Hlavní navigace

Opatrný růst české ekonomiky potvrzen

Sdílet

Aktuální komentář k datům Českého statistického úřadu, zveřejněným 9. června.

Je to tak. Česká ekonomika se téměř v souladu s předchozím bleskovým odhadem Českého statistického úřadu i po nynějším zpřesnění ocitla na pozitivní trajektorii – růst vztažený k předchozímu čtvrtletí je již třetí kvartál za sebou potvrzen. Přestože reálný HDP (očištěný o vliv cen, sezónních faktorů a kalendářní variace) kvartálně nezrychluje – každé čtvrtletí od poloviny loňského roku rostla české ekonomika proti předchozím třem měsícům o půl procenta –, v meziročním srovnání je poprvé od roku 2008 v plusu (+1,1). Evropa je pomalejší (+0,5 %), staré země unie také (+0,6 %), přestože u nich se výstup z recese odehrál ve srovnání s ČR dřív, stejně jako předchozí pád. V tempech meziročních i mezikvartálních.

 

Drahomíra DubskáKdo si v březnu koupil auto… 

Jsme tedy v éře „pokrizové“? Dost indicií nasvědčuje, že ano. Start cyklických odvětví je razantní: výroba dopravních prostředků stoupla v letošních prvních třech měsících reálně proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku o 40 % a dala možnost k vyšvihnutí celému odvětví zpracovatelů, jehož přidaná hodnota vzrostla za toto období o výrazných 11,2 %. Tempo bylo rychlejší než za průmysl jako celek, který však také zvýšil přidanou hodnotu o silných 7,1 %. Mezikvartálně níž bylo pouze zemědělství, stavebnictví a některá odvětví služeb (v úhrnu obchod, pohostinství a doprava). Na nabídkové straně ekonomiky tak rostla hrubá přidaná hodnota rychleji než HDP.

Rizikem však může být struktura tohoto růstu: jestliže tahounem se staronově opět stala výroba aut a ČR byla černým pasažérem na vlně šrotovného zavedeného vládami v mnoha cílových zemích českého exportu, je otázka, jak tento fakt ovlivnil budoucí poptávku. I doma: kdo si v březnu koupil auto (+12,2 % meziročních), zřejmě si minimálně v dalších dvou až pěti letech další nové nekoupí, na to je důvěra v budoucnost u českých domácností zatím ještě příliš křehká. 

 

Selský rozum nechť přijde na pomoc… 

Výdajová strana je vůbec slabým místem ekonomiky, pokud přijmeme paradigma, že k růstu je třeba spotřeba. Ale ČR nemá podíl výdajů domácností na konečnou spotřebu u HDP tak výrazný jako například Spojené státy nebo velké evropské ekonomiky. Nebývalá obezřetnost domácností co se útrat týká je patrná zejména v meziročním porovnání (-0,5 %). Letos v prvním čtvrtletí sice spotřební výdaje českých domácností proti předchozím třem měsícům vzrostly (0,7 %), ale větší měrou se snížily výdaje vládního sektoru (-2,7 %) – tomu „lezou tlusté do tenkých“ vlivem prudkého růstu schodku zejména státních financí, kde kupodivu zatím vůbec nepůsobí daňový efekt, jak by bylo možné předpokládat z růstu zisků firem. Daňové inkaso z příjmů právnických i fyzických osob v prvním čtvrtletí meziročně pouze stagnovalo.

Je toho tedy docela dost, co tlumí optimismus z nového pokrizového růstu české ekonomiky. A to navíc při meziročním propadu investic (-6,6 %), který se ve srovnání s předchozím čtvrtletím vylepšil jen nepatrně (-5,9 %). Zde se však lze opřít o teorii i selský rozum – pád ekonomiky škrtá nejdříve investice a jejich oživení přichází ve firmách až po potvrzeném zotavení na provozní úrovni.

 

Radujme se tlumeně… 

Cenový vývoj stlačil nominální HDP do minusu. Není se co divit, stalo se tak při razantním poklesu vývozních i dovozních cen, jejichž vývoj v prvním čtvrtletí zhoršil směnné relace. Implicitní deflátor u DPH a spotřebních daní sice rostl, ale na kladné znaménko u vývoje úhrnné cenové hladiny v ekonomice to nestačilo. Nominální HDP byl téměř stejný jako loni ve druhém čtvrtletí nebo v posledním kvartále roku 2007.

A spotřebitelské ceny aktuálně? Jejich květnový vývoj vypadá na první pohled jako procházka růžovým sadem – roční zrychlení inflace jen nepatrné, oproti dubnu také. Žádný tlak na růst sazeb v ekonomice. Druhý pohled však ukazuje docela výraznou diferenciaci květnových růstů a poklesů cen v položkách spotřebního koše, rozhodně vyšší než v předchozích měsících. Odlišná struktura spotřebního koše pak vede k rychlejšímu růstu cen v domácnostech důchodců (+1,7 %) oproti celkovému růstu spotřebitelských cen (+1,2 %). O něco dráže měly i domácnosti v Praze (+1,3 %).

Jaký je tedy obrázek české ekonomiky ve světle dnes zveřejněných dat? Vykreslen barvami zatím spíše tlumenými.

 

Text informací o vývoji HDP v prvním čtvrtletí a květnové spotřebitelské inflaci vydaných dnes v 9 hodin lze najít na následujících stránkách Českého statistického úřadu:

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp060910.doc

soutez_casestudy

http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc060910.doc

 

Byl pro vás článek přínosný?