Hlavní navigace

Šéfka českého PayU: průměrná výše on-line platby je 1300 korun

19. 10. 2016

Sdílet

 Autor: archiv redakce
Každý rok se zvyšuje objem peněz, které Češi utratí přes internet, o desítky procent. Jednomu z největších zprostředkovatelů online transakcí na našem trhu, společnosti PayU, se loni zvýšil o třetinu. Podle country manažerky PayU pro Českou a Slovenskou republiku, Barbory Tyllové, se dá čekat podobný růst i do budoucna.

Jaké jsou aktuální trendy v oblasti internetových plateb a co tento růst znamená pro finanční manažery firem? Tuto otázku, a spoustu dalších, rozebírá Barbora Tyllová - která v PayU působí od roku 2013 a dříve prošla manažerskými posty v Microsoftu a T-Mobilu - v následujícím rozhovoru.

 

CFO World: PayU za poslední roky zvýšilo obrat o několik stovek procent. Čím to je? Byly v ČR online platby tak nerozvinuté?

Barbora Tyllová: Celý český trh za poslední dobu udělal velký skok. Lidé začali mnohem více využívat platební karty, a to i online. Když jsme v České republice před sedmi lety začínali, platili lidé mnohem více bankovními převody a mnohem méně kartami. V posledních třech letech se to ale mění a karta začala být výrazně silnější. Aktuálně je její podíl na on-line platbách kolem 60 procent. S rozšířením používání karet a bankovních tlačítek přirozeně rostou i tržby společností, které tyto služby poskytují. Objem online plateb se stále zvyšuje, sice už trochu pomaleji, meziročně poskočí asi o třetinu, pořád tu ale vidíme velký prostor pro další růst.

 

Kolik vlastně Češi udělají na internetu za rok transakcí a můžete něco říct k tomu, kolik průměrně utrácejí?
Na českém trhu proběhnou ročně desítky milionů online transakcí. Přes nás jich loni bylo více než 5,5 miliónu. Průměrná výše transakce u objednávek placených online je v České republice kolem 1300 korun, což je zhruba dvakrát více než v Polsku, ale o 900 korun méně než průměrná objednávka v Maďarsku.

 

Skupina PayU působí na mnoha trzích, dají se tedy čeští zákazníci považovat za progresivní ve srovnání s jinými zeměmi?
Čeští zákazníci udělali za poslední roky velký posun a jsou velmi progresivní. Oproti mnoha západním trhům tu ale máme z historie jednu zajímavost, velkou oblibu dobírky nebo placení zboží při převzetí na prodejně. To jsou hlavní způsoby plateb pro téměř 65 procent českých zákazníků, kteří nakupují na internetu. Až potom následují platby kartou jako druhá nejrozšířenější metoda. Za posledních sedm let ale i v tomto udělali Češi velký posun, dobírkou tehdy platilo přes devadesát procent lidí, kteří si pořídili nákup přes internet. Tím jsme se blížili více Rumunsku, kde je takto vysoký podíl plateb na dobírku i nyní. Naopak v zemích západní Evropy nebo v USA dobírka již téměř neexistuje a převažují v nich on-line platby kartou a rychlé on-line bankovní převody přes takzvaná bankovní tlačítka.

 

Co si vlastně Češi na internetu nejčastěji kupují?
Z našich čísel vyplývá, že nejvíce loni Češi zaplatili on-line za jízdenky, letenky, vstupenky na kulturní akce nebo sázky. Hodně se do toho promítají sezónní vlivy. V létě třeba zaznamenáváme velký růst cestovního pojištění. Výrazně roste také prodej zájezdů nebo platby za parkování na letišti. Z e-shopů se zbožím rostou v létě nejvíc tržby prodejcům bazénů a příslušenství k nim. Na jaře a na podzim zase prodej pneumatik, v zimě permanentky na lyžování. Sázky hodně ovlivňují i velké sportovní události, hokej letos zvedl objem sázek během mistrovství o polovinu a fotbalové Euro dokonce o 80 procent proti běžnému stavu.

 

Dají se v online nákupech vysledovat nějak zajímavé trendy, které platí během celého roku?
Zajímavý je čas, kdy lidé nakupují. Nejpopulárnější je po celý rok totiž doba kolem deváté hodiny večer. To je nejvytíženější čas ve všední dny a druhý nejvytíženější o víkendu. V sobotu, v neděli a o svátcích naopak lidé často nakupují kolem poledne. Když se podíváme na dny, tak prim hraje pondělí.
Lidé v tento den utratí během celého roku v průměru třikrát více peněz než v sobotu. Největší propad pro online transakce v celém roce znamenají teplé letní soboty. A velkou roli hraje taky čas výplaty. Pravidelně největší obraty zaznamenáváme vždy kolem patnáctého dne v měsíci, kdy velká část lidí bere výplatu. Z měsíců jsou v roce nejsilnější listopad až leden, nejslabší naopak únor a léto.

 

Mohla byste definovat hlavní výhody online plateb z pohledu finančního ředitele firmy?
V první řadě mají on-line platby jednoznačně pozitivní dopad na cash-flow, protože firma získá platbu předem a může s penězi dál pracovat. On-line platby také velmi dobře slouží při úhradě faktur po splatnosti. Zákazníkům v prodlení jde například poslat email přímo s linkem na on-line platbu. Ušetří se tak za papírové upomínky a platba je snazší i pro zákazníka. On-line platby jdou navíc účelně propojit s účetnictvím, což usnadní reporty a práci s daty ve firmách. Výhoda také je, že stačí implementovat jeden systém a díky němu se pak za jedny náklady dostanete k více bankám. Finanční ředitelé určitě také hodně ocení, že při platbách kartou nebo přes bankovní tlačítka, která pracují s předvyplněnými údaji od zákazníků, je nulová chybovost a všechny transakce proběhnou úspěšně.

 

Jak myslíte, že se bude trh online plateb vyvíjet dál?
Vše postupně směřuje k co nejjednodušším platbám, aby je zákazník v průběhu nákupního procesu vnímal co nejméně a nebyly pro něj bariérou, což se u mnoha eshopů dosud děje. Poměrně velká část transakcí se neuskuteční proto, že je na jejich konci komplikovaný platební proces. To je nevýhoda jak pro zákazníky, tak pro eshopy. Je proto třeba na trh zavádět řešení, která jsou pro všechny jednoduchá a zároveň spolehlivá. Druhým velkým trendem je globalizace plateb a co nejsnazší a spolehlivý převod peněz mezi jednotlivými trhy, aby firmy i zákazníci z jedné země mohly co nejsnáze prodávat či kupovat v dalších zemích světa.

 

Byl pro vás článek přínosný?