemateriálních investic a rozvoje Číny jako stále silnějšího technologického hráče. Většina předních technologických firem sídlí ve Spojených státech nebo právě v Číně. Společnosti z Evropské unie v regionálním srovnání poněkud zaostávají.

Podle informací Evropské investiční banky (EIB) sice drží zhruba pětinový podíl mezi firmami s celosvětově nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj, většinou ale nepůsobí v oborech spotřební elektroniky, digitální infrastruktury nebo kybernetické bezpečnosti.

Digitalizované podniky obvykle vykazují vyšší nebo efektivnější úroveň řízení, vyvíjejí větší tlak na tempo inovací, růst produktivity a také vytvářejí lépe placená pracovní místa.

V Evropské unii působí mnoho relativně starých a malých firem, které do digitálních technologií neinvestují. Za hlavní překážky na tomto poli označují regulaci pracovního trhu a podnikatelské činnosti a samozřejmě nedostatek finančních zdrojů. Podle analytiků EIB jde o bariéry, jejichž odstranění či snížení žádá přijetí politických rozhodnutí. Samozřejmě že s podobnými problémy se potýkají malé podniky po celém světě.

Digitalizační index EIBIS

Pro účely mezinárodního srovnání sestavila Evropská investiční banka Digitalizační index EIBIS (EIB Investment Survey). Mezi jeho pět klíčových složek patří digitální intenzita, digitální infrastruktura, investice do softwaru a dat, investice do organizačních a procesních zdokonalení a strategický monitorovací systém. Nejvyšší váhu ukazatel přikládá prvním dvěma uvedeným komponentám.

V rámci digitální intenzity tvůrci studie zjišťovali, zda podnik implementoval jednu ze čtyř oborově stanovených moderních technologií. Pokud se firma kolem jedné z nich dokonce reorganizovala, získala vyšší hodnotu. Parametr digitální infrastruktury zjišťoval její dostupnost a vazbu na investice. Podíl na celkových investicích podniku indikují ukazatele investic do softwaru, dat, pravděpodobně řešení pro jejich zpracování, a do zdokonalování organizačních a byznysových procesů. Komponentu strategického monitorovacího systému pokrývá otázka na přítomnost formálně ustanoveného postupu a řešení pro monitorování byznysu.

EU versus US

Technologické nebo lépe digitalizační zaostávání evropských firem za americkými se projevuje napříč všemi odvětvími. Například ve zpracovatelském průmyslu implementovalo alespoň jednu oborově relevantní moderní digitální technologii 66 procent unijních podniků. Ve Spojených státech jde o 78 procent.

Jaké technologie to jsou?

Každému ze sledovaných odvětví, tj. průmyslu, služeb, utilit a stavebnictví, tvůrci studie přiřadili čtveřici technologií, jež považují za oborově relevantní. Souhrnný výčet zahrnuje 3D tisk, roboty, IoT, digitální platformy, virtuální realitu a big data.

Rozdíl mezi EU a Spojenými státy se výrazně prohlubuje ve stavebnictví. Evropské podniky v odvětví dosahují 40procentní míry digitální adopce, v případě amerických jde o 61 procent.

V dalších oborech rovněž existuje a dosahuje vždy dvouciferných hodnot. V případě služeb tvoří 13 procentních bodů, u utilit 11 procentních bodů. V obou případech mají náskok američtí konkurenti z daného odvětví.

Podobné disproporce panují také v podílu podniků, které plně reorganizovaly svůj byznys s pomocí alespoň jedné digitální technologie. Například stavební firmy v EU tak učinily v pěti procentech případů, americké v 17 procentech.
V odvětví utilit jde o 15 procent, resp. 20 procent ve prospěch amerických společností.

Technologie internetu věcí nacházejí větší uplatnění ve Spojených státech než v Evropské unii. S tím souvisí i vyšší míra automatizace řady činností. Aplikace internetu věcí totiž umožňuje, aby se mnoho operací uskutečňovalo bez zásahu člověka. Například v hojně zmiňovaném stavebnictví využívají americké firmy mnohem častěji drony.

