Hlavní navigace

Výhled globálních finančních trhů: kdy investovat do akcií

21. 10. 2011

Sdílet

„Mezinárodní kapitálové trhy jsou momentálně v dosud nevídaně vysoké míře závislé na politicích a další dění tak bezprostředně ovlivní politici, kteří mají v Evropě hlavní slovo,“ řekl předevčírem Kurt Schappelwein, ředitel oddělení pro multi–asset strategie vídeňské společnosti Raiffeisen Capital Management na tiskové konferenci v Praze.

„Zatímco ještě v prvních měsících roku jsme vycházeli z dočasného poklesu růstu, v současné době už se zrychlením ekonomiky počítá málokdo. Debata se točí spíš kolem otázky, jak silně by mohla recese Evropu zasáhnout, respektive zda Spojené státy dokážou zabránit zmenšování své ekonomiky,“ dodal expert na kapitálové trhy.

Podle jeho kolegy, analytika Raiffeisenbank Aleše Michla, jsou teď důležité tři věci: Za prvé, jak rychle vyřeší eurozóna dluhovou krizi – tohle totiž podle něj vytváří nejistotu, nikoli reálná ekonomika. Za druhé, zdali drsné zpomalení nepotká i Čínu a za třetí, jak tím vším bude zasažen mezinárodní obchod.

 

Až pod Akropolí vzplane poslední bitva… 

Pro vývoj eurozóny má Michl připraveny tři scénáře. Pokud zůstane u stávajícího státu quo, Čína může EU sebrat tržní podíly, což by vedlo ke krizi, depresi a poté k inflaci. Zda by v Řecku došlo k revoluci, to už nechce Michl ani domýšlet. Další variantou je vytvoření Spojených států evropských, jejichž vývoj by byl plně závislý na rozhodování Německa a nakonec jako poslední řešení stávající situace vidí Aleš Michl rozpad eurozóny. Právně zatím tato varianta ošetřena není, v současnosti by rozpad eurozóny znamenal rozpad Evropské unie. Nicméně návrat Řecka k původní měně by sice znamenal krach řeckého bankovnictví, ale zároveň také rekapitalizaci bank evropských.

Kurt Schappelwein tvrdí, že odhadnout vývoj je mimořádně obtížné. Možné je stmelení eurozóny včetně trhu eurobondů, tedy společných státních dluhopisů všech sedmnácti zemí eurozóny. Vyloučit ale nelze rozdělení eurozóny na jádro a periférii. „Že Řecko nebude schopno splatit své státní dluhy stoprocentně, je pravděpodobné. Otázkou ale zůstává, jaké budou dopady případné platební neschopnosti země. Jedno je přitom jisté. Odpis části dluhů, tzv. haircut, by určitě nepřivodil zhroucení německé ekonomiky ani francouzského sektoru, řecké banky by ho ale neustály,“ dodává Schappelwein.

 

Akcie nebo snad stříbro?

Aleš Michl tvrdí, že podniky jsou zdravé, že reálná ekonomika je v pořádku. Proto se domnívá, že nejrozumnější investice je do akcií, i vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že ozdravná fáze bude rychlejší. K tomu dodává Kurt Schappelwein: „Na jedné straně očekáváme od podniků nadmíru zdrženlivé výhledy a také revize odhadu zisků směrem dolů, jíž jsme v poslední době už dokonce svědky. Na druhou stranu čelíme spoustě otázek, které vyvolává případný bankrot Řecka, o němž se teď mluví čím dál častěji a kterému se země v příštích měsících možná opravdu nevyhne. To by mohlo převálcovat především finanční sektor, který se s nedostatečnými možnostmi financování potýká už nyní. A konečně se musíme ptát, zda jsou vlády a centrální banka vůbec schopny postavit se přesvědčivě případné krizi.“ S ohledem na všechny tyto faktory čas na investování do akcií v souladu s cyklem ještě podle Kurta Schappelweina nenazrál. Podstatně výhodnější příležitost by měly přinést další měsíce.

Investice do zlata a stříbra v poslední době stále rostou. Je pravděpodobné, že cena zlata dál poroste. Růst ceny zlata podporuje také silná fyzická poptávka na trzích prahových ekonomik, ale i zvyšování zlatých rezerv centrálních bank v poslední době.

CS24