Hlavní navigace

Zákon o církevních restitucích a vojenské újezdy: win-win strategie

8. 12. 2013

Sdílet

 Autor: © Erica Guilane-Nachez - Fotolia.com
Drobnou změnou zákona o církevních restitucích by bylo možno původně církevní majetek na území vojenských újezdů vydat církvím v naturální podobě a o jeho hodnotu by bylo možné snížit výši naturálních restitucí.

Co je win-win strategie, zmíněná v titulku, se lze dočíst zde

 

V posledních dnech jsou v rámci probíhajících jednání o vytvoření vládní koalice často zmiňovány církevní restituce. Sociální demokraté by nějakým způsobem rádi omezili výši vyplácených náhrad za nevydané nemovitosti, křesťanští demokraté jsou zásadně proti. Existuje ale jedna cesta, která by ke snížení finančních náhrad církvím (v tomto případě církvi římskokatolické) vedla a přesto by zjevně byla pro církev i křesťanské demokraty přijatelná. 

Jde o to, že podle zákona č. 428/2012, Sb. O majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (o církevních restitucích) se finanční náhrada vyplácí církvím za majetek, který byl po roce 1948 převeden do majetku krajů, obcí či soukromých osob, ale také za majetek, který je v rukou státu, ale nachází se v současné době na území vojenských újezdů. A právě o tento státní majetek jde, drobnou změnou zákona o církevních restitucích by bylo možno původně církevní majetek na území vojenských újezdů vydat církvím v naturální podobě a o jeho hodnotu by bylo možné snížit výši naturálních restitucí. 

 

Je nesmyslné za lesní pozemky platit náhradu

Samozřejmě se nabízí otázka, zda by to neohrozilo výcvik české armády – ale odpověď je záporná. Je zřejmé, že při přípravě zákona o církevních restitucích nikdo ani nezjišťoval, jaký církevní majetek byl vlastně do vojenských újezdů zabrán. Jinak by zjistil, že jeho značná část se nachází na území vojenského újezdu Brdy, který má být podle rozhodnutí vlády ČR k 31. 12. 2015 zrušen. A je zcela nesmyslné za tyto lesní pozemky platit finanční náhradu, když je možno je bez problémů vydat církvi naturálně. A zbytek bývalého církevního majetku se nachází na území vojenského újezdu Libavá, který se potýká i s jiným nevypořádaným restitučním nárokem a armáda kvůli tomu připouští i možnost jeho zrušení. 

Jak to tedy s církevním majetkem na území vojenských újezdů vypadá podrobněji? Podle informací Ministerstva obrany ČR se na území vojenských újezdů nachází zhruba 10 tisíc hektarů bývalých církevních pozemků. Pokud odhlédneme od drobnějších pozemků, jež byly ve vlastnictví jednotlivých farností, došlo po 25. 2. 1948 podle dokumentů z archivu Ministerstva obrany ČR pouze ke třem rozsáhlým záborům církevního majetku, a to do vojenských újezdů (VÚ) Brdy a Libavá:

 

Vojenský újezd Brdy: 

* dne 18. 8. 1948 byl podepsán protokol o převzetí lesů velkostatku Spálené Poříčí ve prospěch československého státu (velkostatek patřil Metropolitní kapitule u sv. Václava v Praze); 16. 12. 1948 pak byl podepsán dodatkový protokol, kterým byly zabrané církevní lesy velkostatku rozděleny a zčásti přiděleny do vlastnictví státních lesů (3536 ha) a zčásti do vlastnictví vojenské správy (567 ha), 

* dne 7. 9. 1948 byl podepsán protokol o převzetí lesů velkostatku Rožmitál pod Třemšínem (1510 ha) ve prospěch vojenské správy (velkostatek patřil Arcibiskupství pražskému). 

Kromě toho byly zabrány do VÚ Brdy i malé církevní majetky, například smlouvou z 5. 6. 1950 získala vojenská správa lesy farnosti Číčov. Když ale vezmeme v úvahu jen velké zábory církevního majetku, jde ve VÚ Brdy u dvou církevních velkostatků o celkem 2077 ha lesů. Za tyto lesní pozemky má církev získat od státu finanční náhradu (při ceně 277 400 Kč za hektar použité pro výpočet náhrad) celkem 576 159 800 Kč. 

