České domácnosti dostihla krize později. Zatímco ekonomika se začala propadat již v závěru roku 2008 a obrat přišel až letos, disponibilní příjmy českých domácností naopak v meziročním srovnání rostly – i když skromně – ještě až do poloviny loňského krizového roku. Teprve pak přišel pád. Loni ve třetím čtvrtletí klesly disponibilní příjmy českých domácností o tři procenta, jejich skromňoučký nárůst v prvním kvartále (+0,1 %) je faktickou stagnací. Jak lze v tomto světle hodnotit právě zveřejněný údaj Českého statistického úřadu o vývoji mezd v české ekonomice?
Práce výrazně nepřibývá
Na trhu práce bylo letos ve druhém čtvrtletí stále o téměř 80 tisíc lidí méně než ve stejném období loni. U těch, co práci mají, byl vykázán o 2,4 % vyšší výdělek než před rokem, podle úrovně průměrné nominální mzdy za celou českou ekonomiku. V podnikatelské sféře stoupla mzda o 2,7 %, veřejnému sektoru o procento. Reálně lidé brali o něco více než před rokem. Na fakt, že reálná mzda zaměstnaných v úhrnu za celou ekonomiku ještě stále roste, má vliv především velmi pomalé zvyšování cen – ve druhém čtvrtletí totiž odpovídalo meziroční zvýšení reálné mzdy zcela přesně meziročnímu zvýšení spotřebitelských cen (+1,2 %). Potěšit však mohl růst reálné mzdy pouze zaměstnané v podnikatelské sféře, kde stoupla o 1,5 %. Veřejný sektor již zaznamenal pokles reálné mzdy (-0,2 %).
Spotřeba neroste…
Mzdy a platy tvoří asi čtyři pětiny disponibilních příjmů domácností, jejichž přesný součet za celý sektor (ten tvoří nepodnikající i podnikající obyvatelstvo, tedy také živnostníci) představuje zajímavou sumu – loni už skoro dva biliony korun. Kromě mezd patří k disponibilním příjmům domácnosti i zisky živnostníků, finanční efekty, které plynou domácnostem z jejich majetku a samozřejmě i sociální transfery. Spotřební výdaje domácností přitom určují nominálně skoro polovinu českého HDP. V železné logice věci lze utrácet zhruba jen v rozsahu příjmů. Hrubé úspory českých domácností byly loni o desetinu nižší než před rokem (odložily o 22 mld. méně), spotřební výdaje podle dosud dostupných dat zůstaly letos v prvním čtvrtletí meziročně stejné po propadech v loňském druhém pololetí. Příspěvek domácností k ekonomickému růstu tedy žádná sláva.
… mzdy nevýrazněji vysokopříjmovým
Diferenciace mezd narůstá. Ve druhém čtvrtletí stoupaly mzdy nejvíce vesměs v odvětvích, kde se také nejvíc vydělává – tedy v energetice (+5,4 % s průměrnou mzdou přes 37 tisíc) a peněžnictví (+4,2 %, průměr 46 tisíc). Ovšem zatímco v prvním případě se v odvětví propouštělo (v přepočtu na plně zaměstnané se průměrný evidenční počet zaměstnanců snížil o 7,9 %), banky a pojišťovny dále nabíraly (+1,8 %). Také celý průmysl vykázal růst průměrné nominální mzdy meziročně vyšší (+3,5 %) než kolik činil průměr za ekonomiku i podnikatelskou sféru, při poklesu zaměstnanosti o 2,8 %.
Proč rostly výdělky i za krize?
Častější propouštění zaměstnanců s nízkými příjmy než těch výše kvalifikovaných (a tedy i lépe odměňovaných) a také klesající nemocnost – to především byly vlivy způsobující nepochopitelný fakt, že průměrná nominální mzda v české ekonomice rostla i v době ekonomické krize. Naschvál: kolik z celkového počtu zaměstnaných mohlo říci, že mu letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně mzda? Vliv zmíněných okolností se sice postupem času vytrácí, zejména co se týká propouštěných. Ale jestliže první čtvrtletí znamenalo nejnižší mzdový růst od počátku sledování v časové řadě od roku 2000, to druhé je jen v těsném závěsu – meziroční zvýšení mezd bylo druhé nejnižší. O devítiprocentních přírůstcích mezd z počátku této dekády a osmiprocentním z doby nedávné konjunktury si drtivá většina zaměstnaných – zejména co se budoucnosti týká - může nechat ještě dlouho jen zdát.
