„Ačkoliv jsme na něj čekali nejkratší dobu od roku 2000, sto padesát pět kalendářních dní je stále dost na to, abychom se bůhvíjak radovali. Stovky miliard Kč ročně jsou veřejnými institucemi utraceny netransparentně, nehospodárně a někdy naprosto zbytečně,“ brzdí přílišný optimismus ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský.
Posun k lepšímu totiž není dán úspornou politikou vlády, ale pozitivním vývojem ekonomiky (hrubý domácí produkt). Přisuzovat celkové probuzení ekonomické aktivity současné vládě dle Liberálního institutu nelze. „Celkový vývoj ekonomiky vláda skutečně ovlivnit nemůže. Co ovlivnit může jsou veřejné finance. A ty jsou stále v deficitu, přičemž výdaje rostou,“ upozorňuje Koblovský. „Vloni jsem řekl, že lepší výsledek Dne daňové svobody v roce 2014 je „hozenou rukavicí“ pro novou vládu a výzvou pro ministra financí Andreje Babiše. To samozřejmě platí i pro tento rok. Posun do měsíce května by Dni daňové svobody rozhodně slušel,“ říká Koblovský.
Den daňové svobody, který Liberální institut vyhlašuje již od roku 2000, je pomyslnou hranicí rozdělující kalendářní rok do dvou období - v prvním období vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení. Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku založenou na poměru veřejných výdajů a hrubého domácího produktu.
