Hlavní navigace

Začít s ESG lze i jednoduchými kroky – třeba porozuměním, o co jde

1. 2. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Tři klíčová slova – Environmental, Social a Governance (ESG) – jsou fenoménem globálního byznysového prostředí. Nutí firmy změnit kurz uvažování a osvojit si nové strategie a standardy, které by podpořily pozitivní společenské a environmentální změny.

O tom, jak si jednotlivé společnosti vedou v oblastech životního prostředí, vztahů se zaměstnanci a odpovědnosti a etiky pracovních postupů, budou již od nového roku některé z nich povinny referovat v rámci ESG nefinančního reportingu. Možností, co dělat a jak změny rozpohybovat, je celá řada.

Koncept ESG začal nabývat na významu ve finančním a obchodním světě na přelomu 21. století, kdy se kladl větší důraz na zvyšování firemní kultury s nutnou odpovědností vůči svému okolí. Přispěly k tomu různé události, které tlačily na vyšší povědomí o těchto faktorech. Jedním příkladem za všechny může být věčnými chemikáliemi zamořená oblast v belgických Antverpách, kde se před více než dvěma desítkami let vyráběla chemická sloučenina pod zkratkou PFOS, která se pro svoji odolnost proti rozpadu používala do impregnací a izolačních hmot.

Nebezpečné karcinogenní látky jsou dodnes v zemině, vodě, plodinách, dokonce i ve slepičích vejcích. Odpovědné chování se stalo nevyhnutelným imperativem, a to i ze strany samotných investorů. Ti nyní zohledňují nejen finanční výkonnost podniku, ale také jeho dopady na životní prostředí, sociální odpovědnost a kvalitu správy.  Povinné vykazování pak téma dostalo mezi priority rostoucího počtu firem. Například podle dat asociace ABSL, která v České republice sdružuje mezinárodní firmy z oboru podnikových a IT služeb, se ESG věnuje plných 88 % firem. Nejčastěji k jejich prioritám patří právě podpora životního prostředí a tvorba zdravého a inkluzivního pracovního prostředí.

Změna klimatu jako klíčový problém

Klima

Silné zaměření na životní prostředí odpovídá i zjištění průzkumu Deloitte. Podle něj 75 % dotazovaných organizací zvýšilo během posledního roku své investice do udržitelnosti, a to i přesto, že firmy očekávají v příštím roce nejistý ekonomický cyklus. Změnu klimatu totiž vnímá naprostá většina firem jako jeden z nejnaléhavějších problémů své organizace. Zároveň věří, že celosvětová ekonomika může nadále růst i při dosahování klimatických cílů a snižování emisí skleníkových plynů.

Podpořit životní prostředí mohou firmy nespočtem aktivit. Ve výrobě se mohou zaměřit výhradně na recyklovatelné materiály, v logistice mohou optimalizovat trasy, aby snížily uhlíkovou stopu, stejně tak mohou omezit služební cesty anebo začít využívat energeticky účinné technologie. Právě úspora energie je často skloňovaná i v souvislosti s masivním nárůstem dat, který podnítila digitalizace a nástup umělé inteligence. I když si to mnoho lidí neuvědomuje, i zadání dotazu do vyhledávače Google je energeticky náročné! Deset vyhledávání spotřebuje stejnou energii, jako když pustíte na krátkou dobu vysavač. Čím náročnější algoritmy, tím větší spotřeba energie. A čím více dat, tím větší nároky na jejich úložiště.

Řešení této problematiky přinesla třeba společnost Pure Storage. Jejich úložná pole mají schopnost efektivnějšího uskladnění většího množství dat na menším prostoru než běžné úložné produkty. Tím pádem dosahují výrazné redukce spotřeby energie a snížení emisí spojených s výrobou energie až o 85 % ve srovnání s konkurenčními produkty. Inovativní novinku už využívají velké firmy, jako je například Meta, provozovatel Facebooku. Nedávno za ni společnost Pure Storage obdržela i diamantové ocenění asociace ABSL.

Vstřícnější pracoviště pro lidi s hendikepem

Lidé s hendikepem

Ve sféře sociální odpovědnosti se společnosti angažují v podpoře programů pro rozvoj komunit, vzdělávání a sociální spravedlnost. Klade se důraz na dosažení diverzity a inkluze ve firemních strukturách s cílem zajištění rovných příležitostí pro všechny zaměstnance. Aktivity jsou často spojeny s partnerstvím s neziskovými organizacemi a charitativními projekty, které představují značnou finanční a materiální podporu pro tyto iniciativy. Firmy dále investují do zaměstnaneckých výhod a programů, jež dbají na duševní pohodu pracovníků. Čím dál více se nabízejí i flexibilní úvazky, které poskytují rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Často tak usnadňují návrat do práce lidem po rodičovské dovolené. Podniky také upravují své kanceláře tak, aby tam mohli bez problému pracovat i lidé s různým hendikepem. Přičemž musejí myslet na to, že každé zdravotní postižení vyžaduje individuální přístup k úpravě pracovního prostoru. Úskalí může vyřešit automatické otevírání dveří, označení překážek i lepší akustika místnosti.

Uhlíková neutralita v kancelářských budovách se odkládá

Kde se naopak v souvislosti s ESG vyloženě zaspalo, je nabídka administrativních budov. Trh nemovitostí v České republice zatím neposkytuje plnou odezvu na nové potřeby firem a nezmění to ani plánovaná výstavba v nejbližších letech. Nadnárodní společnosti přitom již nyní podle informací Colliers poptávají administrativní prostory, které by byly v souladu s moderními požadavky na použité materiály, využití obnovitelné energie, uhlíkovou stopu, nakládání s odpady, zdravé pracovní prostředí či hospodárné nakládání s vodou. Realizace prvních projektů na stavbu první uhlíkově neutrální kancelářské budovy však experti v Colliers předpokládají až v letech 2027–2028. Mezi projekty, které v maximální míře splňují aktuální požadavky ESG, patří například PORT7 od developera Skanska v Praze 7. Tento projekt byl již dokončen a cílí na certifikace LEED Platinum, WELL a WELL H&S, jež hodnotí schopnost kancelářských budov naplňovat ESG požadavky. Dalším příkladem může být společnost Crestyl, jejíž projekt Hagibor plánuje získání nejvyšší certifikace LEED Platinum pro všech šest kancelářských budov.

ESG reporting už stojí za dveřmi

Nová směrnice týkající se nefinančního reportingu začne platit už od ledna 2024. Od této chvíle budou muset podávat zprávy o enviromentálních, sociálních a správních dopadech své činnosti firmy nad 500 zaměstnanců, které nyní spadají do působnosti směrnice o nefinančním reportování (NFRD) z roku 2017. Od roku 2025 pak budou zprávu o udržitelnosti muset zveřejňovat všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a od začátku roku 2026 se povinnost bude týkat i kótovaných malých a středních podniků, malých úvěrových institucí a tzv. kaptivních pojišťoven. Dle Hospodářské komory ČR budou podniky k sestavení zpráv potřebovat informace také od osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, a to, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se tak měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery.

Zprávy o udržitelnosti budou i ověřované, a to auditory.

Byl pro vás článek přínosný?