Zjištěné disproporce sice naznačují nemalé rozdíly v úrovni digitalizace a zapojení moderních technologií mezi evropskými a americkými podniky, najde se ovšem řada výjimek. Například míra rozšíření tzv. kognitivních technologií, do nichž tvůrci studie řadí mimo jiné big data a umělou inteligenci, se mezi oběma regiony příliš neliší. Platí to ovšem pouze pro rozvíjející se (start-up) nebo expandující (scale-up) podniky. I mezi nimi ale existují rozdíly. Kupříkladu technologii blockchain častěji využívají americké firmy.

Česká republika se v rámci mezinárodního srovnání umístila na třetí pozici. Tvůrci indexu EIBIS ji řadí mezi tzv. favority.

Tuzemsko má v rámci EU nadprůměrnou míru digitální intenzity, konkrétně implementace dílčích oborových technologií. Ve většině sledovaných kategorií překonává i Spojené státy. Digitálně vyspělé jsou z pohledu indexu především odvětví služeb a utilit. Hůře si v mezinárodním srovnání vedou zástupci českého průmyslu.

Benefity digitalizace

V obou regionech platí, že větší firmy dosahují vyšší úrovně digitální adopce. Velké podniky se v podstatě příliš neliší. Rozdíly panují především mezi mírou digitalizace menších evropských a amerických firem. Výrazněji digitalizované firmy častěji přijímají nové zaměstnance, zatímco méně vyspělé mají sklon spíše propouštět. Veřejnost se ale často domnívá, že technologie lidskou práci nahrazuje. Jde tudíž o v podstatě paradoxní zjištění studie EIB, které platí pro oba srovnávané regiony.

Nárůst počtu zaměstnanců není jediným efektem digitalizace. Podniky, které moderní technologie aplikují v širším měřítku, obvykle také nabízejí vyšší mzdovou úroveň. Poptávají totiž profese, jež jim ve výsledku přinášejí vyšší přidanou hodnotu.
Firmy, které implementovaly alespoň jednu relevantní oborovou technologii, dosahují vyšší produktivity práce. Tvůrci studie ji měří podílem obratu a počtu zaměstnanců. I v tomto srovnání americké firmy překonávají evropské.

Shodný trend vykazují intenzivněji digitalizované společnosti také v oblasti investic. V EU i ve Spojených státech vynakládají větší část prostředků na výzkum a vývoj, menší část na pořízení hmotného vybavení. Platí to zejména pro obory zpracovatelského průmyslu. Bez zajímavosti není ani další zjištění studie EIB, které se věnuje výši investic do počítačových technologií, tj. softwaru, hardwaru a služeb. Digitalizované firmy na tato aktiva a služby vynakládají spíše menší část ze svých celkových investic.

V inovativních sektorech nacházejí moderní technologie, bez jakéhokoli překvapení, vyšší míru uplatnění v tradičních odvětvích. Evropské i americké firmy se z hlediska digitalizace nijak zásadně neliší v oborech farmacie, biotechnologií, elektroniky, optiky nebo počítačových produktů a znalostně náročných služeb. Zastoupení podniků z EU je ovšem v některých segmentech výrazně nižší a na starém kontinentu také ve větší míře chybějí skuteční inovační lídři. Ve výsledku tedy americké firmy dosahují vyšší návratnosti prostředků vložených do výzkumu a vývoje.

Podle analytiků EIB jde mimo jiné o důsledek nižší ochoty evropského byznysového prostředí akceptovat riziko a uskutečnit nejisté, leč inovativní investice. Mimo jiné lze situaci ilustrovat na zcela neadekvátním poměru velikosti trhů rizikového kapitálu. Ten evropský zaostává nejen za americkým, ale i za bouřlivě se rozvíjejícím asijským.