Hlavní navigace

Třetina rozhodujících hráčů v globálních dodavatelských řetězcích se chce obejít bez Číny

13. 7. 2020

Sdílet

 Autor: © Atelier Sommerland - Fotolia.com
Průzkum, který uskutečnila společnost Gartner mezi 260 lídry z oblasti dodavatelských řetězců během února a března 2020, ukázal, že 33 % z nich přesunulo své sourcingové a výrobní aktivity mimo Čínu, nebo tak plánuje učinit během příštích dvou až tří let. Pandemie koronaviru je ale jen jedním z otřesů, které dopadly na globální dodavatelské řetězce. Hlavním důvodem jsou různé vládní restrikce.

„Globální dodavatelské řetězce zaznamenaly otřesy již dlouho před nástupem pandemie COVID-19,“ vysvětluje Kamala Raman, ředitelka výzkumu Gartner Supply Chain Practice. „Již v letech 2018 a 2019 upozornila obchodní válka mezi USA a Čínou lídry dodavatelských řetězců na slabiny jejich globalizované dodavatelské sítě a vedla k pochybám o vhodnosti výrazně outsourcovaných, koncentrovaných a provázaných sítí. Výsledkem je nové zaměření na odolnost dodavatelských řetězců a úvahy o výrazněji regionálně uspořádané výrobě. Je to ale změna, která něco stojí.“

 

Cla a tarify hlavním iniciátorem

 

Po desítky let byla Čína destinací pro kvalitní a levnou výrobu – etablovala se coby hlavní zdroj prakticky pro všechna významná průmyslová odvětví včetně maloobchodu či farmaceutického průmyslu. Výzkum Gartneru ale ukázal, že rozdíl mezi počtem firem, které plánovaly v Číně výrobu rozšiřovat, a těmi, jež chtěly výrobu převést jinam, se v roce 2019 zmenšil na minimum – zejména kvůli celním tarifům.

 

„Zjistili jsme, že cla zavedená americkou a čínskou vládou během několika posledních let zvýšila náklady v dodavatelských řetězcích o více než 10 % u 40 % organizací. A u čtvrtiny respondentů bylo navýšení nákladů ještě vyšší,“ vysvětluje Kamala Raman.

 

„Populárními alternativními destinacemi jsou Vietnam, Indie a Mexiko. Je tu ale i druhý hlavní důvod, proč přesunout obchodní aktivity mimo Čínu – snaha učinit dodavatelské sítě odolnějšími.“

 

Hledání rovnováhy

 

Cílem snah je dosáhnout rozumný kompromis mezi efektivitou a odolností. Jen 21 % respondentů v průzkumu uvádí, že dnes mají vysoce odolnou dodavatelskou síť – tedy že mají dostatečný vhled a jsou schopní rychle měnit dodavatele, výrobce či distribuční kanály. Plných 55 % ale očekává, že vysoce odolnou síť bude mít během příštích dvou až tří let jako reakci na dosavadní otřesy. Mezi ně můžeme počítaty brexit, celní válka a pandemie koronaviru.

 

Odolnost má ale svou cenu. 58 % respondentů potvrzuje, že odolnější síť znamená vyšší strukturální náklady. „Nacházíme se na křižovatce způsobu, jakým jsou vyhodnocovány globální dodavatelské řetězce – proti sobě stojí just-in-time systémy navržené pro maximální provozní efektivitu a just-in-case plány zdůrazňující plánování a přípravu řady možných scénářů,“ dodává Kamala Raman. „Při hledání rovnováhy musejí lídři odpovědní za dodavatelské řetězce použít metody řízení rizik pro správné zhodnocení ochoty svého podniku rizika podstoupit a rozhodnout se, jak je kvantifikovat ve srovnání s jinými cíli, jako jsou nízké náklady.“

 

Výroba se přibližuje poptávce

 

Plná čtvrtina respondentů uvádí, že již uskutečnila regionalizaci či lokalizaci výroby, tak aby ji posunula blíže k místu poptávky. Přestože regionální dodavatelské řetězce mohou být dražší, neboť do ekosystému přibývají další hráči, nebo roste jeho celková složitost, umožňují zároveň omezit prodlevy a výpadky, když nastane nějaký otřes – pochopitelně za předpokladu, že jde o životaschopný model.

 

„Mnoho podniků na Západě bude muset zvážit nové druhy automatizace ve výrobních provozech, aby bylo možné snížit cenu regionální či domácí výroby. Některé firmy mohou zvolit kompromis – například výrobu dílů v Asii a finální montáž blíže zákazníkovi,“ uzavírá Kamala Raman.

CS24

 

O průzkumu: Průzkumu Gartneru „Weathering the Supply Chain Storm“ se zúčastnilo celkem 260 respondentů odpovědných za dodavatelské řetězce a související funkce napříč odvětvími včetně high-tech, průmyslové výroby, potravinářství a výroby nápojů. Respondenti pocházejí ze Severní a Jižní Ameriky, EMEA a APAC regionů.