Hlavní navigace

§ 196a obchodního zákoníku: revoluce v neplatnosti transakcí

19. 3. 2012

Sdílet

 Autor: © froxx - Fotolia.com
Rok 2012 přinesl v oblasti obchodování mezi spřízněnými osobami změny: po novele obchodního zákoníku došlo nyní i k zásadnímu obratu v judikatuře. Smyslem hojně diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku je, aby společnost, která nabývá od spřízněných osob nebo prodává spřízněným osobám úplatně majetek, realizovala takové transakce pouze za cenu určenou posudkem znalce.

Zákon výše uvedeným ustanovením sleduje, aby výše ceny převáděného majetku odpovídala jeho reálné hodnotě. Jedná se o ochranu společnosti a jejích věřitelů před zneužitím postavení orgánu společnosti a osob oprávněných za společnost jednat.

 

Nabytí majetku od nevlastníka 

Novela obchodního zákoníku umožňuje, aby se kupující stal vlastníkem majetku, který prodávající původně nabyl v rozporu s ustanovením § 196a, byl-li v dobré víře ohledně vlastnického práva prodávajícího.

 

Chybějící znalecké posudky 

Ač Nejvyšší soud dosud dovozoval v případě jakéhokoliv porušení § 196a absolutní neplatnost převodu majetku, nyní v nedávném rozsudku velkého senátu rozhodl, že v daném případě byla transakce platná, i když nebyl vyhotoven znalecký posudek, ovšem majetek byl převeden za cenu tržní. 

Znalci jsou zpravidla schopni stanovit historickou hodnotu předmětu převodu a prostřednictvím vyhotovení dodatečného znaleckého posudku by tak nyní mělo být možné „zhojovat“ neplatné transakce. Otázkou zůstává, zda lze tyto závěry vztáhnout i na úmyslné porušení povinnosti ukládající zpracování znaleckého posudku. V judikovaném případě byla cena stanovena na základě ocenění znalcem, který ho pouze neformálně sdělil stranám. Znalec byl soudem jmenován a posudek vyhotovil až po uzavření transakce. Bez ohledu na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu zákon povinnost znaleckého posudku pro určité situace i nadále vyžaduje.  Pro zajištění platnosti transakcí a tím i splnění povinnosti péče řádného hospodáře statutárními orgány je dle zákona nutné posudky i nadále zpracovávat.

 

Očima daňového poradce 

Absolutní neplatnost právního úkonu s sebou nese i významné dopady z hlediska daní, a to zejména u daně z příjmů a DPH, popř. daně z převodu nemovitostí. Z hlediska daně z příjmů vyvstává otázka, zda nepodat dodatečná daňová přiznání. Ta mohou v případě spáchání trestného činu zkrácení daně vést k zániku trestní odpovědnosti prostřednictvím tzv. účinné lítosti.

 

Optimistické vyhlídky 

Judikát je významný i tím, že se soud snaží domyslet nepříznivé důsledky, které v praxi přináší „zneplatňování“ smluv z formálních důvodů. Do budoucna tak snad bude perspektivnější bránit se u Nejvyššího soudu i v jiných případech, ve kterých tento soud dosud konstantně judikoval absolutní neplatnost.

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © froxx - Fotolia.com

 

Byl pro vás článek přínosný?