Hlavní navigace

Výrobní závod jako ideální pracoviště pro ženy?

21. 6. 2023

Sdílet

Žena ve výrobě Autor: Depositphotos
Průmyslová výroba je dnes obvykle vnímána jako odvětví pro méně kvalifikované pracovníky, pro které je charakteristická monotónnost a nemožnost profesního růstu. Většina lidí ji také považuje za fyzicky náročné odvětví, v němž silně dominují muži. Jak ukazují zkušenosti výrobních podniků, které zavedly moderní technologie, za několik let to již nemusí být pravda.

Průmyslová výroba tvoří 17 % světového HDP a jen v EU dává práci 29 milionům lidí. V českém výrobním sektoru působí zhruba 1,3 milionu zaměstnanců. Jejich počet se sice meziročně mírně snížil, výrobní podniky však neustále hledají nové pracovníky, a to zejména na pozice s nižší kvalifikací. „Uchazečů je bohužel stále nedostatek. Výroba není atraktivní pro mladší generace a zároveň jde o obor, který je vnímán především jako mužský. Uchazečů z řad žen je tedy minimum,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton and Gi Group.

Za pravdu mu dávají i údaje OECD, podle nichž vloni zastoupení žen v odvětví reprezentovalo pouze 30 procent. „Transformace průmyslu s pomocí moderních technologií, zejména pak automatizace a umělé inteligence, by mohla v tomto ohledu přinést změnu a výrobní podniky více otevřít i ženám,“ dodává Martin Malo.

Umělou inteligenci netřeba vnímat jako hrozbu

Umělá inteligence se již používá v celé řadě oblastí. Snad každý se s ní již potkal v podobě chatbota v zákaznických službách, v bankovním sektoru, e-commerce nebo v telekomunikacích. Může být ale nápomocná i mnoha dalším profesím, například účetním, právníkům, copywriterům či analytikům trhu. Velký prostor má také v soudnictví, státní správě a veřejném sektoru, například v chytrých městech pro regulaci dopravy, osvětlení nebo spotřeby elektřiny. Vysoce efektivní však může být i v oblasti automatizace a robotizace v průmyslovém sektoru. „Z našeho průzkumu Globální trendy v oblasti lidských zdrojů v průmyslu a výrobě vyplynulo, že firmy, které automatizaci nasadily, nezačaly propouštět, ale díky zvýšení konkurenceschopnosti naopak rostly. Umělou inteligenci v průmyslovém a výrobním sektoru tedy není potřeba vnímat jako hrozbu a nutně ji spojovat se ztrátou pracovních míst,“ vysvětluje Martin Malo. „Automatizovaná výroba a digitální transformace navíc firmám pomáhají zvýšit produktivitu, kvalitu a bezpečnost pracovníků, snížit náklady a zefektivnit řízení zásob a plánování výroby.“

Transformace zpřístupní průmysl i ženám

Umělá inteligence dále pomáhá eliminovat lidské chyby z nepozornosti, snižuje i fyzickou námahu a zaměstnancům dává příležitost věnovat se práci s vyšší přidanou hodnotou. Ve výrobě se díky ní uplatní i nové profese, jako jsou analytici a specialisté na umělou inteligenci a automatizaci procesů, ale také pozice v oblasti vývoje softwaru, analýzy dat a projektového řízení. Důraz bude kladen na digitální dovednosti a programování, analytiku, jazykové znalosti a zkušenosti s obsluhou chytrých zařízení a strojů. „Vedle toho se do popředí dostanou i měkké dovednosti, jako je flexibilita, přesnost, schopnost zvládat stres, předpoklady pro vedení ostatních nebo práci v týmu, ochota řešit problémy nebo určovat priority. To vše otevírá možnosti pro větší zastoupení žen v tomto odvětví,“ konstatuje Martin Malo.

CS24

Vyšší úroveň technologií také zlepší pracovní podmínky pro zaměstnance ve výrobě, což přinese flexibilitu práce, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, možnost kariérního růstu a v neposlední řadě i zvýšení mezd – díky umělé inteligenci se tak toto odvětví stane atraktivním místem pro práci. „Transformace průmyslu a výroby vyřeší problémy s nedostatkem pracovních sil, je však nezbytné, aby ji české podniky začaly realizovat co nejdříve a aby jim v tom vláda adekvátně pomohla,“ uzavírá Martin Malo.

Průzkum globálních trendů v oblasti lidských zdrojů v průmyslu a výrobě

Průzkum provedl Istituto Piepoli, nezávislý institut pro marketingový výzkum, s cílem analyzovat vývoj zpracovatelského průmyslu a důsledky automatizace pro trh práce z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Výzkum byl proveden v šesti zemích (Brazílie, Čína, Německo, Itálie, Polsko a Spojené království). Za účelem sběru dat provedli výzkumníci rozhovory s osobami s rozhodovací pravomocí (manažery lidských zdrojů, manažery závodů, vedoucími výroby) vybraných relevantních společností ve zpracovatelském průmyslu. Průzkum byl rovněž doplněn o INTWIG, který výzkumníkům umožnil transformovat analýzu v kontextu celého odvětví a širšího podnikatelského prostředí jako celku, nejen v rámci zemí EU.

Byl pro vás článek přínosný?