Pokud by došlo k  dohodě s katolickou církví, že tyto pozemky budou církvi vydány v naturální podobě, stačilo by schválit technickou novelu zákona o církevních restitucích, kdy by se do zákona za odrážku o nemožnosti vydávání pozemků na území vojenských újezdů přidala textace "s výjimkou vojenského újezdu Brdy" a částka předpokládaná pro vyplacení katolické církvi jako náhrada by se o těchto cca 576 milionů Kč snížila.

 

Vojenský újezd Libavá: 

Situace není jednoznačná ani ve VÚ Libavá, kde byl jen jeden velký zábor církevního majetku, zato skutečně rozsáhlý: 

* 21. 9. 1948 byl podepsán protokol o převzetí lesů velkostatku Velká Bystřice (7814 ha) ve prospěch vojenské správy (velkostatek patřil Metropolitní kapitule sv. Václava v Olomouci). 

Za těchto zabraných 7814 ha lesů by měl stát církvi vyplatit náhradu 2 167 603 600 Kč (opět při ceně 277 400 Kč za hektar lesa použité pro výpočet náhrad). Přitom je VÚ Libavá již nyní zatížen restitučním nárokem rodiny Pivných, jejichž lesy o rozloze 1087 ha v centrální části VÚ (zabavené vojenskou správou rodině Pivných dne 22. 9. 1948), byly v rámci restitucí již pravomocně vydány potomkům původních vlastníků. Za užívání těchto pozemků musí nyní armáda majitelům platit desítky milionů Kč ročně (přesné číslo se mi nepodařilo dopátrat). 

Ministerstvo obrany ČR jedná s rodinou Pivných o nějakém řešení, nicméně v materiálu "Optimalizace vojenských újezdů", který vláda ČR vzala na vědomí svým usnesením č. 907 z 5. 12. 2012, Ministerstvo obrany ČR připouští, že "pokud nebude nalezen společný konsensus s využitím všech legislativně právních způsobů vyřešení restituce (rodiny Pivných), bude Ministerstvo obrany nuceno řešit problém vypořádání restitučního nároku vyčleněním z vojenského újezdu a znovu tak otevřít jednání o katastrálním členění s okolními obcemi a kraji". 

Jinými slovy, Ministerstvo obrany ČR připouští zrušení VÚ Libavá, protože bez pozemků v jeho centrální části by bylo další využití újezdu pro výcvik vojsk krajně problematické. Ministerstvo se již pro tento případ pojistilo tím, že původně oznámené zmenšení blízkého VÚ Březina o 22 % rozlohy později redukovalo jen na zmenšení o 5 % rozlohy (pouze tak vyřeší jiný restituční nárok, tentokrát v okrajové části újezdu Březina). Pro armádu by zrušení VÚ Libavá nemělo představovat vážný problém, v újezdu využívá hlavně tankovou střelnici pro tankovou jednotku dislokovanou v Přáslavicích, ale není důvod, proč by těchto 25 tanků nemohlo jezdit na ostré střelby do blízkého VÚ Březina, kde se tanková střelnice v minulosti využívala také. Jestliže VÚ Brdy využívali dělostřelci v celé jeho rozloze pouze 5 až 8 dní v roce, v případě tankistů ve VÚ Libavá to nebude jinak. 

 

S výjimkou vojenských újezdů Brdy a Libavá

Je tedy otázka, zda stojí za to usilovat o zachování existence VÚ Libavá, když kvůli jeho dalšímu fungování bude třeba vyplatit církvi náhradu ve výši cca 2,167 mld. Kč a rodině Pivných náhradu 301 533 800 Kč (při použití stejné částky za hektar lesa použité pro výpočet náhrad pro církve), tj. celkem 2 469 137 400 Kč ze státního rozpočtu. Přičemž je otázkou, zda jednání s rodinou Pivných vůbec někam povede, jestli nakonec stát nevyplatí církvi náhradou za zabraný majetek přes 2 mld. Kč, aby pak nakonec pro nedohodu s rodinou Pivných stejně musel VÚ Libavá zrušit. Nebylo by to ostatně první zrušení vojenského újezdu kvůli nevypořádaným restitučním nárokům, přesně z tohoto důvodu zrušilo Slovensko před půldruhým rokem svůj největší vojenský újezd Javorina. 

