Hlavní navigace

Řádné informace o osobním bankrotu nemá skoro 50 % dotazovaných

26. 7. 2017

Sdílet

Advokátní kancelář Taylor Wessing si nechala zpracovat průzkum, který se týkal povědomí o novelách insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., které již vstoupily v účinnost (zákon č. 64/2017 Sb.) nebo jsou v připomínkovém řízení a jejich účinnost se plánuje až na rok 2018.

Jedna z novel, které Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do legislativního procesu, se zabývá i zpřístupněním institutu osobního bankrotu více dlužníkům. Cílem advokátní kanceláře bylo zjistit, zda dotazovaní znají alespoň stručná pravidla osobního bankrotu a zda u nich je pravděpodobné, že by se mohli dostat do uvedené situace. Případně kolik dotazovaných z osloveného vzorku by se mohlo dostat do situace, kdy by bylo nutné či vhodné vyhlásit osobní bankrot. A vzhledem k tomu, že 51 % oslovených má osobně nějaké finanční závazky v podobě úvěrů, hypoték a půjček, je zvýšená obezřetnost ohledně osobního bankrotu určitě nutná.

 

V průzkumu byly kladeny i takové otázky, které se týkaly novely insolvenčního zákona, která navrhuje některé změny v oblasti osobního bankrotu. Bylo poměrně překvapivé, že více než 54 % dotázaných odpovědělo, že o žádných změnách neví, že tuto zprávu slyší poprvé. Téměř 36 % respondentů ví, že se něco mění, ale nemá žádné další informace. Pouze 9,1 % dotazovaných o tom ví a má základní povědomí. K úplné znalosti navržených změn se přihlásilo pouze 0,6 % z celkového počtu dotazovaných.

 

Na dotaz, zda je u respondentů pravděpodobné, že by se mohli dostat do situace, kdy by bylo nutné či vhodné vyhlásit osobní bankrot, pouze jen 20 % dotázaných tuto možnost zcela vylučuje.

 

Thomas Rechberger, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha, k průzkumu dodává: “Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Je-li dlužníkem osoba, která nemá dluhy z podnikání, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením. Insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne mimo jiné v případě, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže by tito věřitelé s nižším plněním souhlasili. Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Při oddlužení, plněním splátkového kalendáře, je dlužník povinen splácet věřitelům stanovenou částku ze svých příjmů po dobu 5 let.”

 

CS24

V legislativním procesu je nyní projednávána další novela insolvenčního zákona, která navrhuje zavedení možnosti splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Oddlužení by v závislosti na výši uhrazených pohledávek trvalo 3 roky (dojde-li ke splacení alespoň 50 % pohledávek věřitelů), 5 let (bude-li splaceno alespoň 30 % pohledávek) nebo 7 let (při uhrazení méně než 30 % pohledávek). Navrhovanou novinkou je také možnost přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok, případně prodloužení doby rozhodné pro posouzení splacení pohledávek až o 6 měsíců.


Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 50,3 % mužů a 49,7 % žen. Nejvíce se do něj zapojili lidé ve věku 30 – 44 let, těch bylo 39,9 %. Další početnou skupinou byli lidé mezi 15 – 29 lety, těch se zúčastnilo průzkumu 34,4 %. Třetí skupina byli lidé mezi 45 – 59 let a ti zasáhli do šetření ve 25,6 %. V oblasti vzdělání ze zapojilo téměř 44,3 % respondentů s maturitou, 39,7 % bylo bez maturity a 16 % s vysokoškolským vzděláním. V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (25,8 %), následoval Moravskoslezský kraj s 11,4 % a Jihomoravský kraj s 11,2 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 7,4 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (3,3 %). Vzorek zahrnoval 504 dotazovaných. Průzkum proběhl v červnu 2017.