Dopady pandemie: Ženy přerušovaly podnikání častěji než muži

1. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V roce 2020 podnikání pozastavilo téměř 100 000 živnostníků, skončil tedy v průměru každý dvaadvacátý. Toto rozhodnutí ale častěji musely učiniti ženy než muži. Živnost v roce 2020 přerušilo přibližně 5% ze všech registrovaných podnikatelek a 4% podnikatelů.

Ke konci loňského roku bylo v ČR registrováno přes 2 140 000 živnostníků, z toho 61 % mužů a 36 % žen. Podnikání přitom pozastavilo téměř sto tisíc živnostníků. „V přepočtu na podnikatelskou základnu to znamená, že přerušit podnikání se rozhodl každý dvacátý druhý živnostník,“ říká Petra Štěpánová, analytička ze společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company, která tuto analýzu zveřejnila. Počet žen s ukončenou živností, vztažený k jejich celkovému počtu, byl téměř o jeden procentní bod vyšší: všechna živnostenská oprávnění přerušilo konkrétně 5,03 % žen a 4,30 % mužů. „To může souviset také s opakovaným zavřením škol, když se ženy, zejména matky mladších dětí, rozhodly raději pečovat o své potomky,“ komentovala situaci Petra Štěpánová.

ICTS24

Pokud se podíváme na strukturu hlavních uzavřených živností, je vidět, že se na nich výraznou měrou podílela vládní opatření při uzavření maloobchodu a služeb:

TOP 5 oborů s nejvíce přerušenými živnostmi podle pohlaví

(v závorce abosolutní počty živností)

Muži
  • Příprava staveniště (4 595)
  • Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (3 699)
  • Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních (3 074)
  • Kompletační a dokončovací práce (2 899)
  • Silniční nákladní doprava (2 474)
Ženy
  • Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti (3 374)
  • Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (3 302)
  • Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (2 648)
  • Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních (2 589)
  • Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení (1 649)

Zdroj: analýza Bisnode A Dun & Bradstreet Company

U zaměstnanosti platí podobný efekt

Podnikání bohužel není jediným segmentem, kde se nepříznivé ekonomické dopady pandemie více promítly do situace žen. Podobné je to i na trhu práce. „Ženy častěji než muži pracují v krizí zasažených odvětvích. To se následně propisuje i v číslech nezaměstnanosti, kde se počet žen hledajících zaměstnání v porovnání s minulým rokem více než zdvojnásobil. To může mít negativní dopad na snahy o snižování rozdílů v platech mezi oběma pohlavími,“ komentuje současný stav Karel Kotoun ze společnosti Accenture ČR.