V případě rozhodnutí o zrušení VÚ Libavá by se pak mohla použít stejná technická novela zákona o církevních restitucích, tj. v zákoně by se po dohodě s církví snížila vyplácená částka náhrad a za odrážku o nemožnosti vydávání pozemků na území vojenských újezdů by se v zákoně přidala textace "s výjimkou vojenských újezdů Brdy a Libavá". Díky této drobné úpravě zákona (a z ní vycházející změny smlouvy mezi státem a katolickou církví) by státní rozpočet ušetřil za finanční náhrady církvi ve VÚ Brdy a Libavá a rodině Pivných dohromady 3 045 297 200 Kč.

 

Na co se připravují po zuby vyzbrojení Češi

A ještě otázka, zda si může Ministerstvo obrany ČR dovolit zrušit vedle VÚ Brdy i VÚ Libavá. Zde stačí vyjít z mezinárodního srovnání. Zatímco ve Francii, Německu či Polsku zabírají vojenské objekty (střelnice, cvičiště, letiště, kasárna a různé vojenské instalace dohromady cca 0,5 % území státu a v Rakousku dokonce jen 0,4 % území státu, v Česku v současné době Ministerstvo obrany ČR vlastní přímo nebo prostřednictvím svého státního podniku Vojenské lesy a statky cca 2,4 % území státu, tj. téměř pětkrát tolik (nejvíce v Evropě). Jen samotné vojenské újezdy zabírají cca 1,64 % rozlohy státu (1294 km2 ze 78 867 km2), po redukci navržené ministrem Vondrou by to stále mělo být 1,07 % území státu, což je pořád dvakrát více než v okolních zemích. Dalších cca 532 km2 území státu vlastní s. p. Vojenské lesy a statky mimo území vojenských újezdů a další pozemky mimo území vojenských újezdů vlastní přímo Ministerstvo obrany ČR.

 

Újezd, kam se podíváš...

Pokud vezmeme samotné vojenské újezdy, mají i po zrušení VÚ Brdy a navržené redukci zbývajících čtyř stále zabírat 1,07 % území státu. Pravdou je, že v roce 1993 připadal jeden voják na 1,1 ha vojenského újezdu, v roce 2013 připadá 1 voják na 5,5 ha vojenského újezdu, po navržené redukci by jeden voják připadal na 3,5 ha vojenského újezdu. Proč je to stále třikrát více než v roce 1993, když se přitom za posledních dvacet let výrazně snížilo množství vojenské techniky i počty samotných cvičení a řada cvičení byla přenesena na simulátory? A proč je to dvakrát více než ve standardních evropských zemích? Na tyto jednoduché otázky armáda nedokáže odpovědět, omezuje se pouze na fráze o nutnosti výcviku vojsk. 

Vyjdeme-li z předpokladu, že armádám okolních zemí stačí pro výcvik (a nejen pro něj) cca 0,5 % území státu, je možné zcela zrušit VÚ Brdy, Libavá a Boletice. Zbývající VÚ Hradiště a Březina by po navržené redukci měly dohromady zabírat cca 0,53 % území státu, což je srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi a mělo by to pro potřeby výcviku Armády ČR zcela dostačovat.

 

Autor mj. provozuje stránky www.kostely.tnet.cz, jež jsou věnované kostelům, kaplím a kapličkám v České republice, které jsou silně poškozeny či byly zbořeny v období po roce 1945. O vojenských újezdech již psal zde a nověji v souvislosti se zákonem o VÚ Brdy zde


 

soutez_casestudy

 

 

Byl pro vás článek přínosný?