Hlavní navigace

Stav a perspektivy digitální ekonomiky

31. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Globální rozvoj digitální ekonomiky v současnosti doprovází řada konvergujících trendů. Podporuje ji legislativa, v mnoha ohledech vyhovuje byznysu, preferuje ji velká část spotřebitelů. Její rozvoj urychlila už více než rok trvající pandemie, která do digitální ekonomiky přinesla řadu příležitostí a výzev.

Ještě nikdy v historii nezáviselo na digitálních technologiích tolik lidských činností jako v současnosti. Pandemie onemocnění covid-19 výrazně zasáhla do podoby vzdělávání, práce, komunikace a zábavy. Do značné míry opustily analogové formy a vydaly se hybridní, případně plně digitální cestou. Mnoho analytiků, byznysmenů a politiků se oprávněně domnívá, že směr, který pandemie nastavila, bude nadále rozvíjen, případně mírně korigován.

Souhrnný pohled na stav a vývoj digitální ekonomiky nabízí organizace OECD ve své pravidelné zprávě Digital Economy Outlook. Její poslední vydání spatřilo světlo světa v listopadu minulého roku.

Politické trendy v digitální ekonomice

Členské státy organizace OECD průběžně posilují svůj strategický přístup k digitální transformaci, k její politické podpoře. Mnoho z nich koordinuje digitální aktivity na nejvyšších úrovních své politické správy. Konkrétně se této činnosti věnují osoby ministerských předsedů či kancléřů. Část států pro digitální agendy vytvořila i specializovaná ministerstva. Ta se v současnosti nezřídka věnují analýzám socio-ekonomických dopadů pandemie a možnostem jejich zmírnění či řešení. Pochopitelně k tomu chtějí využít digitální nástroje.

ČASOPIS ONLINE I V TIŠTĚNÉ PODOBĚ

 

CFOworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Vychází jako čtvrtletník a jeho primárním cílem je informovat o novinkách v oblasti práce finančních ředitelů, tj. ukázat, že svět financí není jen světem nudných čísel a účetnictví, že jde především o lidi, kteří mají velký smysl pro zodpovědnost a často řeší úkoly i mimo oblast finančního řízení, monitoringu a kontroly finančních procesů, plateb, cash-flow, finančního plánu a rozpočtu a vytváření strategických projektů.

Celoroční předplatné i jednotlivá čísla si můžete objednat v naší digitální trafice.

Ke konkrétním a současně aktuálním agendám politických reprezentací v zemích OECD patří tvorba a realizace strategií rozvoje a využití sítí páté generace, sdílení dat ve veřejném i soukromém sektoru, rozvoj kybernetické bezpečnosti nebo vývoj a výzkum na poli rozvíjejících se technologií. K nim v současnosti patří zejména všudypřítomná umělá inteligence, blockchain nebo kvantové počítače. Analytici organizace OECD si v souvislosti s posilováním kybernetické kriminality v době pandemie povšimli aktivit v České republice. Ta podle jejich pozorování kromě Kanady a Spojených států výrazně posílila ochranná opatření, monitoring hrozeb a poskytování asistence při řešení incidentů.

Digitální inovace

Zhruba jedna třetina patentů, které vlastní členské země OECD, spadá do oblasti informačních a komunikačních technologií. Tento podíl v posledních deseti letech poklesl. Znatelně naopak vzrostl v Číně, Indii a Rusku.

Analytici organizace OECD si všímají nárůstu vědecké aktivity v největší asijské ekonomice. Ta se stala nejčastějším zdrojem příspěvků do vědeckých časopisů, které se věnují počítačovým vědám. Spojené státy, někdejší lídr, ji ale stále překonávají v počtu vysoce citovaných prací. Dvě třetiny akademických pracovníků v rámci svých výstupů vytvářejí data či kódy. Jejich praktické nasazení rozhodně není běžné. Hodně závisí na oboru i na zemi vzniku.

Digitalizace se nevyhýbá ani vědě samotné. Výhody jsou jednoduše odvoditelné. Lze snadno sdílet výstupy, účinněji koordinovat výzkum, lépe spolupracovat i kontrolovat dosažené výsledky. Díky digitalizaci také vzrostl zájem soukromého sektoru o spolupráci s akademickou obcí.

Inovace digitálního věku jsou charakterizovány čtyřmi vlastnostmi. Jejich klíčový vstup představují data z nejrůznějších zdrojů. Důležitou složkou jsou služby v jakékoli podobě. Díky virtuální realitě, trojrozměrnému tisku nebo pokročilým simulačním nástrojům dochází k významnému urychlení inovačních cyklů. Komplexnost současných inovací zvyšuje nároky na spolupráci různých profesí a specializací.

Spotřebitelé digitálního věku

Na koncové spotřebitele má digitální transformace povětšinou pozitivní dopady. Mimo jiné jim otevírá cestu k dalším obchodním a komunikačním kanálům, díky umělé inteligenci jim zjednodušuje orientaci v nabídkách, ve srovnání cen nebo při zjišťování zkušeností jiných lidí. Digitální technologie činí spotřebu celkově komfortnější.

Odvrácenou stranu digitálního konzumu představují především bezpečnostní hrozby a potenciální ztráta soukromí. Provozovatelé obchodních platforem se jim ale snaží předcházet implementací organizačních i technických opatření. Ta ale spotřebitelé nezřídka vnímají jako diskriminační či alespoň omezující. Při nevhodné implementaci navíc mohou podrývat důvěru spotřebitelů v nové obchodní kanály. A aby potenciálních problémů nebylo málo, vše často komplikují složitá licenční ujednání, s nimiž by se ale spotřebitelé měli seznamovat, a kterým by dokonce měli rozumět.

Ochrana spotřebitelů v digitálním věku představuje asi nejnáročnější disciplínu, kterou se tvůrci politik i prostředí musejí zabývat. Do značné míry jim v tom pomáhají vstupy z různých netechnologických vědních oborů, jako jsou psychologie, ekonomie nebo sociologie. Klíčovým parametrem pro ochranu digitálního spotřebitele je totiž znalost jeho chování.

Evoluce obchodních modelů

Digitální transformace na poli maloobchodu otevřela prostor pro rozkvět tří relativně nových a inovativních obchodních modelů. Jde o sdílené či široce dostupné on-line platformy, předplacené služby a hybridní přístupy, jež kombinují světy on-line a off-line. Pokud digitální transformace připravila prostor a příležitost pro jejich rozvoj, pandemie si svými dopady vynutila jejich masové využití.

PIT

Digitální obchodní modely tvoří podle analytiků organizace OECD velmi pestrý a obtížně popsatelný svět. Zastupují jej subjekty všech velikostí, funkcí i ekonomických schopností. Politická reprezentace by mu rozhodně neměla nijak bránit v rozvoji. To ale neznamená, že by svět digitální komerce neměla sledovat. Existují totiž trhy a segmenty, v nichž se nevyvinuly do podoby zdravě konkurenčního prostředí. A zde je třeba zvážit vhodné formy podpory menších a mladších konkurentů.

On-line obchodní platformy nevytvářejí vždy ani ekonomicky zdravé prostředí. Jejich provozovatelé záměrně upřednostňují růst byznysu, počtu zákazníků anebo obratu před vlastním ziskem. Někteří hráči včas přístup modifikují, jiné spasí majetkový vstup silného partnera, další skončí. Některé platformy vyhledávají trendy, jiné si budují důvěru u zákazníků, přístupů k jejich provozu či filozofii existuje celá řada.