Zvyk je železná košile a zažité vzorce chování se velmi těžko mění. Flexibilní formy zaměstnávání jako alternativa k trvalému pracovnímu poměru na plný úvazek se začaly rozvíjet až v posledních desetiletích minulého století jako reakce na přílišnou strnulost a regulaci na evropských trzích práce. Flexibilnější možnosti pomáhají firmám přizpůsobovat počet svých zaměstnanců aktuální ekonomické situaci na domácím i světovém trhu. Také politika zaměstnanosti Evropské unie vyzývá členské státy k větší deregulaci a flexibilizaci trhu práce. Flexibilní úvazky tedy dostávají zelenou na všech liniích. Jak se s ní firmy v České republice vypořádají? S jakými problémy se při přípravě takových míst potýkají? A jakou roli v tom hraje digitální transformace, která do firem přináší inovativní, otevřenou a vysoce spolupracující firemní kulturu?
Flexibilní úvazky v České republice
„Nabídka pracovních míst s flexibilním úvazkem u nás zatím příliš neodpovídá evropskému standardu. Ze všech nově obsazovaných pozic je nyní pouze slabých 5,5 % na částečný úvazek a podobný podíl mají také místa s možností alespoň občasné práce z domova. Volná pracovní doba je již o něco rozšířenější – týká se takřka 13 % míst. Během posledních pěti let dochází k postupnému zlepšování situace. Pružnější úpravu si však obvykle o něco snáze dokáží dojednat stávající zaměstnanci, například rodiče vracející se po rodičovské dovolené,” říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik kariérního portálu Jobs.cz. K flexibilním úvazkům můžeme zařadit flexibilní rozložení pracovní doby, klouzavou pracovní dobu, částečné úvazky, práci z domova a sdílené úvazky. Dle délky pracovní doby pak mezi flexibilní formy zaměstnávání řadíme také tzv. dočasná zaměstnávání, tedy práci na dobu určitou, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a také agenturní zaměstnávání.
Jaké bariéry vnímají firmy při rozhodování o flexibilních úvazcích
Ačkoliv firmy vnímají, že pružnější rozložení pracovních sil posiluje spokojenost a loajalitu zaměstnanců, a že největší přidanou hodnotou flexibilních úvazků je efektivní využití pracovní kapacity, v reálném firemním životě přinášejí takové rozhodnutí nové situace, které firmy musí řešit.
Vyplývá to i z průzkumu realizovaného společností Netmail a HR Spectrum, který se zaměřil na mapování flexibilních pracovních úvazků a jejich technického řešení ve firmách. „Většina oslovených firem uvedla, že největší bariérou pro flexibilní způsoby práce jsou strukturální důvody a bezpečnost firemních dat. To velmi úzce souvisí s digitální vyspělostí. Z našich zkušeností vyplývá, že firmy, které se rozhodly využívat pro sdílení a ukládání dat a dokumentů některý virtuální systém, podstatně zefektivnily způsob práce svých zaměstnanců,“ uvádí Bohuslav Dohnal, ředitel a spoluzakladatel společnosti Netmail, která se na českém trhu zabývá digitální transformací ve firmách a implementací cloudového řešení na bázi Google Apps. České firmy většinou uvádějí, že flexibilní způsoby práce podporují, řada firem ale stále nemá pro tuto možnost zaměstnávání vytvořeny dostatečné a efektivní technologické podmínky. Přitom právě inovativní přístup a změna digitální kultury ve firmě s sebou přináší i změnu v kultuře práce a způsobu spolupráce se zaměstnanci. Cloudová řešení umožňují firmám nabídnout svým zaměstnancům zabezpečený přístup k informacím odkudkoliv a možnost spolupráce zaměstnanců a obchodních partnerů na všech úrovních. Právě bezpečnost firemních dat totiž patří k uváděným důvodům, které firmám brání flexibilní úvazky zavést.
A pouze necelá třetina oslovených firem v průzkumu má bezpečný cloudový systém nebo jiný systém vzdáleného přístupu k firemním informacím a datům.
Co flexibilní úvazky přinášejí zaměstnávajícím firmám?
Pokud firma zajistí technologické zázemí, například v podobě cloudového řešení, které umožňuje mimo jiné flexibilní komunikaci, sdílení dokumentů, efektivitu a bezpečnost dat, přinese to benefity především jí samotné. Pro některé specifické úkoly je zaměstnání na flexi úvazek ekonomicky výhodnější, než kdyby měli být všichni zaměstnanci přítomni ve firmě na plný úvazek. Flexibilní formy práce zejména home office přinášejí firmám značné úspory. Dle studie "Working Outside the Box" studie IBM, 2009, IBM za rok 2007 ušetřila IBM od roku 1995 téměř 7,5 milionu metrů čtverečných celkové kancelářské plochy. Z toho se 5,4 milionu čtverečných prodalo se ziskem 1,9 miliardy dolarů. V nové digitální pracovní kultuře nezáleží na tom, odkud zaměstnanec pracuje, a je tedy jedno, zda je či není fyzicky připoután k určitému místu. Záleží pouze a jen na jeho výkonu a výsledcích práce, kterou zaměstnanec přináší.
